Rebel Without a Cause
Rebel bez príčiny
Rebel Without a Cause
Režie:
Nicholas RayKamera:
Ernest HallerHudba:
Leonard RosenmanHrají:
James Dean, Natalie Wood, Sal Mineo, Jim Backus, Ann Doran, Corey Allen, William Hopper, Rochelle Hudson, Dennis Hopper, Steffi Sidney, Edward Platt (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nejsou to už děti, a přesto touží po pochopení a lásce vlastních rodičů... Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera. (Česká televize)
(více)Recenze (288)
Začalo to hezky a slibovalo to velkou podívanou s Jamesem Deanem v čele, ale postupně ve snaze o dramatičnost a akci to ztrácelo nit a příběh skončil doslova rozemlet na kaši. ()
Legendární J. Dean ve své nejznámější roli. Obraz Ameriky 50. let, těžko řešitelné problémy mezigeneračních vztahů, revolta proti autoritám. Ve skutečnosti jsem očekával té rebelie o něco více, ve druhé půli filmu se tento idol své generace proměňuje spíše na romantika a děj už poněkud ztrácí na zajímavosti. To ovšem nic nemění na nesporném hereckém talentu hlavního představitele, jehož brzká smrt však způsobila, že svou filmografii nemohl rozšířit. ()
Rebel. Osobnost. Obrovský talent. James Dean, moje platonická láska. Kdo neviděl, měl by to okamžitě napravit! ()
Päťdesiate roky v USA museli byť zvláštne a ľudia nemali rozum. Rodičia boli ako stroje, ktoré sa vkuse len hádali a pred problémami v podstate zatvárali oči, deti (drsní frajerkovia) sa po jednom krivom pohľade oháňali nožmi, reťazami a strelnými zbraňami a dievčatá boli hysterické kravy. Najviac ma dojala scéna s Jimom a Buzzom v autách pri útese - keď sa vám rukáv prichytí o kľučku a nemôžete otvoriť dvere, namiesto zabrzdenia pridáte plyn a vrhnete sa dole útesom? Ok. Buzzovu smrť nikto vlastne ani neriešil a jeho priateľka už večer vyznávala lásku Jimovi. To sa mi zdá byť trochu proti zdravému úsudku. Možno v časoch vzniku Američania videli v tomto filme seba (no ďakujem pekne) a James Dean sa stal ich vzorom, dnes už tento film pôsobí pritiahnutý za vlasy. A vraj táto doba je zlá :D. ()
Označovat tento film kultovním, mohou maximálně američané, dospívající v 50. letech.Z českého pohledu je to dost neuvěřitelné.Postavy jsou tu většinou na ránu pěstí.Hysterická panovačná matka, otec bačkora,James pan spravedlivý. Na filmu nejvíce oceňuji, že poldové zastřelili psychicky narušeného idiota Platona, ze které ho by se stal do pár měsíců nejmasovější vrah světa. ()
Tak toto mal byť ten legendárny a nezabudnuteľný Rebel bez príčiny? No neviem, film ktorý som videl ja síce rozhodne nebol zlý, ale jeho výnimočnosť je pre mňa nepochopiteľná. James Dean bol rozhodne frajer, ale to rebelstvo som príliš nezaznamenal. Ani ako generačná výpoveď film tiež po polstoročí veľmi nefunguje. 6+/10 ()
Toto je tak strašne príjemne strelený film a tie dialógy, normálne sa neviem rozhodnúť či boli fantastické alebo otrasné. Kamera a strih mi tiež veľmi neulahodili, ale na 50. roky to je kvalitka. Tento film vlastne ani nie je o podobných atribútoch, pozeráme sa na strasti dospievajúcej mládeže a ich prístup k ich prekonávaniu. Výborné ústredné trio na čele s legendárnym rebelom Jamesom Deanom tento kúsok nespochybniteľne obohacujú. 85 %. ()
Rebel nie je sám, je to rovno rebelujúca mládež, vybíjajúca si hormóny v podpichovačkách a nebezpečných hrách. Doma to neklape, rodičia majú deti na háku, otec pod papučou... deti rodičom ešte chcú dať šancu, no rodičia sa jej nevedia chopiť, ale aj nechcú. Ani sa príliš nedá čudovať vzdoru, čiže tých príčin je dosť, preto srandovne zavádzajúci názov snímky sa dá vysvetliť len tým, že keď Jimbo a Judy sú akoby rodičmi malého Platóna, zlyhajú pri tom podobne, ba film to posúva až do fatálnych rozmerov. Chápem posolstvo filmu, avšak nie je to pre mňa žiaden kult, či predchodca filmov ako The Graduate či American Graffiti. A príčinou je James Dean, ktorý vôbec nie je sympatický, je to spratok, ktorému výtržníctva toleruje rodina a kvôli nemu menia častokrát bydlisko. Jeho afekt mi liezol na nervy. Vývoj vzťahu s Judy je prvoplánový a patetický. Má otrasne napísané dialógy keď si vyjadrujú navzájom sympatie v druhej polovici stopáže. Film, pri ktorom dosť vidno ako zostarol a hoci pojednáva o nadčasových veciach, nie je spracovaný nadčasovo. ()
Přehnanou naivitu scénáře a dialogů, jistou kýčovitost, špatně zakomponovanou hudbu a přehrávání herců mohu klidně připsat na vrub době vzniku filmu. Pak mi zůstává hodně sympatický snímek, který rozhodně nenudí, má potřebný spád a sympatické obsazení. Kdo v něm chce najít ponaučení, ten jej najde, a my ostatní jdeme vyleštit auto nebo kudlu. ()
Tak túto sociálnu drámu už poriadne nahlodal zub času. Charaktery a herecké výkony sú na dnešnú dobu skôr komické ako dramatické, no to sa samozrejme netýka Deana. Bohužiaľ nedokážem hlavne pre tieto dôvody dať viac ako tri hviezdičky, no film svoje kvality určite má. Rebel bez príčiny, ktorý má rád svojho otca a ktorému lezie na nervy panovačnosť svojej matky. James však čaká od otca viac autoritatívny prístup, no ten mu ho dať nevie - nedokáže, lebo je slaboch.... Film je príbehom jednej noci, jednej "nevinnej" hry a jednej utrpenej cti. ()
Tak to bychom měli další kulťák za sebou; položka v seznamu "must see" odškrtnuta. Tento film již never more. ()
Kultovní snímek s mladou americkou legendou 50.let Jamesem Deanem . To jak vypadal, to jak se choval, to jak hrál....museli ho milovat ženy i muži. ()
Dráma z 50. rokov o dôležitosti rodinného zázemia a priateľov pre tínedžerov (ktorých tu síce hrajú herci značne starší, čo pôsobilo miestami trochu smiešne) a o „typickej“ parte výrastkov na jednej americkej strednej škole. James Dean v modrých džínach a červenej bunde sa stal ikonickým obrazom, určite k tomu prispela i jeho tragická smrť v mladom veku, vlastne takmer po natočení tohto filmu. Na filme mi vadila postavy hlavnej hrdinky, prezentovaná iba ako doplnok muža, a takisto to, že sa dokázala veľmi rýchlo spamätať zo smrti svojho prvého priateľa a skončiť v náručí hlavného hrdinu. A ešte jedna vec by stála za zamyslenie: „I thought only punks fought with knives...“ Akých „punks“ môže mať Jimmy na mysli v 50. rokoch? ()
Film, který moje generace už zřejmě nedokáže dostatečně ocenit. James Dean tady ale dokazuje, že v jeho osobě ztratil filmový svět velkou hereckou osobnost. ()
...A příčinu rozhodně měl. Ve srovnání se spojovaných Divochem, mnohem mnohem zajímavější. Rebel má pointu, atmosféru, příběh i smysl. Sice mi mladá Woodová dost brnká na nervy, a Dean není zrovna můj typ, jako film je tohle rozhodně lepší. Líbí se mi, že to nic nijak nevylepšuje. Ani dobu, ani mládež, a ani chování všech postav. Je to prostě o tom že se lidé k sobě hnusně chovají. Což má pak opravdu zlé následky. Tady ty následky byli smrtící. Mladý Johnny mi byl sympatický, nebyl hysterik, ani typický chlapec typu "nenávidím tě, táto", prostě to šlo všechno pěkně nenuceně, a mělo to potom dobrý spád. Filmy z téhle doby mi prostě sednou. Tenhle patří ke klasikám, a myslím že si to docela dobře zaslouží. Není to film který bych si nutně musela zopakovat, ale patří k základu. A má na to, protože splňuje všechny požadavky, a zároveň jeho úroveň je skutečně příjemná, a nepodsouvá a necpe vám to žádné nechutné názory. Nebýt děsného českého dabingu, dala bych čtyři. ()
Legendární film, který se stal kultem mladé generace 50. let minulého století. Každá generace má svůj film. Tak jako ho máme my mladí dnes v různých filmech, tak jej mládež, která dospívala po druhé světové válce, měla právě v tomto snímku. A James Dean? Jen tři velké filmy mu stačily aby se z něj stala legenda a idol generace, která svůj protest proti zatuchlému měšťáctví přenesla na ulici. Revoluce mladých, která se o desetiletí později přihlásila v celém západním světě, se nesla právě ve znamení Rebela bez příčiny... ()
Jeden z nejzásadnějších filmů vůbec! ()
Legendárny film, ktorý pred viac ako 60-timi rokmi pravdepodobne uchvacoval divákov mňa teda neuchvátil vôbec. Herecký výkon Jamesa Deana nebol podľa mňa vôbec dobrý, práve naopak prehnaný a miestami smiešny. Ak mal byť nejakou spoveďou alebo obrazom vtedajšej mladej generácie, tak to sa mu podarilo, navyše sa ich problémy až natoľko nelíšia od problémov súčasnej mladej generácie. 6,9/10. ()
Film o dospívání jako o proměně rolí a funkcí, zejména otcovství. Film velmi kontrastních polovin ukazující přeměnu Jima ze syna na otce. Jim a Judy přebírají roli rodičů, když je ti tyto funkci plnit nedokáží. Jim svým otcem pohrdá, protože je utlačován jeho ženou a nepostaví se ji, a zároveň se otce z této pozice snaží dostat. Když tato snaha selže a Jimův otec mu správným postojem nezabrání jet na závod s Buzzem, jeho smrt vrhne na Jima nutnost vzít otcovskou odpovědnost sám na sebe. Judy, která byla s Buzzem proto, že byl opakem toho, co od svého otce očekávala a chtěla tím upoutat otcovu pozornost, se od svého otce odpoutává a stává se matkou díky Jimovi, který ji otce nahradí, protože je vším, čím chtěla, aby byl. Oba se stávají otcem Platovi, který toho svého vůbec nemá a v Jimovi jej celý film hledá. Jeho fixace na Jim a odsunutí Judy do pozadí v závěru filmu (spolu s mnoha dalšími nuancemi) dává filmu rozsáhlý potenciál pro queer čtení. Ta doplňuje prvky freudovské psychoanalýzy, které jsou zasazeny do tematického rámce dospívání a výměny rolí skrze narativní paralelismy. Mimo to je film také přirozeně velmi dobře odvyprávěným a strukturovaným celkem z hlediska jednoty klasického filmu (významotvorné opakování a variování motivů, předjímaní důležitých vodítek a jejich pozdější zužitkování, úzce příčinně provázaní filmu, primární kompoziční motivace všech důležitých prvků, atd.) ()
Související novinky
Režijní legenda ožívá
Od konce 40. až do poloviny 70. let vedl režisér Nicholas Ray dlouhotrvající válku s hollywoodským průmyslem, kterému neseděla nejenom jeho forma vyprávění, ale i styl života, jemuž vévodily alkohol… (více)
Co se týče mladistvých, jejich poslušnosti/rebelie a vztahu k rodičům, moc se toho za ta desetiletí nezměnilo. Mladí si chtějí žít podle sebe, předvádět se, riskovat, být lepší než ostatní, zatímco jejich rodiče pro ně nemají ani trochu pochopení, a tak dochází ke spoustě nedorozuměním a hádkám. Emočně zmatení teenageři z předměstí s upadající morálkou, kritika rodičovské výchovy a spor mezi starší generací Intebellum a mladší Tichou generací – to jsou hlavní témata tohoto filmu. V polovině 50. let je v Los Angeles zatčen teenager Jim Stark a je převezen na oddělení pro mladistvé kvůli veřejnému opilství. Společně s ním jsou na stanici John „Platon“ Crafrods, který zastřelil několik štěňat, a Judy, která porušila zákaz vycházení. Všichni tři mají problémy se svými rodiči. Jima štve, že se jeho rodiče Frank a Carol neustále hádají a že je Frank takový podpantoflák. Důstojník Ray Fremick pochopí Jimovu frustraci a propustí jej. Judy je zase naštvaná, protože jí její otec ignoruje a nenechá si od ní dát pusu jako od malé holčičky. A tak si obleče elegantní šaty, za což jí otec nazve „špinavou tulačkou“. Platona zase opustil jeho otec a matka je často mimo domov, a tak se o něj stará hospodyně. První den ve škole Dawson High nabízí Jim Judy, své sousedce, svezení, ale ona jej odmítne a místo toho se nechá svézt svými přáteli, bandou delikventů v čele s Buzzem Gundersonem. Jimovi se zbytek studentů vyhýbá, kromě Platona, který k němu vzhlíží jako k otcovské postavě. Škola se vydává na exkurzi do planetária – Griffithovy observatoře, která vypadá velice poutavě a zajímavě, ale studenti dělají občas bordel a Jim funí jak býk. To se Buzzovi nelíbí a rozhodne se se svou bandou Jima zesměšnit a propíchnou mu pneumatiku na autě. Pak Buzz vyzve Jima k souboji na nože a ten skončí Jimovým vítězstvím, protože vyrazí Buzzovi nůž z ruky. Buzz chce však zůstat vůdcem gangu, a tak vyzve Jima na nebezpečný závod jménem „Chickie Run“. Jim se doma baví s otcem ohledně toho, jestli má bránit svou čest v nebezpečné situaci, a otec jej od toho odrazuje. Následně skupina ukradne dvě auta, a závod může začít. Jim a Buzz se rozjedou proti útesu a Jim stihne vyskočit, Buzzovi se zasekne popruh na rukávu o dveřní kliku a spadne z útesu. Skupina rychle utíká, a Jim přesvědčí Judy, aby utekla s ním a s Platem. Jim se doma rodičů přizná k tomu, že se účastnil závodu a chce se nahlásit na policii. Carol prohlásí, že se budou zase stěhovat a Jim chce, aby se jej Frank zastal. Frank odmítne, Jim se nasere, vyjede po něm, a pak běží na policejní stanici se přihlásit. Na stanici jej všichni ignorují, a tak jde domů, kde se potká s Judy, která se mu omlouvá za to, že jej před bandou svých kamarádů odmítala, a začíná mezi nimi vznikat láska. Jim a Judy se rozhodnou utéct z domova a uchýlit se do starého opuštěného domu, o kterém mu řekl Platon. Plata zadrží tři členové Buzzova gangu a chtějí z něj dostat, kde je Jim, protože si myslí, že je udal na policii. Ukradnou Platovi adresář a vydávají se k Jimovi, ale ten není doma. Plato si vezme matčinu zbraň a odchází varovat Jima a Judy do té staré ruiny. Ti tři si tu žijí jako jedna rodinka, Plato usne a Jim s Judy si dají svou první pusu. Rodinnou idylku však naruší příjezd týpků z Buzzova gangu, za kterými následuje také policie, která dostala hlášení ohledně vloupání. Tohle nemůže dopadnout dobře vzhledem k tomu, že Platon je ozbrojen a vzhledem k tomu, že se cítí všemi opuštěn a zrazen, nejedná zrovna racionálně...Film mě celkem bavil, ta romantická linie mě sice celkem nudila, ale celkově se to povedlo a jako sonda do toho, jaké byly USA v 50. letech, posloužil tento film skvěle. () (méně) (více)