Battle of the Bulge
Režie:
Ken AnnakinKamera:
Jack HildyardHudba:
Benjamin FrankelHrají:
Henry Fonda, Robert Shaw, Robert Ryan, Dana Andrews, George Montgomery, Ty Hardin, Pier Angeli, Barbara Werle, Charles Bronson, Hans Christian Blech (více)Obsahy(1)
V prosinci 1944, kdy už všichni věří, že Německo je poraženo a konec války se blíží, podniknou Němci poslední zoufalý protiútok na relativně klidném úseku fronty v Ardenách. Tanky plukovníka Hesslera se pokusí prolomit frontu s pomocí záškodnické jednotky v amerických uniformách a zničit strategicky důležitý most přes řeku Our. Podplukovník Kiley zjistí, že největší slabinou Němců je zásobování pohonnými hmotami. Chce obratným manévrováním dosáhnout toho, že Němci všechny zásoby spotřebují. Hessler však záměr prohlédne a s patnácti tanky vyrazí dobýt nedaleký americký sklad pohonných hmot. Právě tady se odehraje jedno z klíčových střetnutí slavné bitvy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (195)
Klasický válečný snímek s řadou známých herců, ale za dobrý výkon jmenovat snad jen Tellyho Savalase.Snímek nabízí řadu pěkných akcí a to hlavně těch tankových, bohužel je tu i řada chybek, které se vloudily. Ale i tak čas ztrávený s tímto filmem docela utekl, i když některé scény mohly být klidně vystřihnuty. * * * ()
Velký bratr Bitvy o Midway, alespoň tak to vnímám já. Annakin nasadil do filmu celou škálu hvězd a je to na snímku zatraceně znát. Nebýt skvělých hereckých výkonů, film by srážely historické nepřesnosti a zejména užití nedobové, nebo špatně užité či přepapundeklované vojenské techniky. Ono by ale asi i v roce 1965 bylo nesnadné dát to všechno dohromady...takže odpouštím. Jen to závěrečné kutálení barelů proti obrněné divizi... no ...Jako celek však tento válečný velkofilm působí velmi jistě a skutečně velkolepě. Je to na skoro plný zásobník. * * * * ()
Nebyl by to tak špatný film,kdyby to nebyl tak špatný film.Stopáž byla vražedná,i když musím uznat,že kdyby se bylo na co dívat,určitě bych ji nekritizoval,jenže snímek měl obrovské množství nedostatků.Jistě,chápu,že asi nelze v roce 1965 sehnat německé tanky a o Pzkfw VI B to platí dvojnásob,ale nevěřím tomu,že by Američané nedali dohromady pár Shermanů.Ani scénář si s tehdejší realitou problémy nedělal a díky tomu vznikl film,který se absolutně nedá srovnat s Bitvou o Británii,která je pouze o dva roky mladší a nesrovnatelně lepší. ()
Vynikající válečný film. Obě strany jsou zobrazeny věrohodně a nic není předem rozhodnuto. Z herců potěší mega drsňák Charlie Bronson či klasicky cáklej Telly Savalas. Skutečným tahounem a hvězdou je však Robert Shaw , díky jehož maximálnímu nasazení jsem fandil naprosto jiné straně :-D. Ardeny vyhrály souboj s časem a v pohodě obstojí a v mnohém i převálcují dnešní snímky z válečnou tématikou. ()
Američané si zprznili historii své dost možná nejslavnější bitvy na Evropském bojišti Druhé světové války víc než dostatečně, ale naštěstí to dojmu skoro neublížilo. Bitva v Ardenách patří do silné trojky klasických hollywoodských válečných velkofilmů, spolu s Nejdelším dnem a Bitvou o Midway. Od zbylých dvou eposů se odlišuje větším důrazem na jednotlivé postavy. Režisér žánr trošku okořenil westernem, díky čemuž děj působí trochu plytce a naivně. Když ale na jeho hru přistoupíte, tak nemá snímek chybu. Nabízí úplně všechno, včetně několika nezapomenutelných scén. A nejde jen o momenty z boje. Záběr na zamaskované Königstigery schované v Ardenském lese neztrácí sílu ani při druhé, třetí či čtvrté projekci. ()
Galerie (51)
Photo © Warner Bros. UK
Zajímavosti (23)
- Špatné označení tanků: Němci hovoří o tom, že nepřítel má střední tanky Shermany, což skutečně byl střední tank spojenců, jenže ve filmu jezdí lehké tanky M24. (JohnSmith)
- Jednotka sabotérů v amerických uniformách byla v bitvě v Ardenách skutečně nasazena. Komandu velel SS Man Otto Skorzeny, který osvobodil Mussoliniho z jeho zajetí v horském hotelu. Když se Američané dozvěděli o komandu, tak nechal generál Patton na kontrolních bodech rozestavit afroamerické vojáky, aby kontrolovali podezřelé bílé Američany. Patton si byl totiž jistý, že až Němci pošlou jako komando kohokoliv, tak černoši to rozhodně nebudou. (liebgott)
- Charlesovi Bronsonovi bola ponúkaná filmová rola Douglasa Mortimera vo westerne Pro pár dolarů navíc (1965), ktorú ale odmietol, keďže dal prednosť filmu Bitva v Ardenách (1965). (westerns)
Reklama