Walter Mitty a jeho tajný život

S Walterom Mittym bojujem, i po druhom zhliadnutí na veľkom plátne. Má krásne scenérie, energický soundtrack a pozitívnu náladu. Akonáhle ho však začnem vnímať hlavou, príde mi ako omalovánka, ktorá príliš nedáva zmysel a myšlienky o živote podáva príliš polopaticky a bezobsažne na to, aby sa nestala iba exotickejšie podanou rodinnou jednohubkou. Walter Mitty je pohľad na svet roztopašnou a euforickou myslou dieťaťa, ktoré v ňom ešte nič nezažilo. (16.01.2014)

Inspirativní asi jako reklama na prací prášek. Estetika hezoučká, ale prázdná a kýčovitá. Myšlenkově jeden protimluv vedle druhého s v podstatě bezcílným dějovým obloukem, z něhož není patrné, co vlastně chtěl Stiller sdělit a proč k tomu zvolil použité postupy. Na druhou stranu, ve filmu, v němž se longboard zaměňuje s velkou pompou za skateboard a který se tváří jako indie a přitom stál 90 míčů logiku není radno příliš hledat. (11.01.2014)

Jemný, citlivý, poetický, vtipně nadnesený a s vyváženým poměrem fantazie a reality, to je Walter Mitty. Vystihnout přesně ten bod, kdy je film příjemně sentimentální a okouzlující a kdy ještě není otravně "emerický" se Benovi Stillerovi podařilo dokonale. Bez klišé a bez sladkosti, Walter Mitty představuje prototyp kancelářského, zastydlého poctivce, který nakonec dokáže velké věci. Inspiruje diváky, nabíjí je nadějí a energií, je to nádhera a navrch poctivá řemeslná práce (scéna se skateboardem působí po audiovizuální stránce jako pohlazení na duši). Přirovnání k Forrestu Gumpovi opravdu není od věci... 9/10 (16.01.2014)

„Nepodváděj svou ženu, kámo! A už vůbec ne, pokud žiješ v zemi, kde je jen osm lidí.“ S Waltrem Mittym se nicméně moc nezasmějeme. Překvapivě je to tak. Když už, není to zdaleka na návštěvu chirurga kvůli poranění bránice. Je pozitivní i docela energický. A má solidního a nepřehrávajícího Bena Stillera. Ten všechno tlačí do estetické blaženosti. Líbivé obrázky zalité sluncem, hravé nápady se zasazováním nejen myšlenek přímo do děje i třeba nápaditá strkanice v letištním rentgenu. Tím to ale končí. Tohle dobrodrůžo se snaží vypadat citlivě a přemýšlivě, ale ani jedno není. Loser tápající ve světě dravců se bojí oslovit platonickou lásku, netroufne si na arogantní bosse, a když by ho následující ráno smetl náklaďák, málokomu by chyběl. A tak si trochu ulítává na představách, že je akční dobrodruh, který pro super hlášku nejde daleko. Ve finále je to jen úniková zábava, která člověka balamutí, že může kupříkladu zkraje změnit svůj obyčejný život. Jen to dělá bez jakékoliv opravdovosti (excelentní fotograf nezmáčkne spoušť, ale no tak). Je to nedotažené a hlavně beztvaré. To je to správné slovo. Zbylo mi z toho takové milé pohodové nic, na které si zítra nevzpomenu. Sorry, ale já prostě na tohle instantní životní mudrování moc nejsem. (22.01.2014)

Už mě tyhle hry na to, jak se někdo na prahu hnití změní z připosranýho kravaťáka na buddhistu, nebaví. Připouštím možnost, že za jistých okolností by se mnou film udělal to, co s většinou (79%), protože kdo z nás se v tom alespoň malinko nepozná, ať hodí kamenem, ale tentokrát se mi to kromě nádherných záběrů na přírodu nechce polknout. Možná ještě film o postavě Seana Penna, ale ani pohled na vzácné zvíře vymazlenou technikou nebyl tak zcela ryzí, aby vteřinové okouzlení obratem nezměnil v podebrání. Přijeď k nám na louku a nech se oblézat klíšťatama ... jen pro ten dnešní den, pak smeknu. (21.04.2014)