Padlé ženy

......Drastické vylíčení činnosti katolické církve na bezbranných ženách v jejich irských polepšovnách a prádelnách. Podle některých očitých svědků, byly osudy žen ve filmu vylíčeny o něco mírněji, než bylo doopravdy ve skutečnosti. Sugestivně podané drama stvrzené hereckými výkony, kamerou a šikovně vloženými detailními záběry. Špičkový je velký detail na krvavé oko Bernandetty a v něm uprostřed rohovky odraz mluvící hlavní sestry Bridget. V každém případě Mullan chce a je to jeho hlavní úkol, všem ukázat a útočit za každou cenu na náboženský fanatismus a praktiky církve minulých let. Je to morální odplata pro dalších 30000 žen, které si toto museli protrpět na vlastní kůži. Pokud chtěl v zemi otevřít diskusi, povedlo se. Potrefená husa se dosti silně ozvala........ (31.01.2005)

Zjevně propagandistický film o irských řeholnicích, představených jako monstra bez jediné stopy soucitu, ohleduplnosti, lásky. Mnohé nám napoví, kdo je tvůrce filmu, režisér Peter Mullan. Byl členem pouličních gangu, ve 14 letech se pokusil otrávit svého tyranského a alhokolického otce. Sám sebe prohlašuje za marxistu, žije s družkou, má několik dětí z předchozích vztahů, víru v nebe a peklo považuje za nesmysl atd. To je samozřejmě jeho věc, ale nám to pomůže pochopit, proč natočil příběh o padlých dívkách v Irsku zrovna takto. Po formální stránce nelze upřít filmu kvality, ale to zde není důležité. Vždyť známe propagandistické proticírkevní filmy české (Číhošť, 30 případů majora Zemana, Jan Hus atd.), i ony mají jistou kvality, ale ve skutečnosti dobré nejsou, protože neslouží dobru a pravdě. Nezapomínejme, že zvláště posledních 20 let v Irsku sílí protikatolický boj, neboť ostrov sv. Patrika, kde se 94 % obyvatelstva hlásí ke katolické církvi, je trnem v oku bezbožecké Evropské unii. Tím samozřejmě nechci říci, že se zlí a úchylní jednotlivci nemohou vyskytnout v jakémkoliv lidském kolektivu (řeholníci, policisté, učitelé atd.), to ale neznamená, že kvůli tomu vylíčím instituce klášterů, policie nebo školství jako démonické a nelidské... (03.09.2008)

Ani se nechce věřit, že něco takového v Irsku existovalo až do r. 1996. Útulná zařízení pro děvčata, kam se dostaly třeba jen proto, že porodily nemanželské dítě, někdo je znásilnil, nebo se prostě jenom příliš líbily chlapcům. Pak už mohly jenom pracovat, modlit se a nechat se devastovat na duši i na těle fanatickými řádovými sestrami i chlípnými kněžími. Cesty zpátky už většinou nebylo, zato pak mohly odpočívat v pokoji pod dozorem Boha všemohoucího, na Zemi zastoupeného všemocnou katolickou církví. Pozdrav pánbůh. (09.04.2011)

Peter Mullan sa nás pre dramaturgické potreby svojho filmu snaží presvedčiť, že Írsko 60tych rokov bolo plné šovinistických tupcov, berúcich ženy ako podradný dobytok a rodičov, ktorí sa dobrovoľne vzdávali svojich detí, ak tie spáchali nejaký spoločnosťou neakceptovateľný hriech. Ženy, ktoré boli obeťami, alebo spáchali takýto hriech, boli umiestnené do zariadení, ktorým vládli mníšky, zobrazené ako hororové monštrá bez štipky charakteru. Mullan takto nastavil svojmu filmu úzke mantinely, v ktorých ale dokonale operuje a strhne aj diváka, ktorý sa diví jednorozmernosti postáv a očividným logickým nedostatkom. Môžu zato herecké výkony a atmosféra miesta a času, v ktorom sa príbeh odohráva. Najväčším problémom filmu nie je jednorozmernosť záporných postáv, ale ich motivácia. Dozvedel som sa síce niečo o histórii Írska, ale informácie, podané v tomto filme, musím brať s určitou rezervou. (08.12.2012)

Smutný film o něčem, co se dělo v Irsku 60. let. Ještě smutnější by bylo, kdyby se to dělo stále, protože "uvězňovat" do kláštera někoho nejen proti své vůli, ale prakticky jen ze svých sobeckých důvodů je naprosto nelidské. Hlavně osud dívky, kterou poslali do kláštera, protože ji znásilnil její bratranec (v Irsku je muž hodnotnější než žena?), mi přišel hodně depresivní, i když ostatní dívky na tom nebyly o nic lépe... Je dobře, že se takové filmy točí, aby lidé věděli, co se dělo a aby se pokusili podobné věci zakázat nebo odsoudit. Irsko bylo vždycky zvláštním zemí, chvílemi trochu připomínající o dost východnější země s názory o naprosté zbytečnosti žen a jejich názorů nebo práva na svobodný život. Na druhou stranu je tu možnost, že film je, jak se často stává, spojením tří různých a cizích příběhů žen, které spolu třeba vůbec nesouvisí a ve výsledném dojmu jejich spojení úmyslně hází na církev špínu. Tohle nejde jednoznačně říct, ale osobně si myslím, že se v podobných domem neděly zrovna příjemné věci... Za "podle skutečné události" jsem opravdu rád, ale nejsem si touto jednoznačností úplně jist. Rozhodně zajímavý film, který chvílemi působí dost nepříjemně, ale jehož tři hlavní hrdinky, každá s jiným osudem, působí divácky atraktivně. (05.10.2008)