Obsahy(2)
Ve hře z roku 1977 Posel z Liptákova autorů L. Smoljaka a Z. Svěráka se tradičně uplatňuje osobitý model všech představení Divadla Járy Cimrmana – v první části seminář badatelů, v druhé dvě jednoaktové hry "Posel světla" a "Vizionář"... Dvěma osobními automobily se vydal tým pražských cimrmanologů do Liptákova v Jizerských horách, aby prozkoumal drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím, ale její výsledek stál za to. V restauraci U Sirotka restaurovali badatelé Cimrmanovy vlastnoruční nástěnné malby, v násadě starého krumpáče objevili jeho protihabsburský pamflet "Svou pravdu nebudeme skrývat". A co hlavně – do Prahy odváželo každé auto po jedné z historických, dosud neznámých her. To pro případ, kdyby jedno z vozidel havarovalo a shořelo, aby se alespoň jeden rukopis zachránil. Zachránily se oba – Posel světla, který prozíravě varuje před rozvojem vědy a techniky, a Vizionář, jenž pak předjímá nejen vznik 1. světové války, ale i proces kolektivizace zemědělství a znárodnění průmyslu... Jedno z nejoblíbenějších představení DJC se proslavilo mnoha úslovími a obohatilo naši kulturu v mnoha oblastech. Slavný je například Cimrmanův Univerzální ptakopysk a jeho užití, nebo jeho šachová hra a první out v dějinách šachu. A zvolání Smrti ve hře "Vizionář": "Přijde novej, ten se nezakecá" nebo uhlobaronova proklamace: "Piš barde, střádej, až budeš mít dvě stě milionů, zúčtujem spolu" patří ke klasice sběratelů "hlášek"... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (170)
Na stěnách hostinské místnosti jsme odkryli celkem 8 Cimrmanových nápisů, seřadili jsme tak, jak je Cimrman pravděpodobně během večera psal. Přečtěme si je: Za první půllitr věnoval Cimrman hostinskému tento nápis: Lepší pivo v žaludku, nežli voda na plicích. Druhé dvojverší upomíná patrně na bankrot správce Liptákovské kampeličky Jaroslava Richteříka: Varuj se hazardu, vzpomeň si na Jardu. Třetí pivo vypil Cimrman za epigram: Nechoďte na dvorek, máme tu záchodek. Čtvrté pivo ho inspirovalo k nápisu: Sirotek je naše máma. Tak je to nápis pěkný, bohužel nějaký vandal k němu připsal: Sirotková je náš táta. Páté pivo: Nový York a Liptákov mé obce nejmilejší. Šesté pivo, to je nápis, který už známe: Do hospody s umytýma nohama. Sedmý půllitr: Teplé pivo je horší, než studená Němka. A po osmém pivu napsal Cimrman už jen: CHLAST, SLAST. Tím vážení přátelé nápisy končí, umělec zřejmě cítil, že již dovrčil svou míru. Tolik tedy k nápisům... ()
Opět jedno z vrcholných představení. "Chlast, slast." a plno jiných zlidovělých průpovídek: "My nesmíme ani naznačovat." nebo "Nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá." Jak Posel světla (hra z budoucnosti), tak Vizionář (trouba), je jedna velká prdel. A to ani nemluvím o srandovních seminářích, které jsou kvůli 2 hrám také dva. No nic, jdu si pořidit rádiovku, protože v Praze se to prej rádiovkama jen hemží. PS: metání hnoje výbušninami, to asi pak použili jako nápad do filmu Trhák, ne? A univerzální ptakopysk, to je ujetost největší, chchch ()
Záznam představení jsem sledoval jako velmi zanícený divák ... Ani šachová literatura neuznala za vhodné zařadit Cimrmana do seznamu světových velmistrů, ačkoli jedině on dokázal vyvést z rovnováhy tak neotřesitelného šachistu, jakým byl Capablanka, když mu při jeho simultánce v Madridu hrozil dvojitým šachem, což velmistra znervóznilo natolik, že ohlásil tah na G 12, čímž se ocitl zcela mimo šachovnici, a zaznamenal tak vlastně první aut v dějinách šachu. ()
Jednoduchá, ale zábavné dílo Divadla Járy Cimrmana (nutno podoknout, že mám nahrávku z roku 1997). Dva semináře, zabívající se pobytem járy Cimrmana v podjizerské obci Liptákov, kam údajně přišel roku 1902 a nechtělo se mu hned jíti pryč a dvě jeho krátké hry, zde nalezené: Posel světla o bezcitném pokroku, který se snaží smést i své nejbližší, a Vizionář, který nejednoznačně varuje před válkou a nástupem komunistů k moci. Čtyři herci vystačí bohatě. Vynikající Miloň Čepelka v roli matky ve hře první a v roli zvídavého uhlobarona Ptáčka ve hře druhé. Neméně výborný Jaroslav Weigel v roli trochu nechápavého otce ve hře první a v roli věštce Hlavsy ve hře druhé. Užívající si Ladislav Smoljak v roli bezcitného Standy ve hře první a v roli smrtky ve hře druhé. A Petr Brukner v roli domácího mluvícího Artura ve hře první a v roli Františka, syna Hlavsy, ve hře druhé. Určité ubíhání do jakéhosi puberťáckého humoru je včas zastaveno a celkově to působí velmi dobře a nesmírně zábavně. Navíc takový univerzální ptakopysk je zvíře velmi užitečné. ()
Svěrák v roli Smrtky opravdu nezapomenutelný a hodí se do hry více než když ho hraje Smoljak... Smrtky - "nashledanou" nasměrované do publika je opravdu mrazivé. Nemělo by se ale zapomínat na další skvělé herce jako na Miloně Čepelku a Jaroslava Weigla. "Tak jméno? - René Ptáček. Bydliště? - Praha. Povolání? - Uhlobaron. No, to musí být zajímavý povolání... Mě to baví!" :D ()
Galerie (11)
Zajímavosti (21)
- Nápad, kdy se člověk přepravuje potrubní poštou se později objevil v seriálu Futurama (od r. 1999). (TomasSlach)
- Podle vzpomínek Smoljaka jeden z dramaturgů PKS po zhlédnutí premiéry hry nadšeně komentoval, že to je vlastně angažované. To, že měli tehdejší diváci šanci představení vídat v divadle, bylo zásluhou odlišné interpretace hry komunistickými funkcionáři. Zatímco většina publika se smála tomu, že před více než sto padesáti lety by nikdo nevěřil, že člověku někdo může vzít důl, zapálení komunisté ve hře spatřovali zesměšňování uhlobarona, což se jim vlastně do programu velmi hodilo. Proto tehdejší diváci mohli vidět hru opravdu téměř ve stejné podobě, jako ji známe dnes z divadla. (mnaucz)
- Když Hlavsa (Jaroslav Weigel) věští budoucnost, řekne uhlobaronovi: „Petr něco červenýho Bezruč“. Před revolucí se říkalo pouze „Petr Bezruč“. Jde to vidět například ve filmu Nejistá sezóna (1987). (mnaucz)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)
Reklama