Prostřihy

Rozhodně pozoruhodná, pestře rozmanitá filmová kompozice, ale spíše jen pro náročnějšího diváka, je to takový zvláštně nesourodý dějový slepenec drobných epizod, jen tak zdánlivě vznikající jakoby z náhodných prostřihů do mnoha běžných životů obyčejnějších obyvatel Los Angeles, dějové úseky se vzájemně kříží, propojují, překrývají, a to až do absurdních souvislostí, tak nějak jako životní osudy jednotlivých postav, nepochopitelně, nepředvídatelně, vždy ale náhle, překvapivě, takže pozornost vnímavého diváka je stále patřičně po celou dobu vytěžována, film tak plyne a rozhodně se nemáte čas ani chvilku nudit, právě tak při sledování funguje opravdu jen mistrovské dílo. Bravo!!! Zajímavý komentář : Fridecka (09.07.2012)

Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se v té změti postav, načatých témat a situací orientoval, ale jakmile jsem se chytil, docela mne to vtáhlo. Kaliedoskop hloupostí, necitelností, falše a povrchností se točí dlouho v roztříštěných sekvencích, ale nakonec se naráz složí do rozumitelného a výmluvného obrazu. (09.05.2021)

Short Cuts představují polovičaté a zdlooooooouuuuuuhavé hořekování nad tím, jak chaotické, nepředvídatelné a zásadní jsou střety zdánlivě cizích lidí ("short cuts" tedy nejen kvůli zacházení se střihem, ale také jako "zkratky" ve smyslu nenadálého přechodu z jedné životní situace do radikálně odlišné). Neříkám, že tu nejsou zajímavé momenty či postavy (asi nejintenzivnější je příběh rodiny Andie MacDowell), ale ve scénáři je zbytečný zmatek a i přes tyranskou stopáž se Altman žádné ze skupin protagonistů nevěnuje dostatečně, jelikož jich je asi milion. Výsledkem je, že po chvilce je divákovi úplně jedno, co se komu děje (ono se ostatně drtivou většinu času neděje vůbec nic). Altman zkrátka není můj šálek kávy a kromě neuvěřitelné schopnosti sehnat do svých filmů obrovské množství zajímavých jmen na jeho režii nevidím nic převratného.. (04.02.2015)

Díky za tě, dávno mrtvá kleopatro! Objevilas korelaci mezi názvem filmu a krátkými epizodami, přičemž jsi mi tou odpornou zdrobnělinou "dílko" udělala alespoň dvě jizvy na pumpě od husqvarny! Tak si představte, že již v desáté minutě zíváte kvůli absenci akce či jakékoliv známce obscénnosti. A tak si z nudy vykalkulujete, že jste TEPRVE V 5% toho dílka! Čert vem, že se v 80% procesu zjeví ohanbí DžůLIJÁNY či úchylka filantropa Starka na mladé jehněčí! 55% (01.11.2013)

Pro mě nejlepší Altmanův film, kongeniální zpracování krátkých, temně ironických próz Raymonda Carvera. Nejde jen o ty "zkratky-zkraty", jde taky o ty "rychlé střihy". Člověk neví, má-li si dřív trhat vlasy, nebo si zakrývat oči, nebo se stydět, nebo se smát. Jestli je nějaký film ze života, pak tenhle. Ti lidi lžou, jako když tiskne -- vlastně i sami sobě. A nejlepší scéna: když manžel konečně vymámí, po třech letech, z manželky pravdu o její nevěře, neřeší to výpraskem, rozvodem ani scénou, ale jde přpravovat gril, neboť čekají hosty na večeři. Viděl jsem třikrát a za pár let to dám znovu. Věčné. (Ale ne pro každého. Tenhle film žádá aspoň bazální dospělé a vztahové životní zkušenosti. Přístupno 25+) (11.07.2007)