Balada o sedmi oběšených

Tady si Martin Hollý troufl zdolat laťku hodně vysokou. Pokud by se chtěl vyrovat Adrejevovi (přitom ani Andrejev není žádný Sergej Bubka) v oblasti psychologiie postav, asi by jeho tyč byla příliš krátká. Hollý zvolil jiný jazyk, řeč náznaků, krátkých spojek, dohledávek, výpustek atp. A pokud bylo Adrejevovým cílem popsat "žít na pozadí smrrti a zemřít v popředí života", pak se domnívám, že uspěl... Skutečně jen pro zajímavost uvedu dva příklady ze samého začátku kolem motivu "v jednu po poledni": Příklad 1. FILM: atentátníci schovaní za stromy parku, v rukou pistole, granáty, výbušniny, jeden po druhém, tváře, gesta. KNIHA (pouze): "..a nyní je každý jejich krok sledován tajnými; chtějí se sejít s ručními granáty a revolvery u vchodu a čekat, až ministr vyjde. Tam budou také pochytání. Příklad 2. FILM (pouze): ministr se nepříliš důvěryhodně převaluje v posteli. KNIHA: "Připomínal si jeden za druhým všechny ty nedávné hrozné případy, kdy na lidi stejné hodnosti, nebo dokonce i z vyšších kruhů, než byl on, dopadaly granáty a tyto granáty jim na kousky rozervávaly těla, rozstřikovaly mozky po špinavých cihlových zdech, vytrhávaly zuby z dásní. A jak tak vzpomínal, připadalo mu už těď jeho tlusté nemocné tělo, rozvalené na posteli, nějak cizí, jako by už ohnivou sílu výbuchu zakusilo; a měl dojem, že se mu ruce v ramenou oddělují od trupu, zby vypadávají, mozek se drobí na kousky, nohy dřevěnějí a leží pokorně s prsty nahoru, jako kdyby už umřel." (05.02.2018)

Len úplne výnimočne sa v jednom diele zídu špičkoví tvorcovia, aby do filmovej reči pretlmočili špičkové literárne dielo a aj keď sa to podarí, výsledok nemusí byť zaručený. V tomto prípade sa tak stalo, vrátane výsledku. Veľmi dlhú dobu som čakal, kedy televízia opätovne uvedie tento skvost, ktorý som videl tak dávno. Môj dojem nebol o nič menší, ako pred rokmi. Skvelý výber postáv, dobové reálie, čiernobiely obraz, fascinujúca hudba, kamera, réžia, vlastne ani neviem prečo to všetko vymenúvam, keď tento film pokladám za absolútnu špičku domácej televíznej tvorby. (12.10.2010)

Hm...nenápadný TV film, který má v sobě, jen tak mimochodem, špetku Sedmé pečeti, míchanou s Kladivem na čarodějnice a díky talentu mistra Lišky, můžeme přisypat i Marketu Lazarovou. Film, který ve mně vyvolal skutečně silnou dávku respektu k tomu, co vidím a skutečně i prožívám. O tom, co jsem slyšel, snad ani nepíšu. Nepochopitelně geniální smysl pro melodii a sladění hudby s filmem zde náš skladatel dotahuje do nadpozemské podoby. Neuvěřitelnou hudbu NAŠTĚSTÍ dolaďují precizní záběry a snímání daných scén, které to, v určitých momentech, přesně takto potřebovaly. Dáme si do toho ještě trošku fantazijní či vzpomínkové reality, aby ta dějová linie nebyla zase tak přímá a hodíme tam v podstatě neznámé herce (výjimky pochopitelně jsou) kteří to zahrají s takovým citem, že mi to vážně hlava nebere. Film, který zde nemá ani obal...328 hodnocení (zatím). Všechna tato skromnost, v kombinaci s excelentností filmu, vytváří ojedinělý, pro mě skutečně nečekaný zážitek. Chtěli zabít či již zabili, a budou zabiti. Smrt čeká, je zde, stojí vedle....podává ruku. Už visí. Závěrečné odpuštění a smíření se s osudem, je pro mě jeden z vrcholů československé kinematografie. Dvojice Martin Hollý a Stanislav Szomolányi, pro mě tímto bez diskuze konkurují dvojici Herz - Milota. (03.07.2013)

Kvalitná a dosť depresívna sonda do duší odsúdencov tesne pred popravou. Čiernobiela farba tú depku ešte zvýrazňuje a o dokonalej hudbe Z. Lišky , ktorá je plná zborov "Gospodin pomiluj...", ani nehovorím. Herecké výkony slovenských hercov sú tradične špičkové. Atmosféra , ktorú sa podarilo M. Hollému v temných interiéroch vytvoriť je úžasná. Miestami mi trošku vadila až prílišná komornosť snímku, ale treba si uvedomiť, že ide o tv film a tak ho treba brať. Čo ale ďaleko presahuje hranice tv filmu je posledných 20 minút . Tie sú naozaj silné a nezabudnuteľné a hlavne vďaka nim sa film právom drží v červených číslach. Súhlasím s užívateľmi, že ide o vrchol televíznej slovenskej tvorby. Objektívne za štyri, ale ak vezmem do úvahy fakt, že sa jedná o tv film , musím dať hviezdičku navyše. 90%. (20.10.2010)

Silný film. Výtvarně úderný (černobílá strohost je zde ideální), s působivou hudbou (Liškův chorál s motivem "Gospodi pomiluj" je snad "autentičtější" než by byl originální chorál) a skvělými hereckými výkony. Jedinou chybičkou jsou snad některé trochu zdlouhavé flashbacky, které sevřenost a údernost filmu trošku rozvolňují. S takovou adaptací své povídky by byl jistě spokojen i Leonid Andrejev. S motivem čekání na popravu též pracuje zde tak ceněná Zelená míle, která však v tomto srovnání odhaluje své popcornové ledví. (03.10.2010)