Marie Růžička

Jedna z povedených pohádek porevoluční tvorby. Za jiných podmínek bych tomu dala vysoké hodnocení, ale rozladilo mě rozdělení filmu do dvou částí, kdy tu druhou budou vysílat až za týden. Možná, že kdyby ji televize umístila ještě tento den do svého programu nebo nejdéle do zítra, byla bych spokojená. Je to škoda. Nicméně jsem si ve filmu užívala hereckého koncertu Vilmy Cibulkové. Její hlasový a výrazový projev je jedinečný. Prince mohli vybrat jiného, ale výběr Růžičky byl skutečně povedený. 2,5* (21.12.2014)

Pohádka, na který jsem ujížděla už v době premiéry. Podobně jako na Aničce s lískovými oříšky. Byla do tvorba, která ostře kontrastovala s těmi hudebními rozjuchanými pohádkami v papírových kulisách z předchozí dekády - a přišla právě včas. Jen je mi vyloženě líto toho, jak si kariéru zabila zdejší princezna - Daniela Krhutová. (04.07.2011)

Exaltovaný smích, tím film začíná a pokračuje, po většinou se neodehraje nic, co by působilo dobře. Jsem k pohádkám shovívavá, jejich smysl vidím v tom, že pomáhají uniknout, zasnít se a zapomenout na starosti, že nabízejí něco milého, hřejivého a s dobrým koncem. Zde se však někdo shlédl v postavě pyšného krále a excentrické čarodějnice, většinu prostoru věnoval jim. Jejich zlé úmysly jsou nepochopitelně hloupě naplňovány, to už si kladete jen jeden dotaz, ne jak to dopadne, ale kdo tohle psal. Vždyť od herců nezazní věta, která by za něco stála, shrnout veškerou moudrost do tří vět osvědčeného vypravěče s charismatickým hlasem je chabý pokus. Na první pohled to dobře vypadá, pod maskami a kostýmy jen houšť. Možná ani to ne. (11.12.2021)

Určitě jedna z lepších porevolučních pohádek. Na jednu stranu mě zaráží, jak velký rozdíl je mezi oběma díly. První je nadprůměrná pohádka, druhý je po většinu času odbytá a nevýrazná křeč. Ale v každém případě je to koukatelná pohádka s temnou atmosférou a vynikajícím charismatickým Danielem Rousem. (01.05.2008)

Shoduji se s těmi, kdo toto dílko pokládají za lepší z polistopadových pohádek. Lepší neznamená automaticky dobré. S tím se pohádka pere po celé dva díly svého trvání se zdarem, který je minimálně problematický. A problematická a rozporná je ve své barokizující topornosti i pohádka sama. V některých místech dokáže i zaujmout, v jiných si naopak vynucuje spíše nepochopení a příslušně tvrdý spánek. Škoda výpravnosti, hereckého obsazení a nakonec i dvou hodin věnovaného času. Nedovařené, byť by bylo servírováno na zlatě, chutná - jak jinak - nedovařeně. Lepší zkrátka v tomto případě balancuje na hraně únosného a slušného. Někdy nedost slušně. (01.05.2008)