Pozemšťané

"Ale co mám dělat, vždyť tím nic nezměním." Kdyby měl každý takový názor, ještě dneska se potkáváme s feudalismem a otroctvím - jak už píše uživatel 'whack'. Co je ale uplně nejlepší jsou ne-vegani, kteří při tomto filmu brečí nad tím, jak se nemohou na utrpení takového rázu dívat s tím, že lidé, kteří takhle zabíjejí, týrají a vykořisťují zvířata, jsou bezcitní psychopati. Ale už si neuvědomují, že ta zvířata zabíjejí jen kvůli nim. Protože každý, kdo si koupí živočisné produkty (maso, sýry, vejce), testovanou kosmetiku, kůži a podobně, tyto masakry financuje a je za všechno tohle utrpení uplně stejně zodpovědný jako ti psychopati. - "Since we all inhabit the earth, we are all considered earthlings. There is no sexism, racism, or speciesism in the term 'earthling'. It encompasses each and every one of us: warm or cold blooded, mammal, vertebrate or invertebrate, bird, reptile, amphibian, fish and human alike." (13.02.2019)

Chyběl mi tam ještě medvěd na motorce (kolik z vás rozhořčených se upřímně směje filmové stupiditě Šest medvědů s Cibulkou?) a psi pod rukama vizážistů (debilní soutěže "krásy"). Aniž bych chtěl zpochybňovat nebo ospravedlňovat cokoli, co je v tomto propagandistickém díle obrazově předestřeno jako důkaz nelidského zacházení se zvířaty, jedno si neodpustím: člověk a zvíře si nejsou rovni (tj. člověk není zvíře, už z podstaty svého stvoření), člověk byl postaven nad zvíře a měl se svěřenými hodnotami (včetně přírodních) správně hospodařit. Že to dotáhl až k prezentovaným záběrům je důkaz, že místo zušlechťování lidstva tu máme co do činění s jeho degenerací. (24.06.2015)

Zajímalo by mě, jestli lidi, který s těmi zvířaty takhle nakládají, jsou nějak duševně narušený, nebo jestli to jsou milující otcové od rodin, který by mimo jatka nezkřivili mouše ocas... nebo spíš jaký procento z nich jsou sadisti s cílem pořádně si tu práci užít a kolik se jich "pouze přizpůsobilo", protože zvyknout se dá na cokoliv. Earthlings předesílají zajímavý a mnohdy šokující fakta a záběry, otázka je, nakolik je takový zacházení se zvířaty rozšířený. Nechce se mi věřit, že by se tohle dělo na každý farmě a ono to tak asi ani nebude - imho se to týká jen těch opravdu monstrózních podniků... ale kdo ví, chtělo by to nějakou statistiku, nějaký čísla, aby si o tom člověk mohl udělat přesnější obrázek. Každopádně je to odsouzeníhodný a ubohý, když takhle někdo jedná s živočichem nižší úrovně. Ale jakkoliv je ten dokument výchovný, já kvůli němu maso jíst nepřestanu, na to se mám moc rád. Promiňte mi to, jsem sobec. (23.02.2008)

Nijak velkou díru do hlavy mi konkrétně tento film neudělal, ale pokusím se shrnout, co mě u něj napadalo. A nebude to asi nic moc zajímavého. Už jako dítě jsem podobné záběry viděla v odpoledních pořadech na ČT a dále, aniž bych to vyhledávala, jsem se takto zprostředkovaně setkala s lecčíms. Nemá to znít zvrhle ani hrdinsky, když řeknu, že jsem si na nepříjemný pohled zvykla. Ale to neznamená, že přestal být nechutný a nepříjemný, a už vůbec by to nemělo znamenat, že jsem si zvykla na utrpení druhých. A jsme u toho. Bohužel jsem taky člověk. A nic lepšího ze mě nedělá to, že se dívám na Earthlings, ani to, že si na ohníčku radši opeču doma vypěstovanou brambůrku než flák krkovice. Dokonce ani to, že se štítím kožešin a že neholduji cirkusům nebo býčím zápasům, mě nezbavuje příslušnosti k lidskému rodu a odpovědnosti, kterou nese za deformaci světa. Jenže kdo sebere odvahu něco změnit a kdo vůbec ví jak na to? Já ne. Cokoli, co se snaží naši zaslepenost, naivitu a pasivitu podkopat a vyburcovat nás alespoň k zamyšlení, soucitu a proslulému „začni u sebe“, je chvályhodné. Earthlings se tváří komplexně, ale samozřejmě těžko za nepříjemným pohledem ukáže celou nepříjemnou pravdu. Nemluvě o tom, že víra v jedinou pravdu mě opouští. Léta jsem byla v docela úzkém kontaktu s jednou přírodovědkyní. Sice omdlévala, když zaslechla slovo „žíla“, ale ceknout před ní něco proti pokusům na zvířatech, GMO nebo praktikám na jatkách bylo jen pro nejodvážnější. Čemu věřit? Kde jsou (především ve vědeckém úsilí) hranice morálního chování? Zase nevím._____ Ještě bych měla obhájit své zděšení z filmu Le sang des bêtes, protože kdo ho viděl, asi si na něj v souvislosti s Earthlings musí vzpomenout a mohlo by vypadat divně, že na mě zapůsobil o tolik silněji. Zásadní rozdíl je ve zpracování. Le sang des bêtes je především dechberoucí surrealisticko-dokumentární filmařina. Nachází zvrácenou estetiku zabíjení. Podává to prostě jinak než s alarmující nabádavostí. (Ne)lidská lhostejnost, která je společnou rovinou obou filmů, zde spoluvytváří děsivou kompozici uměleckého díla. I Le sang des bêtes můj útlocit (vím, že se nerovná morálce) ponechal bez hodnocení hvězdičkami. Dále třeba u Renoirových Pravidel hry scéna masakru divokých králíků zapříčinila, že se nakonec nemůže jednat o můj nejoblíbenější film. A mimochodem ve stejném snímku zazní i slavná věta: „Na světě je hrozné, že každý má své důvody.“ (03.07.2008)

"Co se týče drůbeže: Američané dnes snědí tolik kuřat za jediný den, kolik snědli v celém roce 1930!!!" Nejsem žádný velký milovník zvířat, ale musím říct, že některé záběry mě opravdu šokovali. Jediné zvíře, které jsem kdy zabil a vykuchal bylo pár kaprů. Ale to co jsem viděl v tomto dokumentu (stažené zvíře z kůže, které ještě žije! -čas cc 55:00- musím říct, že se mi udělalo trochu špatně). Už delší dobu jsem uvažoval o částečném vegetariánství a musím říct, že jsem k němu po zhlédnutí tohoto dokumentu zase o krůček blíže. Celý dokument jsem dal bez pauzy a přerušení, ale občas jsem měl co dělat! Ke shlédnutí s CZtit na http://www.youtube.com/watch?v=52mX6uCbVto ! (08.02.2013)