What Is a Woman?
Režie:
Justin FolkKamera:
Anton SeimHrají:
Matt Walsh (průvodce), Jordan B. Peterson, Phil McGraw (a.z.), Oprah Winfrey (a.z.), Caitlyn Jenner (a.z.), Demi Lovato (a.z.), Tucker Carlson (a.z.) (více)Obsahy(1)
Dokument venujúci sa rodovým a transrodovým otázkam, v ktorom Matt Walsh hľadá odpoveď, či ako sám vraví pravdu, na otázku: Kto je žena? Hľadá ju naprieč USA skrz rozhovory s bežnými ľuďmi na ulici, no aj s odborníkmi z pediatrie, psychiatrie, psychológie či ľuďmi, ktorí podstúpili zmenu pohlavia, taktiež s terapeutom potvrdzujúcim pohlavie či nakoniec s chirurgom, ktorý operácie zmeny pohlaví vykonáva. Pri hľadaní odpovede neváha a vycestuje za kmeňom Maasaiov v Keni. Snímka sonduje fenomén, ktorý sa objavuje v USA a to, že stále viac a viac mladistvých rozhoduje o zmene svojho pohlavia, často neuvedomujúc si, aké následky zmena môže priniesť. Matt Walsh si berie na paškál aj ošemetnú stránku fenoménu trans - vysporiadanie sa s oslovovaním, nároky týkajúce sa návštev sociálnych priestorov ako šatne či WC či nevyriešenú otázku hodnotenia športových výkonov. (Biopler)
(více)Recenze (75)
Keby sa snažím komplexnejšie zhodnotiť moje dojmy z tejto alt right propagandy, asi by som iba opakoval, čo tu už skvelo napísal a zhrnul uživateľ dr. horrible. Nepovažujem sa za extrémneho liberála (propagande z "opačného brehu" som dal rovnako nízke hodnotenie), ani sa v princípe nebránim debate na túto tému (sex vs. gender). Walsh (ktorý sa mimochodom označuje za teokratického fašistu) tu však v žiadnom prípade nehľadá "objektívnu pravdu" ktorou sa tak rád oháňa. Svoj názor má sformovaný od začiatku a s mesiášskym sebavedomím sa ju snaží dokázať "pomýlenej spoločnosti". Občas sa stane, že načne zaujímavú tému, či problematiku, hodnú preskúmania (nepochybujem o tom že aj v radách lgbt existujú extrémisti), vzápätí to však pochová samoúčelným útokom na marginalizované komunity, ktorým sa ani nesnaží porozumieť. Je to skrátka skrz naskrz manipulatívne a živí to zbytočnú kultúrnu vojnu, ktorá odvádza našu pozornosť od skutočných problémov. Walsh svojím filmom nikomu nechce pomáhať - chce ubližovať. ()
Strach ze ztráty oblíbenosti dohnaný do absurdna. Lidé se dnes bojí normálně (ano, budu to slovo používat) odpovědět i na ty nejzákladnější otázky, protože co když to pak někdo použije proti nim?!? I dítě ve školce dokáže říct, co/kdo je žena. (Pokud ho tedy nezpracovává některá z oheň a síru plivajících menšin.) ()
Jsem rád, že v dnešní zdegenerované a retardované době chodí stále po světě i příčetní lidé jako je Matt Walsh, kteří se nebojí říkat na plnou hubu názor stále příčetné části obyvatelstva. To, co ještě před lety vypadalo ještě jako blbý vtip, se bohužel více a více prodírá do našich životů a nesmírně je to obtěžuje. Nacházíme se v době vůbec největšího úpadku lidské příčetnosti. Aby se člověk v dnešní době bál ohmatávat po pár drincích mezinožní prostor kdejaké ženy, kterou v alkoholovém rozpoložení považuje za pohlednou. Při troše smůly zde totiž může nahmatat něco, kvůli čemu se bude již nadosmrti budit zpocený ze spaní. Je opravdu otřesné, na jakou úroveň během tak krátké doby dokázaly USA po sérii nejdivnějších ústupků klesnout. Současný vývoj je naprosto proti jakémukoli přirozenému vývoji nastaveného matkou přírodou. Zdegenerované, deviantní a narušené kusy by měly být ze společnosti vytěsněny a vyloučeny, aby zde existovalo ideální prostředí pro zdravý rozvoj normálních a zdravých jedinců. Bohužel, opak je pravdou. Všemožní narušení transzmrdi, kteří tvoří jen naprosto minimální část populace, jsou vidět a slyšet všude. Mám pocit, že zdaleka nejvíce je nejrůznější pičusové, co mají vystudované zpravidla všemožné zbytečné sociální pseudo obory, cpou bohužel do seriálů a filmů. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem viděl nový seriál, kde by nebyl alespoň nějaký buzerant, lesba a nebo to vůbec nejodpornější, co po světě chodí - transzmrdi. Dnes už snímek nemá nárok získat nominaci na Oscara, aniž by splnil sérii nejretardovanějších gender pravidel. Tisíceré díky za podobné odvážné dokumenty, které na tento již dlouholetý problém upozorňují. Navíc takovou odlehčenou formou. Ono je to vděčné téma. Ty dementní genderové "experty" (čti vygumované zmrdy) stačí nechat jen mluvit a v ten moment sledujete jejich automatickou sebeparodii. Smějete se, ovšem už to začíná být takový ten smích, při kterém vás současně mrazí v zádech. Pohlaví by měla určovat výhradně příroda, jako tomu bylo miliony let. Nikoli kdejaký, mnohdy neplnoletý, pomatený retard. [80 %] ()
„… a na pěšině zbydou po nich tranzistoráky, a uříznuté čuráky…“ Když mi bylo třináct, cítil jsem uvnitř úděsné pohlavní pnutí, a byl jsem neochvějně vnitřně přesvědčen, že bytostně toužím být dmol dominantní samička toustovače. Až kompulzivně jsem snívával o tom, že do mě někdo rve chleba, který jsem po důkladném ogrilování vyflusával na talíře s růžovými slony, a byl jsem dokonce svou novou transelektrospotřebičovou sociální rolí natolik posedlý, že jsem o svačinových přestávkách žádal spolužačky, aby mě zapojovaly do zásuvky a tahaly mě za penis, dokud to necvakne. Když jsem pak začal i úzkostlivě každou chvíli odpočítávat tři minuty, abych ty tousty nepřipálil, a pokud mě někdo vyrušil, chtěl jsem se vyhodit do elektroodpadu, vzala mě má starostlivá matka k lékaři, jestli by se s tím teda nedalo něco udělat. Tomu jsem se s neochvějnou důvěrou v moderní medicínu pravdivě, otevřeně, upřímně a komplexně svěřil se všemi svými tužbami a sny a poprosil jej, jestli by mi do hrudníku nevyvrtal dva obdélníkové otvory o rozměrech 3 x 15 centimetrů, k prdeli mi nepřišil napájecí šňůru na 220 V a nepředepsal mi pár neškodných hliníkových tablet qůli nerez lesku, abych se již konečně mohl plně genderově identifikovat. Jenže tenkrát byli ještě doktoři neprobuzení, stereotypní, konzervativní a pohlavně jednopólově vyhranění zmrdi bez sebemenšího smyslu a pochopení pro sebevědecky naprosto jasně definované citlivé dětské nitro. A tak mi ten zpátečnický dinosaurus nejdříve jednu přimrdal, načež prohlásil, že si není až tolik jistý, jestli jsem jen labilní pičus, nebo mi už dočista jebe, ale prý když s těmi pičovinami hned nepřestanu, nechá mě hospitalizovat a napajcovat tolika psychofarmaky, že budu tumpachový a nepostaví se mi ještě ve třiceti. Inu, raději jsem přestal, ale za půl roku se celá ta situace znovu opakovala, když jsem se cítil na cis šovinistického mikrovlného troubu. A tak to šlo až do osmnácti, kdy jsem se definitivně vyhranil ve fisdur multidecimálního kokota, a nechal si konečně přišít toho vytouženého čuráka. O 15 centimetrů delšího. To dnes je zaplaťsatan situace již zcela progresivní. Třináctiletý oligofrenik si v pohodě skákne za bezpohlavním či vícepohlavním androgynním mutantem, hlavním to lékařem, -řkou, -řkouce a vědcem, -kyní, -kynem, -kynete, -kynou univerzity Džona Marxe, sponzorované naším nejvyšším spasitelem a filantropem – Pfizerfaustem dobrotivým, řekne, že si připadá jako pohlavně nevyhraněný primát, načež ten/ta/to jen se sluníčkovým úsměvem účastně a s bohorovným pochopením prohlásí „Hm, hm, jasný progresivní genderový moribundus, doufám, že to znělo dost učeně, protože je to nepopiratelný vědecký fuckt, jednoznačně definovaný dokotorem Bolítem!“, bez mrknutí oka mu předepíše klinicky netestované opičí hormony, zeptá se jej, jak velkou si bude přát tu mandrilí prdel za 80 000 USD a nakonec mu sdělí, že kdyby rodiče náhodou měli nějaké hemzy, po bolševicku s nimi pomocí pár neziskovek, Instáče a Tiktoku sociálně i ekonomicky zatočí za hrubé nerespektování pohlavní identity dětí a mládeže. Na straně jedné sice kapku tendenční, ovšem potřebný, naprosto děsivý, chytře a vtipně naformulovaný dokument ze světa obráceného v prdel o tom, jak nám tu sqostně vymatlané, odporně zmutované a záměrně sebepoškozované loutkové zrůdy bez argumentů z 0,6ti procentní minority, které v neomarxistických dobách utiskování většiny na úkor kdejakého parafilika narostla křídla, už mohou beztrestně v některých nejzdegenerovanějších koutech Zeměplacky programovat a přešívat děti k obrazu svému. Nasraně druhé dokument s až hořce úsměvně paradoxní a kontraproduktivní prdelí. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „pozadím“. Když si totiž na sarkastického glosátora, ochránce tradičních hovnot, dětí a světa před bezesporu degenerativními vlivy levičácké pseudokultury hraje fanatická kudlanka a hlásná trouba křesťanské pedosekty, je to tak trochu jako ten „kat, co na rohu ulice o morálce káže“. () (méně) (více)
Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď, která nikoho nemůže pohoršit, hotovo, máme natočeno během pár minut. Bohužel, světe div se, na tak banální otázce se spoustu „odborníku“ vytočí a ani obyčejní lidé nedokážou odpovědět. Je to celkem jednoduché tenhle dokument bych nejspíš nikdy neviděl před pár lety a ani by mě to nezajímalo a je, dost možné že by ani dokument neexistoval protože, každý tak nějak věděl kdo je žena. Bohužel není dříve, je současnost 21. století, kde se kdokoliv může, stát čímkoliv chce. Princip je celkem jednoduchý, „když se budeš identifikovat jako kočka, tak kočkou budeš a my tě budeme respektovat, protože ty se tak identifikuješ, jelikož uznáváme hodnoty že, sex a gender jsou dvě rozdílné věci a tvoje pohlaví neurčuje, čím se ty identifikuješ. Tohle bylo hodně těžké napsat, aby to někdo dokázal vůbec pochopit, co jsem teď napsal a věřím, že jsem to nevystihl tak dobře jako tenhle dokument, protože slovy jde tahle šílenost těžce popsat jelikož, to je dle mě vskutku nenormální. Proto jsem velice rád, že tahle problematika je trefně ukázaná v tomto dokumentu. Matt Walsh procestoval kvůli nám a kvůli „pravdě“ několik zemí a vskutku to je podívána na dnešní degeneraci. Nejhorší na celém dokumentu je, že oni „experti“ myslí všechno smrtelně vážně (při sledování jsem se někdy opravdu nahlas smál, ale zároveň byl rozpolcený, jak taková demence může dělat onu práci) a to je na tom to nejstrašnější, o jaký se jedná úpadek, až jsem měl občas nepříjemné pocity, co se to oslavuje. Naštěstí tam nejsou jen hlavy pomazané ale i lidé, kteří myslí racionálně a s velikou jistotou to nasere dost lidí a budou to chtít vymýtit ze světa. Takže děkuji Matte Walshi že jsi měl koule nám ukázat pravdu a odvahu, co se dějí za šílenosti, více takových! Co se týče dokumentu jako takového, tak Justin Folk odvedl skvělou práci a je to hezky sestříhané, tak aby to mělo tempo a nenudilo a dramaturgie je taky na jedničku. Jediné chybky, které bych v dokumentu našel, jsou chybějící anglické nebo české titulky a taky že je to celkem dost „schované“, aby se na to člověk mohl podívat, protože si to žádá předplatit členství Daily Wire, aby mohli dále „vznikat tyhle projekty“ a to je škoda, protože dost lidí tenhle dokument mine. Budu doufat že si to cestu najde a racionalita a zdravý rozum zvítězí, boj to rozhodně nebude snadný když i korporáty nám to cpou do hlavy, hlavně dětem, což je zvrácené a zkurvené, protože další generace rozhodnou, co bude dál a ty budou mít těžší rozeznat, kde je „pravda“ ( 😉 😉 Disney, Pixar, a další). Na závěr bych rád dodal, kdyby mě někdo chtěl nějak označit za „bigota“ a podobně. že vůči oné skupině nic moc nemám a nikdy mi moc nevadily, ale když mi to cpou přímo do chřtánu, do věcí, které miluju, tak tady se už člověk musí ozvat a bránit co má rád a Matt Walsh to dělá ukázkově. ()
Reklama