Sedmikrásky

V Polsku se dodnes jako výraz nepochopení říká úsloví "je to jak v českém filmu". Používá se to prý od dob, kdy Polákům pustili do kin Chytilovou.....Je to, že má film chaotický střih a kameru, divnou hudbu nulovou story a a nudný děj známkou umělecké kvality? Když tady koukám na místní výkřiky typu "Vadí, nevadí, miluju paní Chytilovou", "sedmikrásný film" "skvěle jsem se bavil" apod. mám trochu pocit, že jsem z jiné planety. Souhlas s gudaulinem (takovéhle filmy můžou vzniknout jen když stát dotuje "umělce" opravdu štědře) a s dobytkem (radši koukat z okna). (01.02.2009)

Tento film som musel vidieť viackrát, než som mu prišiel na chuť. Bolo nakrútených veľa filmov, ktoré slúžili režisérovi iba na to, aby sa zbavil svojich démonov alebo aby sa vybláznil. Z tejto druhej kôpky sú Chytilovej Sedmikrásky. Myslím, že je zbytočné hľadať v ňom nejaké veľké symboly, podobenstvá a posolstvá. Treba sa iba pozerať a baviť sa, aspoň tak, ako sa Věra Chytilová mohla baviť pri ich nakrúcaní. Po čase som si Sedmokrásky pozrel opäť a bavil som sa ešte viac, ako v predošlých prípadoch. Takže hviezdička navyše sa hodí. A porovnateľne ma bavia užívatelia, ktorí sa rozhorčujú nad filmom s intenzitou niekdajších súdruhov a veselo prideľujú hviezdičky Sawom a Lidským stonožkám. (13.10.2013)

Druhové jméno pro Sedmikrásky? Hravé. Ta hravost byla patrná na scénáři a režii Věry Chytilové i na Mariích alias Jitce Cerhové a Ivaně Karbanové. Místy přímo obrazové obžerství, které není pro konzumního diváka. A musím přiznat, že i mně se občas zajídalo, ale zase díky nápaditým a vtipným dialogům jsem se celkem bavil. Být film o deset minut kratší, možná bych byl spokojenější. Rozhodně to podobenství o hledání se ve světě, který převážně tvoří plovárna, byt, restaurace a nádraží, stojí za zhlédnutí a zamyšlení. Zajímavý komentář: krtek3. (01.02.2009)

Chytilová pak ještě natočila několik velmi dobrých filmů, ale tak dobrý jako Sedmikrásky už nikdy. Předevčírem jsem se na ně podíval znova a byl jsem až překvapen, jak mě pořád baví. Proč musí být jakékoli "jiné" dílo škatulkováno jako "experiment"? Sebeúčelové uměleckosti sice nerozumím, ale tady zvolená hravá "artová" forma geniálně souzní se sdělením. Všechno je jen hra, hlavně že je legrace. To platí dnes mnohem víc než tehdy. O to je podivuhodnější, že Marie ještě po téměř půlstoletí provokují a štvou stejně silně jako ve své době, ačkoli tehdejší atmosféra, morálka a skrupule jsou dávno pryč. Netečných zahradníků hledících si svého je totiž dnes ještě méně než tehdy. (Podotýkám: zahradníků!) K dalšímu: Je třeba brát vážně obě části jejich úvodního mota. Nejistota, jestli vůbec "jsme", je nejen vrcholem jejich eskapád, nýbrž ji lze použít jako klíč k celému filmu, ať už pro vás "být či nebýt" znamená cokoli. Nejlepší je na těch dvou "pannách" ovšem to, že ať je chápete jako personifikaci úpadkové všežravé civilizace nad propastí nebo naopak jako negativní světice, jež jako jediné na nejrůznější podněty této civilizace odpovídají dokonale adekvátně, vždycky máte pravdu. Takže všichni vy zamilovaní pánové, vážení diváci estrádního umění, pohostinné hajzlbáby, spořádaní pracující, připravovatelé opulentních hostin etc.: vězte, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Vadí? (29.05.2011)

Spojení Věra Chytilová+ Ester Krumbachová funguje bezchybně. Výpověď o společnosti tak dokonalá, že soudruzi uváděli tenhle film jako příklad absolutního úpadku filmového umění. Skončil na úplném dně normalizačního trezoru. Že je všechno zkažené se do budování socialistické společnosti nehodilo. Dadaistické vložky ala Tristan Tzara ( a nůžky střihají a střihají) lze totiž vykládat různě. Směřování k absolutnímu nihilismu a zkáze soudruzi prostě nevydýchali. I když se pokusím vše zničit, ještě to neznamená, že automaticky vstane Fénix z popela. A opravdu, nevstal... (01.04.2011)