Lovci lvů

Takový ten tradiční dobrodružný film, tentokrát zasazený do období konce 19. století v Africe. Tento žánr mám rád, málo filmů se člověk dnes dočká s touto tematikou (dobře, jako výjimka Tomb Raider). Když se divák podívá na herecké obsazení, tak nemůže být zklamán. Zarazila mě jedna věc, jak mohou považovat Kilmera za vedlejší postavu ? Na plátně se objeví už na začátku a nezmizí, do poloviny filmu tam hraje ústřední roli, kolem které se vše točí, a až pak se k němu připojí Douglas a oni dva ztvárňují hlavní dvě postavy. A ještě k tomu dostane za dost dobrý výkon (neříkám že výborný, ale vskutku ucházející) nominaci na Zlatou malinu. To mě malinko rozohnilo. Ano, Douglas zahrál asi lépe, ale Kilmer rozhodně nepodal věru tak špatný výkon. Příběh o dvou ne tak ledajakých lvech působí originálně, v pár momentech nabídne skoro až hororový nádech s tísnivou atmosférou. Scény těmito lidožrouty jsou na devadesátky natočeny obstojně a pořádně krvavě bez žádných příkras, závěrečný souboj Kilmer X lev pořádně vygradovaný. Hudba v podání Goldsmithe taktéž neurazí. Za mě dávám zasloužených 79 % (10.08.2018)

Dobrodružný film s mi nepříliš sympatickým Valem Kilmerem jakožto stavitelem železničního mostu a lovcem lvů (anticena Zlatá malina za nejhorší herecký výkon roku 1997) a výtečně hrajícím sympaťákem Michaelem Douglasem v roli - to neuhodnete - rovněž lovce lvů. Nadstandardně kvalitní film z něj dělá perfektní navození pocitu divoké Afriky před více než stoletím, bohatý kompars plný Afričanů a Indů a jasně vyjádřený strach a souboj s lidožravými lvy. Trailer: http://www.sms.cz/film/lovci_lvu/ukazka (01.09.2009)

Veľmi príjemný dobrodružný film s drsnými podmienkami a scenériou Afriky. Pôsobí jemne zo stránky rodinnej, no tiež si nedáva servítku pred ústa pri scénach z poľovačky a pri ukážkach krvilačnosti levov. Ozajstná poľovačka a dobrodružstvo však začína až po príchode Douglasa, ktorý sa mi sem hodil ako málo v ktorých filmoch. 80%. (17.10.2006)

Dobrodružný film natočený podle skutěčných událostí, které se staly ve východní Africe. Dva lvi tehdy zabili v dnešní Keni více než 130 lidí. Přímým účastníkem tohoto řádění byl John Henry Patterson, který masakr popsal i ve svých pamětech. Ten je mimo jiné hlavní postavou filmového příběhu. Ve filmu je několik hodně napínavých scén z lovu na krvelačné šelmy a samozřejmě i několik brutálních záběrů. Lvi působili děsivě, nebezpečně a vyzařoval z nich respekt. Za zmíňku stojí i výborně zvolená hudba, o kterou se postaral Jerry Goldsmith. Co dodat na závěr? Snad jedno jediné. Film ve mě zanechal hluboký dojem. (28.10.2008)

Když jsem na to šel, čekal jsem jen další loveckej film, jak tlupa obtloustlejch maníků nasedne na slony a střílí po bezbranejch zvířatech. Ale není tomu tak a jak já vám byl nadšenej! Tohle je lov! Lov, kdy člověk neví, jestli náhodou není tím loveným on! Lov, kdy nejde jen o to, udržet pušku v klidu a vystřelit, ale být rychlejší a lepší, mít lepší reflexy a odvahu. Zabít, nebo být zabit. Prostě lov, jak ho dneska již nikdo nezná. Film je podle skutečnosti popsané v knize plukovníka Pattersona Lidojedi z Tsava, podle níž natočili ještě podle všeho nepříliš zdařilý film Bwana devil, který byl mimochodem prvním 3D filmem v historii a onedlouho později Zabijáky z Kilimandžára, oba již úplně zapomenuté snímky. Ovšem situace na Tsavu musela být výjimečná a brzy celosvětově známá. V roce 1945 se o ní třeba zmiňuje jiný lovec lidožravých šelem, tentokrát tygrů v Indii, Jim Corbett ve svých knihách vzpomínek na tyto lovy (sám zabil tucet lidojedů). Film je skvělým dobrodružstvím, pravděpodobně se velice blíží pravdě a skutečnému průběhu lovu na divoké lvy a tygry a na lidožravé lvy a tygry. Jen jistou drobnost tu neuvedli. Proč ti tygři vlastně zabíjeli lidi. Jsou na to dvě teorie. První, že měli špatné zuby. Zní to legračně, ale když šelma ztratí možnost lovit svou přirozenou kořist kvůli krutým bolestem zubů a zhnisaným dásním, přeorientuje se na něco snazšího, na člověka. Druhá, v té době v Tsavu řádil mor a k mrtvolám se lidé samozřejmě báli přiblížit a ani pohřbívání nebylo nijak kvalitní. Šelmy si mohly navyknout na tento pravidelný přísun snadného žrádla a když epidemie ustaly, pustily se do obstarávání potravy samy. Možná to byla kombinace obou dvou možností. Podobný způsob popisuje i Jim Corbett v příběhu o lidožravém leopardu z Rudraprajágu. Ale nikdy se nesetkal s lidojedem, který by se jím nestal kvůli nějakému zranění z minulosti, ať už od lidí a jejich nepřesných střel nebo jiných zvířat, obvykle dikobrazů. Mimochodem, víte, co se stalo s kůžema Ducha a Temnoty? Pattersonovic rodina je nejdřív používala asi třicet let jako předložku před krbem a potom je plukovník prodal do Chicagského muzea za 5000 dollarů. Tam je skutečně můžete vidět dodnes, jenže už jsou mnohem menší, protože se celý ty kůže zachránit nedaly. Původně měřili nějaký tři metry každej. (05.12.2005)