Buzíci

Žeby zrovna i niečo na spôsob naprosto kultovej Bezstarostnej jazdy vo francúzskom vydaní, kde sa vskutku zároveň asi zamiesilo aj na mnoho ďalších, a k tomu azda i podobne koncipovaných, kontroverzných príspevkov [povedzme trebárs čosi i na daný charakter Mechanického pomaranča], na aké si totižto práve teraz ani hneď tak rýchlo určite [ne]spomeniete, tak sa teda skrátka zvyčajne ksichtili títo titulní Buzíci pod taktovkou Bertranda Bliera, ktorý chcel vari tentoraz za každú cenu iba strašne šokovať [čo sa ale celkom míňalo účinku], a ktorého otec - Bernard - filmový herec; sa koľkokrát stihol zaskvieť vo francúzskej kinematografii, iba toľko na margo k danej veci, keď teraz by som snáď už konečne rád prešiel i k hlavnému definovaniu titulných [ANTI]hrdinov, ktorí sa počas necelých stodvadsiatich minút môjho reálneho času - stihli toľkokrát povystrájať všelijakých vylomenín naozaj od výmyslu sveta, že som to zrejme ani nestihol zakaždým vždy správne spočítať, koľko toho sa vlastne v tomto, podľa mňa - predsa trocha viac samoúčelnom titule, stihlo »filmovej škody« napáchať, o čom by v podstate vedeli dokonca priamo prednášať najmä: dvaja ústrední, francúzski, ďalej mimoriadne skazení, nadržaní a perverzní protagonisti Jean-Claude & Pierrot, ktorí boli tak extrémne posadnutí «sexuálnym harašením», že na tom sa postavil úplne celý, základný kameň tohto experimentálneho kinematografického diela, s obzvlášť improvizovaným cítením. • Podotýkam, že hlavní hereckí predstavitelia v náležitých stvárneniach Gérardom Depardieuom a Patrickom Dewaereom, sa doslova akoby »utrhli z reťazí«, že im nebývalo absolútne nikdy nič sväté, vrátane i „kamarátky do dažďa,” Marie-Ange, v priam explicitnejšom podaní prostredníctvom francúzskej herečky Miou-Miou, vlastným menom Sylvette Herryová, kedy mimochodom tento, ozajstne vydarený TROJLÍSTOK - vôbec nemával akékoľvek zábrany a bariéry pred nikým a pred ničím; proste by som daný titul definoval, ako sakramentsky kontroverzne ukotvený, ktorý si toho dovolil pomerne dosť v rámci svojej celej prezentačnej štruktúry, no súčasne to na mňa začalo pôsobiť až samoúčelným spôsobom s nulovým vytriezvením postáv, ktoré to ani nijako extra zvlášť zase nemali v úmysle; skôr presne naopak, normálne som sa miestami poriadne [za]čudoval, že im stručne-jasne, ktokoľvek na blízku - silne neklepol po prstoch, keďže si zo dňa na deň dovoľovali čoraz viacej, kde to zachádzalo do neuveriteľného extrému, čo by sa maximálne mohlo stať jedine v nejakom divokom sne. • Technicky kvalitne spracované, no o scenáristickej stránke sa to povedať asi ani príliš nedá. (02.04.2024)

Pravá francouzská umělecky zpracovaná zábavná podívaná. Bertrand Blier je velmi neotřelý tvůrce, o čemž mě přesvědčil už u snímku Merci la vie! Buzíci jsou ztřeštění, některé situace jsou zahnány do stavu ad absurdum, ale od začátku do konce jsem se výborně bavil. Duo Depardieu-Dewaere funguje skvěle a Miou-Miou podává svůj životní výkon. A nedivím se, že si s Dewaerem spolu začali, byť to teda moc vesele nedopadlo. Skvělý francouzský film, doporučuji všemi deseti. (02.10.2016)

Mám z tohoto snímku velmi rozporuplné pocity, na jednu stranu je to moc hezky natočené a některé záběry jsou tak krásné, až se tají dech a zůstanou mi zcela jistě v paměti, navíc hereckému ansámblu se nedá nic vytknout, všichni jsou ve svých rolích skvělí, hlavní postavy hrají jak o život.. Na druhou stranu jsem se nedokázala naladit na vlnu obyčejných flákačů, sprostých zlodějů a v mých očích neurvalých vagabundů, zřejmě neumím obdivně vzhlížet k lidem tohoto typu.. Beru-li sdělení tvůrců jako oslavu svobody a přátelství, mohu to přijmout.. Budu-li však brát ústřední duo vážně, stane se neakceptovatelným, v žádném případě bych je ve svém životě nechtěla.. Navíc je velmi pravděpodobné, že nevlastním smysl pro humor, neb já se nezasmála ani jednou.. (06.06.2020)

Óda na bohémství a nespoutanost po francouzsku. Ujetá podívaná s obskurně černým humorem sice balancuje na hraně nechutnosti a perverze, avšak nikdy její hranici nepřekročí. Bertrand Blier provokuje, dráždí, ale neexhibuje a nesnaží se za každou cenu šokovat. Dík tomu jsou Buzíci i po těch letech svěží podívanou, která dokáže zaujmout i bez nálepky "kontroverzní". 85%. (16.11.2013)

Můj názor přesně souhlasí s Pohrobkovým, pokud ho ale zrcadlově obrátíme. Oba dva týpkové byli nechutní, odporní, po skončení filmu v člověku zůstane tak maximálně pocit hnusu. Jestli tohle má být komedie, tak já jsem papež (pro rozptýlení pochybností, papež fakt nejsem), tohle se jakémukoli humoru zdaleka vyhnulo. Bych chtěl vidět místní komentátory, co tomu dali vysoké hodnocení, jak by hýkali nadšením, kdyby se těmahle lidskýma odpadama setkali ve skutečnosti. Jak by se asi cítili, kdyby jednoho o půlnoci ošetřili a druhý by je coby poděkování okradl o peníze s temnou výhrůžkou, že když mu je nedají, navštíví jejich děti v ložnici. Ale je pravda, možná mezi náma běhají lidi, kterým se líbí, když jim někdo ukradne motorku, když je nevybíravě obtěžuje ve vlaku, kde cestují s kojencem, když je navštíví u nich doma a trošku je před sexem profackují... Navíc příběh ani moc nedrží pohromadě po logické stránce, je to přehlídka blábolů. Třeba ona "holičova přítelkyně" pochází patrně z jiné galaxie, netečně poskytne sex komukoli, kdo si řekne, nabídne i tomu, kdo si neřekne a maximálně ji vytočí doběla, když ji při tom nepolíbí. Ti dva s ní zacházejí hrubě, postřelí ji do nohy a ona jim přesto znova otevře, když ji přijdou navštívit. Pořád se jich pevně drží, i když ji párkrát vyráchají v potoce. Dál, kdo pochopil, proč se ona postarší dáma střelila do pohlaví, ať se přihlásí. Patrně si chtěla vynahradit to, že přestala menstruovat, já vím, zní to jako blbost, ale nic lepšího mě nenapadá. Taktéž bych poprosil, ať mi někdo vysvětlí, proč po sebevraždě téhle maminy ti dva počkají na jejího syna a odvedou ho k sobě kamsi na venkov (kde sebrali ten dům zůstává taky záhadou). Taky mi není jasné, kde vzala policie jejich popis a fotky po tom zastřelení policisty, a proč je začala stíhat až v tomhle momentu a né už při té události v hotelu, která musela připadat nezávislému pozorovateli jako jasná vražda. Ále, co bych se tím dál zabýval... Z filmu by měl zkrátka radost maximálně Frojd, protože režisér pojal příběh jako splnění svých sexuálních přání - potkat dívku, co dává každému, a zaučit nevinnou šestnáctiletou. (27.08.2013)