Režie:
Miroslav CikánKamera:
Václav HanušHrají:
Theodor Pištěk, Zorka Janů, Jindřich Plachta, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Vladimír Řepa, Jiří Steimar, František Filipovský, Anna Letenská (více)Obsahy(1)
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Opravdu překvapivě příjemná a vtipná komedie z počátků dvacátého století. Hereckými tahouny jsou Pištěk a Plachta, vzácně se doplňující. Snad nejpůvabnější role Zorky Janů, k tomu Kocourkovští učitelé (z nepochopitelných důvodů filmaři neužívaní) a další z opileckých výstupů Ference Futuristy. Hodinu a půl se příjemně a vkusně bavit, není dnes až tak málo. ()
Klady: Kouzelná scéna na policejní stanici, vtipně spojení Plachta (mlynář Kaliba) + Pištěk (krajánek Šafránek), Ferencova výkladní skříň jeho obchodu a bajkajal. Minus: Kocourkovští učitelé, někdy doslova v neúnosně dlouhých scénách..Jinak souhlas s Radyem, Plachtova figurka je skutečně kouzelná, skoro to občas vypadá, že jde přímo o hlavní postavu, strhává na sebe veškerou pozornost, určitě by si zasloužila více prostoru, ale to bychom nejspíš skončili úplně někde jinde.. ()
Film plný nejrůznějších zmatků a trapasů, kde je i docela dost zábavných scén. Za zmíňku stojí hlavně dvojice v podání Theodora Pištěka a Jindřicha Plachty. Ta byla perfektně zahraná. Adina Mandlová, která hrála kabaretní zpěvačku, tu byla spíše jen pro okrasu než aby pořádně hrála, ale tak to asi měla ve scénáři. Zorka Janů měla velký herecký talent, škoda, že trpěla psychickými problémy, které se jí bohužel staly osudnými. Kromě zmiňovaných herců se tu vyskytuje i partička Kocourkovských učitelů, ty taky stojí za to. ()
Selanka při jejímž sledování vás ani nenapadne, že vznikla těsně před atentátem na Heydricha, vyhlazením Lidic a Ležáků, leteckými útoky na Plzeň... . Komedie z prostředí českého venkova, kde se zpívá a rozverničí, si i přesto našla cestu do kin. Táhne ji J. Plachta společně s T. Pištěkem a jako bonus krásná Zorka. Najdeme i pár zajímavostí té doby, které nabourají zažité představy mnohých diváků. Takže neškodná zábava s drobnou osvětou navrch. ()
Filmový mlýn je Dědkův mlýn v Unhošti ev. č. 488, je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18.stol. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový. Po r.1989 zchátralé stavení mlýna změnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. V objektu se vyráběli housle a později sloužil jako zájezdní hostinec. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (6)
- Filmový mlýn je Dědkův mlýn v Unhošti ev. č. 488. Je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18. století. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový. Po roce 1989 zchátralé stavení mlýna změnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. V objektu se vyráběly housle a později sloužil jako zájezdní hostinec. (sator)
- Jako nadávka zazní ve filmu slovo „vejražka“. Výražka (neboli také výražná mouka, vejražka) je nízko vymletá žitná mouka světlého typu, která je umleta na hladko. (sator)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy a v meste Unhošť. (dyfur)
Reklama