Tous les matins du monde
All the Mornings of the World
Režie:
Alain CorneauKamera:
Yves AngeloHrají:
Jean-Pierre Marielle, Gérard Depardieu, Anne Brochet, Guillaume Depardieu, Carole Richert, Michel Bouquet, Jean-Claude Dreyfus, Yves Gasc, Myriam Boyer (více)Obsahy(1)
Jeho duše patřila viole da gamba. Jean-Pierre Marielle a Gérard Depardieu ve strhujícím příběhu barokního skladatele Sainte Colombea... Jímavá, strhující, bolestná, hluboká, oduševnělá a mnoho dalších přívlastků si zaslouží geniální hudba Sainte Colombea, francouzského violisty, který žil v 17. století. Datum jeho narození nikdo nezná, zemřel kolem roku 1700. Sainte Colombe přidal k viole da gamba sedmou strunu a zavedl ve Francii struny protkané stříbrem. Ovšem nejcennější z jeho dědictví je právě sbírka violových skladeb. O něm a o dalším z geniálních hudebních skladatelů sedmnáctého století Marin Maraisovi vypráví francouzský film Všechna jitra světa. Žák Lullyho a Sainte Colombea Marin Marais byl francouzský skladatel a violista, význačná osobnost pozdní vlády Ludvíka XIV. Film rozechvívají tóny violy da gamba a jejich teskný stín lze pocítit v obrazech, barvách i samotném herectví hlavních představitelů. Režisér Alain Corneau obsadil do hlavních rolí Jean-Pierra Mariella a Gérarda Depardieua a jeho syna Guillauma. Síle hudby sedmnáctého století nezůstal nic dlužen. O tom svědčí i ohlas, který film sklidil po celé Evropě. Ve Francii získal sedm Césarů a obdiv publika. Jeho filmový soundtrack patří k jedněm z nejlepších.
(Česká televize)
Recenze (59)
Ponor do světa hudby v osamění, spojeného s odmítáním reality. Styl filmu, opírající se o vyprávění Colombova žáka o jeho "Mistrovi" se line celým dějem a kompenzuje minimální dialogy jednotlivých postav. Ale v pravý čas tyto dialogy zaznějí a dotvářejí tak strohé, až kruté vztahy mezi Colombem a jeho nejbližšími. Depardieu a Marielle jsou si naprosto rovnocennými hereckými partnery, Michel Bouquet v (tentokrát) sympatické epizodní roli malíře Baugina! ()
"Svěřil jsem svůj život vůni dříví za deště v sadu, sedmi strunám své violy a svým dcerám." Krásné vyznání. Krásný film. Dobová hudba a umně vytvořená vizuální podoba, často záměrně statická. Nic a nikdo se nehýbe, a tak spíše než na film koukáte na dokonale barevně vyladěné figurální malby nebo na zátiší se skleněnými poháry. Niterné, pocitové. Vynikající Donutil jako vypravěč. ()
Zvláštní... Od shlédnutí tohoto filmu musím potlačovat touhu naučit se hrát na violu a daleko od civilizace zkoumat prameny Hudby. ()
Film s velmi citlivými hereckými výkony a malebnou kamerou ocení zejména příznivci barokní hudby. Přes veškeré kvality se jen obtížně vciťuji do pocitů asociálního hudebního génia. ()
Pěkný komorní film o hudební genialitě, která je většině smrtelníků odepřena, a bolestech a slastech s ní spojených. Hudební vizionář a jeho žák-nežák, který se "zaprodal" komerci. Ale, propána, jaké to komerci! Francouzská barokní hudba patří k tomu nejúžasnějšímu, co bylo kdy zkomponováno. Film má své tempo a pravidla hry, na které je třeba přistoupit. Jsou to barokní pravidla, kde má vše své místo - strojenost nejen v oblečení a líčení, ale i v činech a mluvě + dnes již těžko pochopitelné společenské normy a mezilidské vztahy. Tvůrci filmu k tomu všemu přistoupili s velkou empatií, které bychom měli být schopni i my. Protože odměna v podobě zážitku za to stojí. ()
Samotný film, na to, že má dvě hodiny diváka může dost utahat, tím spíš, pokud se vysílá ve večerních hodinách. Když to vezmu kolem a kolem, tak nám snímek o životě geniálního skladatele moc neřekl. Po smrti ženy se uzavřel do sebe a možná trochu zcvokl. S ohledem na jeho názory o produkci hudby třeba i pro krále by bylo zajímavější se věnovat jeho mládí a dál. To hlavní je ale barokní hudba. Jako laik jsem si samozřejmě musel přečíst, že šlo o nadaného skladatele, protože bych nikdy nepoznal, zda hraje skvěle nebo už tam zazněl nějaký falešný tón. Ale právě ta hudba rezonuje celým snímkem a je to nejhlavnější, co mě dostává. A výkon Jeana-Pierra Mariella. Pravda je, že jsem alespoň viděl, kterak mohl někdo v tehdejší době poslat krále do oněch míst a nesplnit mu jeho přání (nařízení). ()
Smutný, ale krásný... ()
Citlivě podaný příběh, hudba super, zahrané skvěle, ale rádoby duchaplné popisy významu hudby jsou trochu přespříliš. Tvůrčí proces sice má blízko k trápení, ale nemyslím, že by se dalo mezi tvorbu a utrpení zapsat rovnítko. Naštěstí. To je jen jedna rovina barokní estetiky. Ne nadarmo je dnes mnohem oblíbenější a známější například Händel. Filmu se však dá věřit, že byl Colombe uzavřený podivín. Skutečné umění je někde uvnitř nás. Těžko ho předáme, jde vlastně jen a jen o naše vlastní osobité estetické cítění. Proto je pochopitelné Colombeovo promlouvání k mrtvé manželce i závěrečné odkazování žáka k jeho mistrovi. Nejde to chápat, jen přijmout a vlastně obdivovat. Colombe spřízněnou duši nemohl jen tak najít, musel ji pracně a v bolestech vychovat. To je hlavní a krásné poselství filmu. Co se týče formálních věcí, nejsem hudebník, ale bylo očividné, že většina herců neuměla na hudební nástroj hrát, proto dlouhé záběry na nešikovné interprety trochu vadily. Zato se mi moc líbil kontrast "obyčejného" ustrojení Colombea a jeho dcer i jejich neokázalého domu v porovnání s přezdobeností oparukovaných, přešminkovaných panáků ode dvora. I to je příznak baroka, zdobná povrchnost a filozofická zádumčivost, ornament a skutečnost, velké kontrasty mezi životem a smrtí. Zapadá do toho i Depardieu, bouřlivák s poživačným přístupem k životu a zároveň nadšený milovník křehké krásy (ostatně i jeho již zesnulý syn). Škoda tedy, že se film soustředil jen na malinký výsek nesmírně zajímavé etapy vývoje evropského umění a nevsadil ho do širšího kontextu, který by ho učinil zajímavějším, poutavějším, srozumitelnějším a hlavně významově plastičtějším. ()
Nádherný film pro ty, kteří hudbě rozumí nebo ji mají rádi. Genialita Saint Colomba je po vzoru Amadea akcentována vyprávěním a vzpomínkami žáka méně talentovaného a proti Colombovi V hudbě i v životě nicotného. Bohužel, k pochopení myšlenek ve filmu je potřeba znát hudbu a umět ji vnímat. Citově velmi barevná, úžasně hudbně náladová historie jednoho mezníku vážné hudby a navíc maximálně přesvědčivě zahrána (zkomponována). ()
tak neviem, kto si milá Kleopatra,(zrejme máš hudobné nadanie asi ako moja mačka s rovnomenným názvom) prípadne často bodovaný komerčáčik Matty, (viď vzorku brilantných hodnotičov - mozkovna ČSFD) ale táhni ty někam,nerieš, čomu zatiaľ nerozumieš..tento film nie je ani náhodou táááhlýýý. to len ty nie si ,priznávam, vo veľmi úzkej skupinke ľudíz masy, ktorá hudbe a kompozícii doby 15.,16,17, storočia a jej vývoju cez pocitové stvárnenie rozumie. Je to zvláštny film, ktorý by už dnes zrejme nenašiel producenta, ale to sa musí Francúzom nechať, bez ohľadu na čas za kamerou , je v ňom vyjadrené presne, to, čo tam malo byť, pocta jeanovi de saint colombo a jeho dodnes hranému koncertu pre dve violy. ()
Historická cvokárna. ()
Vynikajúci hudobný film o hľadaní hudby. Archetypálny príbeh mladého žiaka, ktorý vstupuje do učenia veľkého umelca. Ten však nevníma hudbu ako prostriedok pre úspech a slávu, ale pre vyjadrenie emócií, ktoré v ňom vzbudil jeho tiesnivý život po smrti jeho manželky. Vzbura, útek, pochopenie a návrat sú prostou dejovou línkou, ktorá je však naplnená silnými emóciami. Produkcia výborne pracuje s tichom, hudbou aj obrazom, aby do nich pretavila smútok hudobníka. Herci svojimi výkonmi do túto zmes dokonale doplňujú a postavu Marina Maraisa stelesňuje skvelý Gérard Depardieu so svojím synom Guillaumom. 80% ()
Velmi pěkný film, který mě nadchl pro koncerty na violu. Je sice poněkud táhlejší, ale perfektně se hodí na zimní večer, kdy se můžete správně rozpoložit a vcítit se do prožitků Monsieur Saint Colombe. Skladbu Les Pleurs - Pláč si dodnes hraju při melancholické náladě, má v sobě něco víc. ()
Krásná hudba, krásné exteriéry i interiéry, výborná kamera, ale jinak film, který nefunguje. Nenudil mě svou pomalostí, ale nepřesvědčivostí. Přesto, že je založen na skutečnosti, jeho postavy působí jako panáci, které vymyslel průměrný scénárista. ()
Viola da gamba je úžasný nástroj, takže už jen proto nemohu dát nízké hodnocení :-) Takže za muziku 2 hvězdy plus. Jednu hvězdu, ale musím ubrat za to, jak představitel Sainte Colomba "hrál" - sice nejsem muzikant, ale to co předváděl prsty na strunách mně silně rušilo, až iritovalo. Tohle si opravdu mohli ohlídat, protože se na to nedalo koukat. ()
Zkouknuto jako rozšíření k předmětu Dějiny Hudby, ale dokument to však nebyl. Velmi zajímavý historický film o hudbě. „Hudba, která dokáže probudit i mrtvé...” Zajímavé, a to hodně. Pan de Sainte Colombe: "Hudba vyjadřuje to, co slovy neumíme říct; takže není tak úplně lidská." Marin Marais: "Je tedy od Boha?" Sainte Colombe: "Ne! To je omyl! Bůh se také vyjadřuje slovy. Hudba je jazykem bolesti a smutku." 85% ()
Zvláštní druh filmu, který má v sobě jakousi magii, čarovnou přitažlivost. Bohužel pokud geniálního hudebníka ztvárňuje herec, který ani vzdáleně nedokáže imitovat hru na violu, je to nejen smutné, ale i diletantské. A to není jen chyba herce, ale i režiséra. 60-70%. ()
Zajímavá hudba a kamera, ale jinak Všechna nuda světa. ()
Lidsky pribeh na pozadi hudby a 17.stoleti… ()