Balada o siedmich obesených
The Ballad on the Seven Hanged
Balada o siedmich obesených
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Tibor VichtaKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Emília Vášáryová, Ivan Mistrík, Milan Kiš, Zdena Grúberová, Viliam Polónyi, Karol Spišák, Igor Čilík, Ľudovít Greššo, Naďa Hejná, Zlatomír Vacek, Hana Kováčiková, Július Vašek, Jozef Šándor (více)Obsahy(1)
Na smrti není nic strašného. Jen to, že o ní předem víme... Rusko, 1905. Policie odhalí připravovaný atentát na ministra a podaří se jí zabránit nejhoršímu. Pětice neúspěšných atentátníků si tak před soudem vyslechne rozsudek smrti: mladý důstojník Sergej Golovin, půvabná dívka s přezdívkou Musia, cynický šlechtic s krycím jménem Verner, bázlivý intelektuál z vážené rodiny Vasilij Kaširin a majitelka konspiračního bytu Táňa Kovalčuková. Všichni po vynesení rozsudku putují do nevlídného vězení, kde je čekají poslední dvě noci před popravou. Každý je izolován ve své cele a setkávají se jen během jídla. Kromě nich čekají na vykonání ortelu ještě dva „obyčejní“ vrazi, primitivní pacholek Ivan Janson, který zabil svého pána, a věčně veselý cikánský zloděj a vrah. Každý z nich prožívá své poslední chvíle navenek stejně: ve vzpomínkách na své blízké a na události před svým zatčením. Každého však trápí úvahy o nadcházejícím konci, o smyslu a ne-naplnění svého života. A ty jsou u každého ze sedmi odsouzenců jiné… (Česká televize)
(více)Recenze (70)
Tady si Martin Hollý troufl zdolat laťku hodně vysokou. Pokud by se chtěl vyrovat Adrejevovi (přitom ani Andrejev není žádný Sergej Bubka) v oblasti psychologiie postav, asi by jeho tyč byla příliš krátká. Hollý zvolil jiný jazyk, řeč náznaků, krátkých spojek, dohledávek, výpustek atp. A pokud bylo Adrejevovým cílem popsat "žít na pozadí smrrti a zemřít v popředí života", pak se domnívám, že uspěl... Skutečně jen pro zajímavost uvedu dva příklady ze samého začátku kolem motivu "v jednu po poledni": Příklad 1. FILM: atentátníci schovaní za stromy parku, v rukou pistole, granáty, výbušniny, jeden po druhém, tváře, gesta. KNIHA (pouze): "..a nyní je každý jejich krok sledován tajnými; chtějí se sejít s ručními granáty a revolvery u vchodu a čekat, až ministr vyjde. Tam budou také pochytání. Příklad 2. FILM (pouze): ministr se nepříliš důvěryhodně převaluje v posteli. KNIHA: "Připomínal si jeden za druhým všechny ty nedávné hrozné případy, kdy na lidi stejné hodnosti, nebo dokonce i z vyšších kruhů, než byl on, dopadaly granáty a tyto granáty jim na kousky rozervávaly těla, rozstřikovaly mozky po špinavých cihlových zdech, vytrhávaly zuby z dásní. A jak tak vzpomínal, připadalo mu už těď jeho tlusté nemocné tělo, rozvalené na posteli, nějak cizí, jako by už ohnivou sílu výbuchu zakusilo; a měl dojem, že se mu ruce v ramenou oddělují od trupu, zby vypadávají, mozek se drobí na kousky, nohy dřevěnějí a leží pokorně s prsty nahoru, jako kdyby už umřel." ()
Zaujímavá atmosféra a veľmi dobre zvládnutý absolutný záver z odnášaním mŕtvol a kočmi prechádzajúcimi prašnou cestou. Bohužiaľ ma po celý čas iritovala hudobná stránka filmu...podľa mňa vysoko nezvládnutá vec. Polovicu stopáže tvoria flashbacky, ktoré mohli byť spracované aj lepšie. Z hercov by som vypichol iba Polónyiho. ()
Hollý obohacuje veľmi jednoduchý príbeh o retrospektívy a názory, prezentované často v komentároch postáv. Je jasné, ako to celé skončí, nepríde žiaden telefonát z vyšších miest, žiadna deus ex machina v hodine dvanástej. Ale je to práve či už formálne podanie, alebo efektívne navodenie existencionálneho strachu zo smrti, prečo je film tak vysoko hodnotený. Je jedným z najdepresívnejších slovenských filmov vôbec a to pri povedomí verejnosti o depresívnosti sk filmov všeobecne je čo povedať. Sympatické je, že sa Hollý s Vichtom nerozhodli umelo naťahovať na obligátnu hodinu a pol, film tak má spád a zároveň v ňom nič nechýba. ()
Silný film. Výtvarně úderný (černobílá strohost je zde ideální), s působivou hudbou (Liškův chorál s motivem "Gospodi pomiluj" je snad "autentičtější" než by byl originální chorál) a skvělými hereckými výkony. Jedinou chybičkou jsou snad některé trochu zdlouhavé flashbacky, které sevřenost a údernost filmu trošku rozvolňují. S takovou adaptací své povídky by byl jistě spokojen i Leonid Andrejev. S motivem čekání na popravu též pracuje zde tak ceněná Zelená míle, která však v tomto srovnání odhaluje své popcornové ledví. ()
Nemohu říci jinak než úžasné! Slovenská tvorba nám dokáže odhalit překrásné skvosty své pokladnice, o kterých člověk neměl ani tušení. Liška opět exceluje svou neuvěřitelnou hudbou v tomto jedinečném psychogickém filmu o vině a trestu. Přesto, že je každý z filmů dobově i žánrově z jiného soudku, jak říká mchnk, cítím i já lehký nádech Markéty Lazarové. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (7)
- Při závěrečné scéně popravy jsou několikrát vidět detailní záběry oprátek. Lano je syntetické, z Lanexu, s osmičkovým uzlem. Děj filmu se odehrává v r. 1905, polyamidová lana se začala vyrábět až o několik desetiletí později. Běžný byl v té době konopný provaz s katovskou smyčkou. (Babinicz)
- Cena za nejlepší film a Cena mezinárodní kritiky na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu v roce 1969. (BLStryker)
- Martin Hollý ml. bol práve v Tatrách a nakrúcal snímku Medená veža (1970), keď sa dozvedel, že jeho Balada o siedmich obesených zvíťazila na Festivale televíznych filmov v Hollywoode. Barmanka už chystala oslavu, on si to radšej overil telefonátom do Prahy. Riaditeľ televízie mu správu potvrdil, Ale povedal, že vie, že Balada naozaj vyhrala, ale nesmie sa o tom hovoriť. (Raccoon.city)
Reklama