Zálesák

Velice silný příběh z drsné divočiny, na který jsem si i 10 let po tom co jsem jej viděl dokázal vzpomenout a vybavit si jej. Určitě film, který nestačí vidět jednou a těším se, až si ho zase někdy pustím a vyzjistím tak změnu svého pohledu na něj po dlouhé době. Chtít po mladý holce aby uřízla nohu starýmu chlapovi asi není jen tak... (21.10.2009)

Divočina ve všech ohledech. Ale začnu vtipem, jak už jsem to tady několikrát viděl. Jede kamarád si stěžuje druhému. Budu se asi rozvádět, žena se mnou už měsíc nemluví. Druhý odpovídá: To si tedy rozmysli, Takovou už stova někde najdeš! Pokračujme tedy v legraci a hrubostech daných divočinou. Neotesaný trapper La Bête (Zvíře) si kupuje ženu za tisíc dolarů (mohl ji mít i za stovku, běžně se žena neprodává a její hodnota roste nebo klesá - do minusu - společným životem. La Bête s ní také jedná jako by se zvířetem; ale je to jen "jakoby", varuje se toho, aby jí neznásilnil, což by se při své povaze u zvířete asi nerozmýšlel. Eva ovšem začíná nabývat na hodnotě až převýší trapperovu i s jeho kožešinami. (14.05.2023)

Tento opus jsem viděl poprvé co hoch odkojený Vinnetouem, takže to byl pro mne tehdy dost otřes. Už drsná scéna prodeje "nevěst" na začátku filmu žádnou velkou romantiku neslibovala, indiáni jsou zde pojati jako zákeřní a vrahounští hajzlíci, leč přesto mne film dostal a blednoucí vzpomínka na něj občas vyplavávala v následujících destiletích na povrch vědomí. Kupodivu, ani po letech ten film příliš neztratil. Jistě, triky jsou laciné-umělý sníh, místo vlčí smečky jen banda cvičených šariků, zadní projekce.... leč příběh své drsné kouzlo neztratil, takže odpouštím. Oliver Reed je dokonalý, takhle bych si drsného, frankokanadiánského zálesáka představoval, a Rita Tushingham ve svém výkonu nikterak nezaostává. K tomu nádherná příroda - 4, 5 *. (15.09.2010)

Pro příběhy z divočiny mám slabost už od dětství. A mezi nejlepší díla tohoto subžánru patří jistě i "Zálesák". Příběh drsného lovce a křehké dívky uprostřed Kanadské přírody, který přitom ani na chvilku nesklouzne k sentimentu. Přitom výprava není bůhvíjaká a určité pasáže vypadají (nebo skutečně jsou) jako ze studia. Celý film stojí na vynikajících hereckých výkonech Rity Tushinghamové a Olivera Reeda, kteří vdechli svým postavám život a srdce. Ach jo, kde jsou ty časy, kdy se do žánru romance řadily i tyhle filmy. 100%. (14.06.2009)

,,NIE SI NA PREDAJ? BRAL BY SOM ŤA AJ S LUSTROM." __ Zálesáka som videl kedysi pred rokmi, už ani neviem kedy presne ale viem, že to bolo jednu nedeľu na ČT 2 a v ten večer malo na HBO premiéru Statočné srdce. Porovnávanie týchto dvoch filmov by bolo isto od veci, ale ak by som sa mal predsa vyjadriť obidve snímky považujem za mimoriadne kvalitné. Azda najviac ma vo filme zaujalo predovšetkým jeho surové spracovanie, ani na rok vzniku nijako neprikrášlujúce realitu ťažkého života v divočine ako to občas vtedy bývalo vznikom (jemnejšia chvíľka ako kŕmenie veveričky sa tu mihla len v jednom zábere). Scéna keď ranený Oliver Reed bojuje proti svorke vlkov o holý život má vo svojej brutalite a celkovom podaní stále veľmi silný náboj. K autenticite tiež prispievajú skvelé výkony oboch hlavných predstaviteľov, ako často krát až neuveriteľne neotesaného, surového a hrubijánskeho Olivera Reeda, tak aj jeho nežnejšia polovička nemá a nenápadne pôvabná Rita Tushingham, predvádzajúca snáď ešte lepší výkon. Veľké pozitívum vidím aj v tom, ako tu už spomenul tahit, že film sa nesnažil byť ,,niečím viac", čím vlastne dokonale splnil všetky predpoklady byť ideálnym dobrodružným filmom. Doteraz tu opomínanú hudbu je taktiež možné označiť za dostatočne uspokojivú. (11.10.2009)