Vltavská víla

Pohádce bohužel chybí zápletka, takže je to taková ukecaná konverzačka. Nicméně postavená na bravurních hereckých výkonech (Sovák, Racek), moc mě potěšil hostinský Josefa Větrovce. Jim dobře sekunduje tehdy nastupující herecká generace (Hartl, Adamovská, Kuba). Loutky v pohádkách mám ráda, ale tady je postava žabky celkem zbytečná, stejně jako zpěváci spíš jen vyplňují čas, protože není co hrát. Příjemná hudba a kulisy. (03.01.2013)

Víly, bludičky a vodníci k Vltavě neodmyslitelně patří. Tentkrát se tvůrci zaměřili na prvně zmiňovanou nadpřirozenou bytost. Ale vyskytuje se tu i další, které propůjčila svůj hlas Alena Kreuzmannová, vlastně tu jedinou si z celé pohádky pamatuju. Bez Jitky Molavcové a Pavla Zedníčka bych se klidně obešla také. Byli tady celkem zbyteční. Měli zpívat spíše Staropražské písničky nebo něco podbného. (02.01.2013)

Spatne hrajici Hartl, jakoby prehravajici Racek, zpivajici Molavcova se Zednickem. To jsou ty slabsi mista. Kladem je standardne dobry Sovak, Vetrovec a hlavne prekrasna Zlata. :) A jeste teda docela zvlastni pisnicky... Nicmene v celku je to podprumer, a to i diky pomerne nezazivnemu pribehu i tempu. (07.04.2015)

Milouš a ježibaba, tady jako pouťoví zpěváci, provádějí diváka pohádkou, jejíž příběh je natolik odnikud nikam, že se o ději dá mluvit jen z nedostatku vhodnějších termínů. Zlata Adamovská tady vodní vilu ještě hraje, o dekádu později je víla v tajemství mořské panny už dřevěná. Za celou pohádku jsem se zasmála jen jednou při hlášce otce převozníka: "Co sem lezu, když tu nebydlím." Ještě tak můžeme ocenit informaci o tom, že v Podskalí je muzeum, ale to už se hodně urputně snažím hledat na tom nějaké pozitivum. (22.09.2013)

"To je jistě práce vařečkářova a ten můj truhlík mu naletěl !! Voni mi jednou rozeberou i střechu nad hlavou !! Ale já jim srovnám hřbety, ukážu jim, co je přívoznická síla !!" ;) Tak tohle je opravdová tuzemská pohádková sterilita a tragédie bez špetky nápadu, po jejímž zhlédnutí bych nejraději ze zoufalství skočil z Karlova mostu !! Jiřina Pokorná-Makoszová se očividně snaží nejmenším divákům přiblížit prostředí staré Prahy, i v rámci báchorek a pověstí má jistě co nabídnout, jenže zůstává pouze u toho prvotního nápadu. Použít jako vypravěče na straně jedné loutku žáby kuchařinky a na té druhé zpívající Jitku Molavcovou s Pavlem Zedníčkem není jen naprosto nadbytečné, ale také svědčí jednak o snaze vměstnat do příběhu, který vlastně naprosto zoufale postrádá jakoukoli zápletku i vývoj, další ryze pohádkový článek a pak i vyplnit hluchá místa, což jasně dokládá, že paní režisérka snad na objednávku slátala horkou jehlou pár typických rysů pražského Podskalí !! Štaidlův hudební motiv mi vůbec nesedl a dohromady s tím odpudivým skřehotáním již zmiňované dvojice pseudokomiků činí Vltavskou vílu naprosto nestravitelnou i pro ty nejmenší.. Kdybychom tyto nechutnosti vystříhali, zbylo by nám s vypětím sil dvacet minut bezúčelné konverzačky v hospodě, což zcela jistě nebude patřit k čemukoliv, co by měly děti sledovat, a já se tak jen divím, jak se k tomuto nechutnému bezvýznamnému nesmyslu mohla propůjčit taková herecká esa jako Jiří Sovák či Josef Větrovec !! (06.10.2013)