Divá Bára

Na svou dobu neobyčejně čistý film, respektující předlohu bez jakéhokoli poklonkování režimu. Drobná výtka spadá především na většinu hereckých představitelů, jejichž postavy jsou značně jednorázové. To se ovšem netýká Vlasty Fialové, která se mohla stát skutečnou star. Hvězdy bez vyhrnutých rukávů a montérek se bohužel v padesátých letech nerodily. (12.07.2003)

Tento film představuje významnou předělovou kapitolu v dějinách naší národní kinematografie. V poměrně velkém počtu tu nastupují příslušníci mladé herecké generace (Fialové bylo 20-21 let). Evidentně to bylo dáno i generační příslušností režiséra filmu a je zjevné, že tento pohyb souvisí s politickými změnami kolem osmačtyřicátého roku. Tím je dán do značné míry i výběr námetu filmu podle nejemancipovanější povídky Boženy Němcové. Její Bára má mnoho společného např. s hrdinkami próz sester Brontëových nebo George Sand. Romantismus tu evidentně převažuje nad realismem. Kvalita filmu i výkonů rolí hlavních představitelů tyto časové meze přesahuje a posouvá ho do úrovně klasického díla. Tato kvalita ovšem nepřesahuje hranice našeho národního rozměru. Ve Vlastě Fialové v tomto roce česká kinematografie získala a současně tak trochu začala ztrácet jednu ze svých špičkových hereček-hvězd. (26.08.2007)

Jak trefně napsal Théophile Gautier: "Neřest a přetvářka! - Ano, svět není jiný! / S noblesou, mravně, káže všem, / rozprostřen jako plášť na stoce plné špíny, / na srdci červy prožraném! / Psík štěká: svatoušek napadá zpovzdálečí / ctnost a své hříchy ukrývá! / Bezelstná prostota u nohou zloby klečí, / ustrašená a bázlivá. / Panenskou čistotu hanobí kurtizána, / spodina, pouhá lidská veš. / Bezzubá stařena před zraky svého Pána / zažloutlými rty šíří lež. / Zaslouží vypískat, ty macbethovské baby, / ty vředy, děvky z dávných dob, / trojklané jazyky hadů, čím jinak vábí? / Jsou jako obílený hrob! / Dnes už je všechno zas v pořádku, ale dříve? / Nejméně třicet rozcestí / vidělo aférky, svůdce i vozky chtivé / nejodpornějších neřestí! / Ty byvší zábavy! Leccos je připomíná: / tváře, tak divně zbarvené, / povadlá, vrásčitá kůže i trudovina / a pod ní zbytky plamene. / Pokrytecky si dnes klekají na dlaždice, / růženec v ruce, s pocitem, / že doby skandálů zahalí nestoudnice / velebníčkovským hábitem! / A právě ony ji hanobí bez ostychu / a drze špiní čistý cit, / mou lásku nad lásky, před nebem prostou hříchu: / Bůh nemá proč ji odsoudit!" (18.07.2017)

První film Vlasty Fialové, hlavní role neohrožené, a přesto půvabné Báry......(tehdy za ni maminka musela povolit scény, kdy plavala ve "Škaredém jezírku" nahá, protože nebyla plnoletá), a hned neuvěřitelný úspěch. V Evropě, kam byl film do téměř všech okolních zemí prodán, .....a jako kuriozitu uvádím že např. v Japonsku byla v této roli tak obdivována, že byla zvolena nejkrásnější herečkou roku......spolu s ní hráli renomovaní čeští herci : J.Vojta, J.Pivec, J.Dítětová, J.Kemr, a v roli "Černého myslivce" Robert Vrchota. (12.02.2007)

Tvorcovia si mierne upravili knižnú predlohu, tentoraz im to však nebudem priveľmi vyčítať, lebo film tak získal vzácnu atmosféru a istú dávku pridaného napätia. V podstate jednoduché, no zároveň aj zaujímavé dielko pôsobí veľmi čerstvo a aktuálne aj napriek svojmu úctyhodnému veku. Trošku romatiky, trošku bu-bu-bu, trošku búrok, trošku viac povier, ešte viac predsudkov a nevedomosti: no a máme tu solídnu výpoveď o tom, ako to majú tí "iní" ťažké - v onej dobe zvlášť. Nebyť záverečného - priveľmi moralizujúceho - Bárinho monológu na margo tuposti jej spoluobčanov (hoci si tie slová bezpochyby zaslúžili) som ešte spokojnejšia: ale spokojná som aj tak. Dokonca veľmi. Snáď sa moje dojmy nepozmenia ďalšími pozretiami... (11.06.2013)