Obsahy(1)
V úvodním semináři se seznámíme s Cimrmanovou pedagogickou šesterkou. Dozvíme se například, co je to pomněnka a nezapomněnka, co znamená trestání učitele učitelem nebo jak vypadalo mimoslovní dorozumívání, které Cimrman zavedl při výuce. Názorně je při recitaci poezie převedena i „zásada oživlého dřeva“ a nechybí praktické ověření fyzikálních zásad – kupříkladu, že světlo je rychlejší zvuku. Cimrman zabrousil i do filozofie, když popsal teorii poznání: vycházíme-li totiž z jeho premisy, že „omyl je přesný“, pak na konci procesu je „poznání, že nevíme sice nic, ale zase to víme správně“. Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy, která následuje, začíná nabádáním pana učitele, „přihlašte se“, neboť „chlapci, my tu třídní knihu hledáme již sedmý rok!“ a k tomuto konstatování není co dodat ani po příchodu ředitele či školního inspektora. Bavte se tedy s námi při sledování Cimrmanovy zábavné sondy do rakouskouherského školství… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (282)
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Úvodní seminář průměr s pár světlými momenty (např."loutkohra", postava rekvizitáře, profackování v zákulisí,...), hra je pak dlouho překvapivě nudná, bez nápadu - ano, absurdní. Slavná hláška "debil, blbeček..." pak zazní až jako zjevení v moři šedi. Cimrman má skvělé a geniální hry, tahle k nim u mě nepatří. ()
Hra je důkazem, že i mistři mají své slabé chvilky. A že tahle hra je ale nepovedená, skoro jsem ji nemohl přetrpět do konce. Připadá mi, že autor byl poněkud bezradný, proto používal tytéž věty neustále dokola. Bohužel, poněkud trapné hlášky ("je to ošklivý, nepěkná věc") se neustálým opakováním vtipnými skutečně nestanou. Jediný diamant, který lze v té pustině vydolovat, je "učí se dobře, to nemohu říct". ()
Měla jsem možnost vidět naživo v alternaci pana Smoljaka coby třídního učitele. Hra je plná úžasných a nezapomenutelných hlášek ,(která ostatně ne, že ano), a představení jsem si opravdu užila. Musím ale přiznat, že konec mě trochu zaskočil a tahle hra v mým žebříčku nepatrně pokulhává za mými nejoblíbenějšími. ()
No, tohle je celkem povedená hra, vtipná, inteligentní, čmouhy na kráse jí dokáže udělat snad jen občasná lacinost a hlavně závěr. Ten mi připadá docela odfláknutý. Tam se například válí učitel po zemi a nechává se hladit od zemského inspektora. Takovýto typ scény bych ocenil spíš v hrách, o kterých nechci mluvit jako o inteligentních. Jinak ale špica. To se musí vidět. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (12)
- Původně třída 7.C, o které mluví učitel (Zdeněk Svěrák,) nebyla na školní exkurzi v pivovaru, ale na řepné brigádě. Avšak když hra měla v roce 1972 obnovenou premiéru a byla začleněna do Cimrmanovy doby, tak byl tento vtip změněn. (mnaucz)
- V původní verzi hry nebyla 6. zásada „Oživlé dřevo“, ale „Posilování nenávisti k potkanům“, což byla v té době narážka na hru „Akt“. Stejně jako více věcí z této hry to bylo změněno po obnovené premiéře v roce 1972. Vyslechnout tuto přednášku je možné ve Výročním představení k 30 letům Divadla Járy Cimrmana. (mnaucz)
- Původně v představení nebyla role „Zemského školního rady“, ale „Ministra školství“. Ke změně došlo v roce 1972, kdy proběhla obnovená premiéra hry „Vyšetřování ztráty třídní knihy“, kdy byla začleněna do Cimrmanovy doby, kdy ministr školství v Čechách nemohl být. (mnaucz)
Reklama