Černý vlk

Další stoprocentní koncentrát filmové debility a neumětelství. Směšné, místy až tragické. Mimořádně špatný film o pohraničnících, kteří mají pochopení a lásku pro své psy, ale jsou uvědoměle tvrdí vůči zločinným narušitelům hranic a jejich kapitalistickým pomahačům. Na co však Černý ve filmu „zapomněl“, je skutečnost, že stejní lidé při střežení hranic v 50. letech zastřelili stovky nevinných lidí. Svým zpracováním a vizuální podobou je snímek ještě daleko pod hranicí primitivních televizních inscenací. Stanislav Černý působil jako dlouholetý pomocný režisér, je tedy otázkou, zda výsledná podoba filmu vychází z jeho dosavadní nezkušenosti s prací hlavního režiséra anebo naopak je třeba se podivovat, proč kterýkoliv debutant zvládne natočit svůj první film řemeslně nesrovnatelně lépe, kdežto Černý toho ve svých tehdejších 48 letech věku schopen nebyl, i přes svou dosavadní práci u filmu. Zajímavá je snad pouze záporná role Františka Peterky, který se ve své době svým vzezřením a chlapáctvím mohl v očích režisérů nabízet pro obsazování kladných svazáckých postav, nicméně pro tyto role využíván nebyl a naopak pouze v tomto tuhém normalizačním filmu dostal onu zápornou úlohu. Černý natočil ještě v roce 1973 film „Počkám, až zabiješ“, kterému opět dominovala vojenská tématika a psí postavy (sám Černý se považoval za specialistu na armádní záležitosti). Šlo o jeden z posledních filmů natočených na černobílý materiál. Posléze Stanislav Černý právem zmizel v propadlišti filmových dějin. (30.12.2009)

První třetinu filmu podržel svým neochvějným výkonem Josef Hajdučík, díky němuž jsem se nasmál, jako už dlouho ne. Myslím, že každého potěší, když je v něčem první, takže můžu pana Hajdučíka potěšit, stojí na prvním místě v mém žebříčku nejhorších českých herců všech dob. Původně jsem se domníval, že to byl nějaký amatér, co šel při "castingu" náhodou kolem a jako jediný projevil ochotu vzít tu roli za nabízený honorář - dvě misky (vojenského!) guláše, ale po nahlédnutí na jeho profil s údivem zjišťuji, že se jednalo o profesionálního herce. No, však taky ale v každém divadle vydržel maximálně dva tři roky. Jeho působení vrcholí scénou přestřelky se záškodnicí, ačkoli se s kolegou oba kryjou za pařezem, ona je vážně zraní pomocí třech výstřelů z pistole (asi v tom cirkusu pracovala jako ostrostřelkyně). Hajdučík ještě chvíli mudruje, než ho napadne, že by mohl použít samopal. Zkrátka, zhruba v jedné třetině filmu se tahle komická figura přestává na plátně objevovat a tím pádem jde celé dílo do háje, neboť se z komedie zvrtlo v tísnivé naturalistické dílo o týrání zvířat. Zejména to štěně usmrcené v železech působilo realisticky, doufám, že to byl jen trik, nějaká vycpaná napodobenina. I když... štěněčí matka - fena Líza - kňučela při tom nálezu doopravdy, a dlouhou dobu, to nevím, jestli by to nějaký pes dokázal na pouhý povel. Ach jo. Hajdučík ji taky nemusel na místě té tragédie držet takovou dobu, mohl s ní poodejít kousek vedle, no jo no, ale když on byl momentálně zaostalý. Lukavský s Haničincem si pak vystřihli typické klišéovité postavy drsných, ale spravedlivých pohraničníků - velitelů, za což by každý zasloužili jednu pořádnou přes tlamec. (06.04.2014)

Výborné herecké obsazení zvedá scénář hodně vysoko, a tím pádem i film. Není to žádná radostná podívaná, sledovat kluky v zeleném, jak chrání hranici před těmi, co se jim nelíbí žít v socialistické zemi. Mají hodně starostí s těmi, co to nemyslí s republikou dobře, chtějí na lepší, na západ. Ale zažijí tam něco lepšího? O tom už film nevypráví, zaměřuje se jen na tu část, aby nikdo se nedopouštěl protizákonného jednání proti ústavě ČSSR. (20.09.2014)

Tak tohle bylo opravdu hodně naivní. Je to mišmaš Bílého tesáka, Lassie, komisaře Rexe, lvice Elsy, Dášenky a filmů z let padesátých o západních agentech. Oslava pohraniční stráže? Vždyť už první hlídka Hajdučík - Jelínek, se chová jak parta debilů! Ty jejich kecy... a pak...Jelínek to koupí do ruky a padne jako by měl průstřel jater, Hajdučík poté co ho škrábně kulka na hlavě volá na agenta ať neblbne (a to se ještě trapně chytne za spánek dřív než se ozve výstřel!)! Ten když střílí dál, tak Hajdučík po vzoru asi Rudé armády zpoza krytu kořene! vstane a nekrytý nasype do agenta dávku z ákačka... Zprvu jsem si myslel, že tenhle film je o západních agentech a našich statečných pohraničnících jaké známe z našich filmů z padesátých let. Po první akci však spadne kamsi do rádoby komedie, kde sledujeme humorné a někdy napínavé historky pohraniční roty psovodů a jejich psů. Máme tu: Zběhnutí feny, její nakrytí černým vlčákem rakouské pohraniční stráže který také zběhl, narození štěňat, překrmování štěňat Hajdučíkem atd... Závěr je jak z komisaře Rexe, kdy oba dva hlavní psí hrdinové odhalí pravdu a usvědčí gangstera....Čekal jsem, že jej ti vlčáci i svážou a odvezou gazíkem na rotu, ale to už přišlo asi blbé i režisérovi Černému. Jediné co vysoce hodnotím je výkon pana Peterky. Jeho postava samotářského lesního dělníka byla dokonale zahraná. Kdo chce vidět černo-bílé komedio-drama ze Sušicka o pohraniční stráži mohutně doprovázené smyčcovým orchestrem pod vedením Františka Belfína ať neváhá. Ostatním to nedoporučuji. A na tohle se chodilo do kin !!!! Hvězda za Krakonoše. * PS. Pochopil někdo co bylo v tom roztoku??? No snad to v Praze zjistili..... (11.02.2013)

Svojí genialitou toto dobrodružné dílo neohromí. Když vypustím ideologistické kecy, tak je to celkem solidní drama o pohraniční stráži, která nás chránila proti kapitalistům. Příběh vypovídající o psovodech a jejich láskách. František Peterka ztvárnil typického horala, který se s ničím a s nikým nemazlí (za něj o hvězdu navíc). 70% (20.01.2013)