Nevinné tahy

Za mě klasický film z 90tých let, který lákal na "velkolepost", na snahu zaujmout, ukázat americké domácí prostředí a celé je to hlavně založené na takových těch dialozích a výrazech ve tvářích, které mám opravdu z devadesátek, zafixované. Mě to přišlo jako totální fraška. A hlavní hrdina mi přišel jako namistrovanej malej kluk, který tam jen sem tam pobíhal, hýbal šachovýma figurkama a naučil se koukat tak, že všechny zaujal. Tenhle film není pro mě - asi jako Armaggedon. Ale věřím tomu, že kdybych ho viděla ještě v době vzniku - tak by mě to třeba ohromila - asi jako Armaggedon :D :D Ale s odstupem 20ti let je to pro mě sračka :D :D (09.04.2017)

"Máš dobré srdce a to je nejdůležitější na světě. Jseš můj kluk." ...I když šachy hrát neumím, ponořila jsem se na necelý dvě hodiny do tohoto zajímavého filmu a nelituji. Sedmiletého Joshe Waitzkina okouzlily šachy natolik, že toužil zahrát si s těmi nejlepšími. Pro úspěch se ale většinou také musí něco obětovat. V takových časech je důležitá opora rodičů a přátelé jako jsou sympaťák Vinnie ( Co to je? Kdes to vokouknul z knížky? Ne od učitele. Koukám že tě nenaučil vyhrávat, ale jak neprohrát. Nemáš na co bejt pyšnej Joshi. Ty musíš risknout prohru, musíš jít až na pokraj porážky chlapče, až tam musíš jít když chceš vyhrát." ) a učitel Bruce ( "Nehraj dokud to neuvidíš."). Každý z nich používá jinou taktiku učení, ale oba dva jsou pro Joshe důležitou nepostradatelnou součástí. Na tomto příběhu se mi líbí jeho konec, naznačuje to vzácné pouto bez kterého by život člověka byl tak prázdný. (13.04.2013)

Pohodový životopis malého šachového talentu se více než na komplexnost hry (a zbytečnou efektnost bleskových tahů figurek či ryčného přepínání hodin) zaměřuje na jeho (a její) okolí, protože takovýto dar se stejně dobře může proměnit v prokletí a pokřivit nejenom dětství a rodinu, ale i duši, mysl, budoucnost. Podobně jako u Bobbyho Fischera, génia a velmistra, jehož prostříhávané dokumentární úspěchy (a excesy) slouží spíš jako varovná paralela. (01.09.2021)

Velmi milý a hezky zpracovaný film z prostředí šachové hry. Nápadité paralelní vyprávění příběhu se střípky života nejvlivnějšího, nejgeniálnějšího a samozřejmě nejkontroverznějšího amerického šachisty Bobbyho Fischera. Fischer po sobě zanechal obrovský kult a film z této atmosféry těží a zachycuje jeho vliv na další generace. Dále musím vypíchnout velice hezké herecké ztvárnění postav, zejména hlavního protagonistu a ve vedlejších rolích Bena Kingsleyho a Laurence Fishburna. Zejména tito dva jmenování odkrývají divákům atmosféru vážného a pouličního šachu, což je na film o šachách velice nadstandartní prvek. (06.07.2021)

Nevinné tahy jsou nevinný komorní film, který si zalíbí ti, kteří alespoň jednou zkusili šachy, ale na druhou stranu je nikdy nehráli závodně (kvůli chybám v různých polohách figurek). Tématicky vyhraněný stejně skvěle jako třeba "X+Y" o matematice a proto nepotřebuje mít ani pořádný scénář, protože světem šachů proplouvá pomalu, beztrestně a stejně dokáže zaujmout. Nejkrásnější na tom je střet naprosto odlišných názorů, proč hrát bleskovky, přemýšlet nebo chodit na ryby, ale nakonec má každý svou pravdu, která je pro dítě a jeho dětství podstatná. Příjemným překvapením byly závěrečné titulky. Joshua se nakonec nestal ani velmistrem, ale tento film vypovídá leccos o talentu, tvrdé práci a chuti do hry, a to nejen v šachách. (04.12.2016)