If It's Tuesday, This Must Be Belgium
Ak je utorok, musíme byť v Belgicku
Režie:
Mel StuartScénář:
David ShawKamera:
Vilis LapenieksHudba:
Walter ScharfHrají:
Ian McShane, Suzanne Pleshette, Vittorio De Sica, Murray Hamilton, Sandy Baron, Mario Carotenuto, Paul Esser, Michael Constantine, Pamela Britton (více)Obsahy(1)
Cestovní kancelář World Wind Tour vám hrdě přestavuje 2 000 let britské historie během jediného odpoledne. Prosím, nezívejte, mohli byste zmeškat několik století!
Charlie Cartwright se živí jako průvodce oblíbeného programu „9 evropských zemí autobusem za 18 dní“, a tuhle práci si náramně užívá, vše se tak krásně opakuje, jen dívku má v každém městě a pokaždé jinou. Právě doprovází turnus číslo 225 a vypadá to, že podivnější skupině zatracených Yankeeů ještě nevelel. Tak kupříkladu, na palubě autobusu se nachází rodinka, co se vydala do Evropy s dcerou, které se doma příliš zapalovala lýtka; válečný veterán, jenž si výletem připomíná místa, která jako seržant v roce 1945 údajně osvobozoval; amatérský paparazzi, jenž by rád dostal do postele každou, kterou vyfotil; Američan s italskými kořeny, odhodlávající se navštívit své benátské příbuzné; krásná nákupčí módní konfekce z Minneapolisu, jež si tu rozmýšlí svatbu s poněkud nudným přítelem Georgem. Ten naštěstí zůstal doma ve Státech a sukničkář Charlie tak může v nočním Soho předvést svůj vrcholný pivní trik. Čas se ale neúprosně krátí… (dopitak)
(více)Recenze (35)
Jedeme dál. Jsme na cestách. O vaše zážitky, místní folklór, tradice i záležitosti srdce, zejména jedné ze zájezdu účastnice, postará se s láskou fešácký průvodce. Tu anglická historie a památky, tu holandský sýrový jarmark, větrné mlýny, tu bruselská krajka, benátské gondoly, římská fontána di Trevi. Z každé navštívené země pohlednice se srdečnými pozdravy rozešleme. Vaši američtí dovolenkáři s World Wind Tours cestovní kanceláří. ()
Nevidím moc velký rozdíl mezi tímto filmem a Bláznivou dovolenou v Evropě. Tady je víc postav, což je na začátku trochu zmatečné, ale většina z nich se velmi rychle vyprofiluje. Kromě hlavní romantické linie (vlastně linií) je hezky zachycené rozpoložení účastníků zájezdu, jak ho všichni známe. Hektické výlety po památkách "aby jsme nic neminuli", nervozita z neznámého prostředí, nakonec smutek z návratu i těšení se domů... ()
Jakožto studenta cestovního ruchu mě téma tohoto filmu zaujalo. Samozřejmě, musím brát v úvahu, že tohle je komedie, a tudíž tuhle blbost snad nikdo nepodnikl. K poznávacím zájezdům mám jednu výhradu, a sice že turisté takhle nepoznají vůbec nic. Kouknou se na Koloseum a na Forum romanum, pak nasednou do autobusu a dojedou Pisy, kde si prohlédnou šikmou věž, pak někde přespí v hotelu a druhý den je úplně to samé. Aby člověk něco poznal, musí vidět víc než hotelový pokoj, autobus, průvodce a pár pamětihodností. Tihle dobrodruzi takhle projíždějí půlku Evropy. Samozřejmě, toto téma je zajímavé, ale je zásadním způsobem degradováno zpracováním. Herci jsou nevýrazní, nezaujal mě ani průvodce a holka, kterou se usilovně snaží sbalit. Navíc dialogy na mě působily nepřirozeně až směšně. Škoda, tohle je trestuhodné nevyužití potenciálu. 50% ()
Nenásilná komedie o tom kterak do Evropy zavítali turisté ze Západu. Nevím do jaké míry jsou svým chováním herci autentičtí, koneckonců rejža byl Newyorčan, takže je zde cítit určitá nadsázka. Nicméně nám Evropanům mají Američani alespoň co závidět, a sice bohatou histórii. Po letošní návštěvě Belgie jsem očekával, že si připomenu atmosféru Bruselu, Brugg nebo Anterpy. Žel bohu ve filmu je jen Brusel a to je skutečně na malou chvilku. Je to takový krátký průlet Evropou spolu s oddychovým příběhem na kterém se podepisuje zub času a někdy nešikovný střih. ()
Průvodcovské vademecum aneb If it's Tuesday, this must be Belgium, If it's Wednesday, this must be Rome, If it's Thursday, this must be Montreux, I feel I never wanna go home. 1) Má teenagerovská duše s okouzlením sledovala, tuším, že v televizi, jak američtí turisté putují po exotických nedostupných krajinách vzdálených tehdejšímu středoškolákovi podobně jako Mare Anguis na Měsíci a neměla ani tušení, že dlouhá léta budu vzpomínat na tento film jako na svou první inspiraci, která mě přivede k mikrofonu zájezdového autokaru do celoživotní role baviče, organizátora a průvodce._____ 2) Jednu účastnici podobného zájezdu jsem v osmdesátých létech potkal na Dvořákově nábřeží vedle právnické fakulty v Praze. Dáma zaujatě třímala v ruce cosi, z čeho se vyklubala mapa Moskvy a rozechvěle, jak to jen starší dámy umí, v ní hledala. Nabídl jsem své služby. Dáma se napřímila, rozhlédla se po panoramatu Hradu a Vltavy a pravila: Would you be so kind as to tell me where is here the Kremlin? Připomenul jsem jí, že je dosud v Praze, načež dáma vytáhla objemný itinerář cesty, zahloubala se do něj a po chvíli radostně vyjekla: Wow, yeah, you are right. In Moscow we are on Thursday. Zřejmě nejsem sám, kdo se zmíněným filmem nechal inspirovat..._____ 3) Při opakovaném shlédnutí po létech jsem s údivem zjistil, že prvotní okouzlení vyprchalo, a že se při filmu vlastně nudím, a to navzdory vcelku věrnému zobrazení některých aspektů průvodcovské práce i okouzlující atmosféře tehdejší západní Evropy._____ 4) If this is London, why ain't it raining? The sun is shining on Saint Paul's Dome. If this is real, then I must be dreaming. Can't wait to tell the folks back home. ()
Reklama