Million Dollar Hotel

Ve Wendersově „miliónovém hotelu“ se asi nikdo nezabydlí snadno. Je to zcela jiný svět než ten vzdušný berlínský, v němž se všechny sny, myšlenky a pocity slévají v jedné osvobozující polyfonii doléhající k sluchu andělských posluchačů. Je to svět klaustrofóbní – a každá vyslovená i myšlená věta k jeho uzavřenosti přispívá. Interiér, který místnosti skládají, připomíná podobnou zaprášenou knihovnu jako antikvariát, do něhož chodí Eliška, a jeho obyvatelé mohou nejednomu čtenáři připadat jako nerozřezané knihy. Pomalu se rozvíjející příběh stále vzdaluje potřeba zorientovat se ve všech těch gestech, pohybech a umanutostech, v celé té několikanásobné „hře na…“. Každý dojem z proniknutí povzbuzuje k dalším pokusům dešifrovat celou tu hieroglyfickou kompozici, byť se tím drama stále důsledněji znečitelňuje, a podobně působí i všechna vykročení z hotelových dveří: to světlo za nimi neodkrývá o nic víc než všechny ty masky. – Než jsem se rozdýchal, měl jsem dojem, že je film jen skicou nějakého budoucího díla – srovnatelně zásadního pro Spojené státy americké jako Nebe nad Berlínem pro Evropu. Že je to soubor poznámek, plno náčrtků a zkusmých ohledání. Zvláště mi nevyhovovala hudba – coververze Reedovy písně Satellite of Love srozumitelně vyjádřila, komu měla být svěřena. Také bych osobně přivítal jiné obsazení, jakkoliv jsem si postupně na ústředního hrdina i na netypického vyšetřovatele zvykl a svým způsobem si je oba oblíbil. (19.02.2024)

Million Dollar Hotel mě natolik nadchnul, že jsem si jej na druhý den musel pustit ještě jednou. Hotel, ve kterém se vyšetřuje vražda, plný zvláštních figurek a postaviček, je místem, kde se může zrodit zvláštní cit. Hlášku Milly Jovovich: "Já neexistuji, jsem fiktivní", nikdy nezapomenu :-) A vedle reklamy na parfém Escape od Calvina Kleina zde podává svůj nejlepší herecký výkon :-) A můj oblíbenec Tim Roth to na závěr svojí minutovou přítomností vše korunuje. (07.07.2007)

Skvěle natočený mystický filmek ze světa nejnižší lidské společnosti USA... v rozpadajícím se starém hotelu žije banda pomatenců, kteří jsou mimo jakékoli zákony vnějšího světa za zdmi jejich apartmá... a v tom všem se rozvine láska, nenávist, smrt. PS: Nehledě k tomu, že Mila je zde přímo k sežrání, hlavní hrdina je skvostně debilní a Gibson, je dobré naškrobené mutantě... :-)) (19.09.2012)

Film, ke kterému se opravdu hodí slovo "podivný"... Ať už jde o podivný střih, podivný příběh, podivné postavy, podivnou kameru, podivné prostředí nebo o všechno ostatní... Těžko se to sleduje, ale má to podivnou (už zase), i když zvláštním způsobem strhující atmosféru a v konečném důsledku i "něco do sebe"... Tři a půl hvězdy, spíše čtyři, ale protože to opravdu vyžaduje maximální divákovu spolupráci, raději se zatím přikloním ke třem a uvidím po druhém zhlédnutí... (04.05.2007)

Budu se muset zajít zeptat naproti do vinotéky, co mi to proboha pan prodavač prodal za víno, protože si nedovedu jinak vysvětlit, jaktože tento snímek Wima Wenderse na mě zapůsobil zcela opačně než na 90% zdejšího osazenstva. Nebo to bude jednoduše tím, že jsem MAGOR :o) ( vysvětlení naleznete v komentáři uživ. LeoH ). Million Dollar Hotel je snový, psychedelický snímek, jehož sledování jsem prožíval jak v " opojení ". Přísahám, sjetý jsem ale nebyl :o) Výsledný resultát: 1* za atmosféru, 1* za herecké výkony, 1 za režii Wima Wenderse ( já si naopak od ostatních myslím, že přesně věděl, co chce natočit a také toho následně docílil. Poslední 4* udílím za hudební doprovod - U2 já rád......p.s. kouká se na to hezky, ale hostem tohoto hotelu bych být nechtěl, co kdyby si mě tam nechali... :o) (03.10.2010)