Hříšné noci

Koks, porno, margarita. PTA vytvoril neco podobneho Magnolii (i kdyz vlastne dva roky pred ni). Suchy humor se tu lame s tragickymi tematy jako ztrata syna ci sebevrazda. Chvilemi mate chut brecet, chvilemi se nezrizene smat. A taky za posledni dobu nejlepsi vyber pisnicek, jaky jsem ve filmu slysela. (13.09.2008)

Dirk Diggler jako Brock Landers a Reed Rothchild jako Chest Rockwell ve filmu Brock Landers: Angels Live In My Town. Neskutečný film, který se stal mou srdeční záležitostí, všudypřítomný zvláštní smysl pro humor P.T. Andersona mě vydržel bavit celé 2 a1/2 hodiny. Ve filmu hrají snad jenom známí herci a tak se divák nestačí divit do čeho všeho se to tito hollywoodští herci dokázali navléknout. Velice velice odvážnou scénou překvapí např. Julianne Moore a dech mi vyrazil například Burt Reynolds jako uznávaný režisér porna. (03.10.2009)

30. 8. 1835 je v Austrálii založeno město Melbourne; 30. 8. 1941 začíná útrpné obléhání Leningradu během Druhé Světové války; 30. 8. 1945 Britové osvobozují Hong Kong od japonského vojska; 30. 8. 1974 vykolejí v Záhřebu vlak a následná havárie zabíjí 153 lidí; 30. 8. 1984 se na svou první cestu vydává raketoplán Discovery... 30. 8. 2009 vidí uživatel ČSFD Davies182 snímek Boogie Nights. A jestliže letopočty výše zmíněných událostí mi možná za pár let budou dělat problémy se zapamatováním, na rok 2009 v souvislosti s na první pohled banálním shlédnutím filmu od jednoho z nejlepších režiséru Andersona v životě nezapomenu. Bravo Mr. Anderson! Spektakulární! Snímky "mistra" jsem si naplánoval shlédnout v opačném pořadí, než v jakém byly natočeny, tj. od There Will Be Blood až po - zatím - tento, a tím pádem jsem rozhodně nečekal, že mne jeho starší tvorba dokáže roznést na kopytech o tolik efektivněji a drastičtěji, než novější filmy. Na druhou stranu se rozhodně nedá říci, že čím novější, tím méně kvalitní. Skutečnost se má tak, že Anderson ani nestagnuje, ani se nezhoršuje, jen každý jeho snímek je o malinké procento lepší než ten předchozí, a namlsaný divák tento fakt sice registruje, ale nenechá si jej tolik zapříst do podvědomí a je si pouze vědom toho, že "prostě viděl další úžasné drama". Co chci říci je, že absolutně nevím, jak bych hodnotil jeho masakrózní příběh s ropným magnátem z roku 2007 Danielem Day-Lewisem, kdybych ho viděl chronologicky na nynějším posledním místě. Jenže mé očekávání rostlo před každým starším dílem, aby nakonec vyvrcholilo ve výbušné extázi, ne nepodobné výstřikům pornografického boha Dirka Digglera. I have the greatest cock, I am the greatest! Suck it! Musím zdůraznit, že na podobný snímek jsem čekal neskutečně dlouho - v podstatě od mého prvního sexuálního zážitku :-). Na film o něčem, co má koule (doslova), zaobírá se tím, co máme jako lidé nejspíše nejraději na světě (a hlavní nabíječ v podání výtečného Wahlberga za to ještě dostává cash!), obsahuje nervydrásající drama, ÚCHVATNOU hudbu a nezapomenutelné herecké výkony. Co je ksakru na tomto filmu vlastně nejlepší? Všechno! Před shlédnutím jsem si moc neprocházel herecký ansámbl, a tak mne postupné zjevování populárních hollywoodských osobností velmi překvapilo. Jako by nestačilo, že už tak je snímek přecpaný těmi nejtalentovanějšími tvářemi... Různorodost snímku tak lze nakonec najít nejen v krásném, učebnicovém střídání žánrů (několikrát jsem se od srdce zasmál, v dramatu!: "Hele, až budu, mám se udělat v tobě, nebo ho mám vytáhnout?" "Jo, jasně, vytáhni ho a postříkej mi kozy, Dirku." "OK. Jestli Ti to nevadí..." "Ne, v pořádku." "OK." "OK."), ale i v rozptylu odlišných kreací osobitých lidí. Andersonovi se navíc více než polovina zůčastněných očividně tak zalíbila, že je posléze obsadil i do svého dalšího filmu. Nemusím již zdůrazňovat, že já byl spokojen ještě mnohem, mnohem více... (31.08.2009)

Paul Thomas Anderson jako výjimečný režisér s pečlivě vybroušeným, leč flexibilním stylem. Dokáže chvíli točit ve stylu 70. nebo 80. let, pak na moment přidusit dváka drsnější atmosférou, aby posléze dál vyprávěl svůj příběh. Pro fajnšmekry možná jeden z nejzajímavějších režisérů své generace - a Hříšné boogie jeho formálně nejživelnější, ale stále velmi intenzivní film. (23.11.2003)

,,JACK HORNER OBJEVIL V NOVÁČKOVI DIRKU DIGGLEROVI SKUTEČNÝ POKLAD. DIGGLER MÁ V ROZKROKU PERPETUM MOBILE, OBLEČENÝ PŮSOBÍ MOCNĚ A VYZÝVAVĚ. KDYŽ JE PAK NAHATEJ,... STŘÍKÁ TO Z NĚJ JAK Z OŽIVLÉ SOPKY....“ /// To bylo tenkrát, dřív než byl hen ten internet. Upravený (?) osudy družiny kolem pornohvězdy ,,Dirka“ (podle skutečnýho herce Johna C. Holmese) a cestě na vrchol v nesmrtelným průmyslovým odvětví. Skutečnej příběh (a né jako v těch prasáckejch filmech!), fajn obsazení (konečně role pro péro Marka W.), sedmdesátková (i 80tková) hudba (ňáký máničky i balónky), holky co jsou furt připravený a kluci co můžou pořád. Film nenese žádný poselství, jako že ,,holky nejsou jen díry v prknech“ nebo ,,kluci….“. Jen ukazuje jaký to je ,,bejt Bůh“, věřit tomu, že jsem Bůh, i když králem je někdo jinej – heroin, koks…. Tohle skvěle sedí na Rock'N'Roll (možná že i víc – kurva TOHLE nééé!), ale my moudřejší víme, že vždycky je to jen a jen o inteligenci (že Roberte). Škoda, že ta závěrečná třetina věnuje tomu poklesu zbytečně hodně času a stejně neřekne nic extra. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože 13 palců – to je pořádná nálož! 2.) Rád se dívám, když si to kluci dělaj. 3.) Mám rád filmy. Hlavně ty, ve kterých šukaj. 4.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (01.11.2012)