Sedmikrásky

Trocha dada, trocha absurdna, hodně Chytilové... Filmové podobenství, které jsem nerozkódoval, filmový experiment, který nejsem schopen docenit, sice reflektuji jednotlivé řemeslně a umělecky dotažené složky, které se ale neskládají v nijaký funkční tvar. Paní Věra patrně předběhla dobu v mnoha ohledech, konkrétně Sedmikrásky se místy velmi blíží kompozicím (o mnoho pozdějšího) videoartu, smělá je práce s barvami, rozstříháním a opětovným složením filmového pásu do mozaiky...ale přesto ve mne zůstává dojem, že Sedmikrásky jsou pouhá experimentální hříčka a v podstatě jediný film České nové vlny, který se mi vysloveně nelíbí...i když cítím, že je to škoda... PS: Postřeh DaViDa´82 o podobnosti s komiksem Hana a Hana je trefný... (31.01.2009)

Úlet. Teď to nemyslím špatně, ale něco takového vážně mohlo vzniknout maximálně za permanentního používání narkotik celého štábu. Asi nejšílenější film, jaký jsem kdy viděl, který se nepodobá ničemu, co jsem kdy viděl. Občas jsem ani nevěděl, nakolik "dobře" jsem si podobenství a metafory ve filmu vyložil, ale obě Marie mě bavily a i pokud po poselství filmu nepátráte příliš do hlouby, je to zábava jak humorem obou postav, tak originální kamerou či použitím filtrů atd. Velmi příjemné překvapení, nenapadlo mě, že by se mi to líbilo. (24.01.2016)

My máme Sedmikrásky, Francouzi Célina a Julie si vyjely na lodi a Američani Thelmu a Louisu. ____ Není pod sluncem slova, jehož více nenávidí šosák, než toto schoulené, vzdorovité, záhadné a zavilé jméno: experiment. Proč vlastně v 60. letech vznikaly, jaké byly okolnosti? Inu, prý tomu nahrávala liberalizace tehdejšího režimu, objevení Bohumila Hrabala, signály ze zahraničí (francouzská nová vlna, neorealismus), kritická odezva na schematismus let padesátých apod. Já vidím ještě jeden důvod, zamlčený a mnohem zásadnější! Tehdejší generace filmařů se zhusta – Forman, Vávra, Chytilová – rekrutovala z lidí, jež nevystudovali režii a neovládali z tohoto důvodu „řemeslo“ a klasické postupy. Proto natáčeli po svém. Kritici zavětřili a s velkorysostí sobě vlastní tomu přimkli terminus „moderní narace“ (tj. subjektivní prožívání času, otevřený konec, autonomní prostředí, individuální režisérský rukopis, nelinearita apod.) Stále šlo ovšem ze strany řady českých režisérů o projev diletantismu – povstávající z neznalosti kanonizovaného filmového jazyka –, který se za intelektuální hru s divákem pouze vydával – třebaže takový Forman se z dokumentární roviny přesunul k excelentním dramatům (trochu kuriózně chápeme přízvisek „formanovský styl“ coby autorský rukopis pro ony dokumentární začátky, sic je zřejmé, že se Forman mnohem více nadřel a do filmů zasahoval, když pracoval v Americe). U Chytilové je v Sedmikrásách až markantní, jak uměle vytváří spontánní situace, jak racionálně manipuluje s barvou a střihem, aby dosáhla nekonvenčního tvaru, stále dokola tímtéž postupem (Sedmikrásky jsou ve své podstatě velice logicky uspořádané dílo a je to dané právě tím mechanickým způsobem, jimž jsou hnětený), a jak naopak nechává vystupovat improvizaci a adaptaci tehdy, kdy se jí nedostává invence, o je to o to nestoudnější, oč takový Kubrick valnou část Vesmírné odysey natočil bezděčně pod vlivem LSD (zeptejte se kohokoliv po silné dávce LSD, aby vám odvyprávěl, co viděl a zažil, a zmerčíte s 2001 mrtě analogií). Tvrdím, jinými slovy, že vytvářet umění není totéž, co vyrábět umění. (17.03.2009)

U Sedmikrásek jsem vděčný za dvě věci. Že mají co sdělit, a nejde tak jen o surrealisticko-experimentální nonsens, a že trvají ani ne hodinu a čtvrt, protože o moc víc bych asi nezvládnul a začal se nudit. A jen se stydím, že mě musela k Věře Chytilové dokopat až jistá potetovaná filmová kritička z LA s australským přízvukem a láskou pro vše staré, nezávislé a feministické. Díky, Alicio Malone, jsi moje filmová guru. (10.03.2018)

L´art pour l´art, jinak demence. Toto není pro mne. Ale upřímně přeji všem, kterým se to líbí, aby se na to mohli dívat i ve chvílích, kdy něco v životě opravdu těžkého prožívají. Těm, co prohlašují, že je to film, který musíme vidět, než umřeme, nepřeji, aby se na něj museli dívat i na onom světě... (31.01.2009)