Život pod vodou

Zvláštní film, ke kterému snad opravdu nejde přiřadit nějaký klíčový žánrový podtext. Po komediální stránce to docela funguje a netypicky ujetý druh humoru místami dokázal pobavit. Po stránce dobrodružné ovšem nic moc, příběh se těžko dostává do tempa a hlavní dějová linie mi přšla ke vší úctě k originální hlavní myšlence poněkud slabá a nezáživná. Co je ale na filmu opravdu brilantní, jsou herecké výkony. Především pak trio Murray, Anjelica Huston a Williem Dafoe nemá chybu. Celkově mírný nadprůměr a propříště bych si přál, aby Wes Anderson ještě trochu přitlačil na pilu co se týče humoru a emocí. (26.07.2011)

Normálne dávam veľkú šancu tomu, že budúci film, ktorý Anderson natočí, úplne vypustím! Tento som pozeral na etapy, pretože som ho nedokázal sledovať dlhšie ako 20minút. Očakávaný inteligentný humor sa zmenil na úplné žvásty, a scenár sa tvorcovia snažili oživiť párkrát vykríknutým slovkom 'fuck'. Smutné mrhanie potenciálom hereckého obsadenia. 35%. (27.08.2006)

Komedie? Dobrodružný? Fantasy? Ale ne, ani jedno z toho tenhle film není. Vlastně se nedá zařadit do žádného z dosud známých žánrů, takže jsem nucen pro něj vymyslet svou vlastní kategorii - psychomatlanina. Prostě tady došlo ke vzájemnému nepochopení. Jeden z nás dvou (já vs. film) je totiž úplně blbej - a obávám se, že já to nejsem. Slyšel jsem na tento barevný paskvil pozitivní ohlasy z mnoha stran a obávám se po jeho shlédnutí, že s lidstvem je to horší, než jsem tušil. Dát tomuto filmu více než dvě hvězdičky, musel bych si urazit obě ruce. Zasmál jsem se jednou jedinkrát, taková to byla náramná bžunda. Dobrodružné filmy si představuju jinak, než jako pozvolné oťukávání "otce" a "syna" (uvozovky jsou záměrně), prokládané spoustou stupidních řečí a rádobybalením těhotné ženské. A fantasy? Viděli jste Pána prstenů? Hloupá otázka, že? Tak to je fantasy. Ale tohle ne - leda tak fantasmagorie, plynoucí z toho, že ve filmu se vyskytují asi tak v 90% zvířata, která jsou endemická, a to tak, že existují jen na jediném místě na světě - na filmovém plátně. Jejich funkci v tomhle blábolu jsem samozřejmě taky tak úplně nepochopil - to bude asi stářím... No nic, už ruce pryč od tohohle filmu, snad budu mít příště více štěstí při výběru... (10.04.2006)

"Tohle je dobrodružství." Zase tak odvařenej z toho nejsem, ale to bude jistě tím, že bude Zissouův svět s každým dalším zhlédnutím (která neplánuji) lepší a lepší. Vsadil bych si na to. A jsem přesvědčenej o tom, že až spolu někdy v daleký alternativní budoucnosti Petr Zelenka a Wes Anderson napíšou a natočej film, imploduje z toho Mléčná dráha. Teda až po tom, co předtím na Zemi všichni umřou smíchy. (13.06.2016)

Naprosto fascinující a odzbrojující mystifikační pocta klukovskému světu dobrodružství a neohrožených hrdinů ze staré školy, variace na věčné téma Barona Prášila, ozvláštněná pseudodokumentární formou vyprávění, záměrně archaickou trikovou a animační stránkou odkazující ke stylu verneovek a rodokapsů (a třeba i k filmům našeho Karla Zemana) a v postmoderním synkretickém mixu film předznamenávající a doprovázející poetiku a estetiku snímků Michela Gondryho (neotřele pojaté představení výzkumné lodi s použitím jejího průřezu, práce s interiéry, s image oceánografů - geniálně příznakové červené čepice atd.)... Wes Anderson zamýšlel svou hravě nejednoznačnou mystifikaci jakožto vážně míněnou poctu a poklonu všem těm nádherným mužům vědy křížící svou práci s chlapeckými sny o dobrodružství a především pak oceánografu a vynálezci potápěčského přístroje Jacques-Yves Cousteauovi (zjevná aluze v názvu na jeho legendární cyklus Podmořský svět Jacquea Cousteaua). Na principu parodie tohoto a podobných přírodovědných dokumentárních snímků v kombinaci s hranou dramatickou rovinou a poetickou rovinou inspirující se nádherou oceánu a pestrostí a rozmanitostí podmořského světa vytváří Anderson doslova úchvatný filmový tvar. Co nelze nezmínit je dokonalý casting a doslova neuvěřitelná mizanscéna, už dlouho jsem nebyl z nějakého filmu (mimo děl právě již zmiňovaného Gondryho) takhle esteticky ,,paf" :-) Rámec osobitého vyznění dotváří i brazilský folkař Seu Jorge, který příznačně pro film a jeho synkretický mix po svém (a dokonce v portugalštině) interpretuje kultovní písně Davida Bowieho, a samozřejmě úžasné a hvězdné (pro film s rozpočtem 25 miliónů až neuvěřitelně) obsazení v čele s Andersonovým oblíbencem Billem Murraym, který se od svého obsazení Sophií Coppola v jejím normotvorném filmu Ztraceno v překladu zařadil mezi asi nejzajímavější herecké tváře současné Ameriky a jehož střízlivé a umírněné herectví patří k tomu nejosobitějšímu, co může současná západní nezávislá kinematografie nabídnout (viz Jarmuschovy Zlomené květiny či Kafe a cigára). (29.05.2008)