Z českých mlýnů
Komedie
Československo, 1941, 80 min
Režie:
Miroslav CikánHrají:
Theodor Pištěk, Zorka Janů, Jindřich Plachta, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Vladimír Řepa, Jiří Steimar, František Filipovský, Anna Letenská, Vladimír Salač, Zdeněk Podlipný, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Rudolf Hrušínský nejst., Václav Trégl, František Kreuzmann st., Ladislav Janeček, Josef Hořánek, Gabriel Hart, Bobina Prošková, Vladimír Smíchovský, Miloš Šubrt, Antonín Zacpal, Emanuel Hříbal, Josef Oliak, Filip Balek - Brodský, Ota Motyčka, Antonín Jedlička, Bolek Prchal, Leopold Horešovský, Josef Waltner, Frank Rose - Růžička, Ladislav Hemmer, A. Počta, Sláva Grossmann, Vladimír Jedlička, Zdeněk Řehoř, Helena RůžičkováObsah
-
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. (oficiální text distributora)
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. Komentáře uživatelů k filmu (18)
-
Radyo
Ještěže hraje v tomhle filmu Jindřich Plachta. Jeho role je totiž natolik jedinečná a kouzelná, že sama o sobě by si zasloužila ještě o něco větší prostor, byť i tak jej má ve filmu dost. Kromě Plachty jsou ve filmu některé zajímavé tváře mezi herečkami, ale jinak jde jen o standartní práci, sice zručně řemeslně zvládnutou, ale nikterak vybočující směrem nahoru či dolů z řady mnoha jiných komedií té doby.(1.9.2003)
-
gouryella
Krome Burianovych komedii jedna z nejlepsich, ktere byly v te dobe natoceny. A Kocourkovsti ucitele jako clenove klubu Nezenme se – opravdova zatez pro nase branice.(27.7.2002)
-
Karlos80
Klady: Kouzelná scéna na policejní stanici, vtipně spojení Plachta (mlynář Kaliba) + Pištěk (krajánek Šafránek), Ferencova výkladní skříň jeho obchodu a bajkajal. Minus: Kocourkovští učitelé, někdy doslova v neúnosně dlouhých scénách..Jinak souhlas s Radyem, Plachtova figurka je skutečně kouzelná, skoro to občas vypadá, že jde přímo o hlavní postavu, strhává na sebe veškerou pozornost, určitě by si zasloužila více prostoru, ale to bychom nejspíš skončili úplně někde jinde..(11.5.2006)
-
Zloděj kol
Opravdu překvapivě příjemná a vtipná komedie z počátků dvacátého století. Hereckými tahouny jsou Pištěk a Plachta, vzácně se doplňující. Snad nejpůvabnější role Zorky Janů, k tomu Kocourkovští učitelé (z nepochopitelných důvodů filmaři neužívaní) a další z opileckých výstupů Ference Futuristy. Hodinu a půl se příjemně a vkusně bavit, není dnes až tak málo.(18.7.2003)
-
NinadeL
Praha je sice Čechů ráj, ale ajvajvaj. Jedna za Futuristu, druhá za Adinino sólo. Starší verze jsou zkrátka lákavější.(23.2.2009)
-
blackrain
Film plný nejrůznějších zmatků a trapasů, kde je i docela dost zábavných scén. Za zmíňku stojí hlavně dvojice v podání Theodora Pištěka a Jindřicha Plachty. Ta byla perfektně zahraná. Adina Mandlová, která hrála kabaretní zpěvačku, tu byla spíše jen pro okrasu než aby pořádně hrála, ale tak to asi měla ve scénáři. Zorka Janů měla velký herecký talent, škoda, že trpěla psychickými problémy, které se jí bohužel staly osudnými. Kromě zmiňovaných herců se tu vyskytuje i partička Kocourkovských učitelů, ty taky stojí za to.(20.9.2011)
-
Marthos
Příchod a jmenování SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy (27. 9. 1941) mělo značný vliv i na tuzemskou filmovou výrobu. Heydrich začal v intencích ministra propagandy Goebbelse prosazovat myšlenku na vytvoření říšského filmového průmyslu, jehož druhým středem měly být právě barrandovské ateliéry. Od roku 1941 systematicky klesala výroba celovečerních snímků, byla zostřena cenzura, zavedena povinná duplicita úvodních titulků a všechny pražské ateliéry převedeny pod správu německého Pragfilmu. Režisér Miroslav Cikán tehdy přišel s námětem z doby počátku století, což se nacistickým dozorcům jevilo jako neškodné téma. Divadelní hra Karla Fořta Veselé příhody pana otce Kaliby na pražské Jubilejní výstavě se dočkala své filmové podoby již v éře němého filmu (1925 a 1929). Scénář je dílem ostřílených tvůrců Wassermana a Mottla. Děj diváky seznamuje s trampotami, které potkají váženého mlynáře a krajánka při jejich pražské návštěvě během Jubilejní výstavy na Výstavišti. V hlavní partnerské dvojici se objevili Theodor Pištěk a Jindřich Plachta, kdy oba umělci podávají jedny z nejvyváženějších komediálních výkonů. Vedlejší milostný motiv mladého inženýra a mlynářovy dcery obstarali populární Svatopluk Beneš a Zorka Janů. Adina Mandlová i přes poměrně malý prostor opět ohromuje svým nevšedním půvabem a lehkým ironickým nadhledem. Tradičně znamenitá je další opilecká etuda Ference Futuristy; jasně dominující hodnotou tohoto příjemného filmu ovšem zůstává pěvecký sbor Kocourkovských učitelů coby spolek starých mládenců s heslem "Nežeň se!" Vkusný zábavný titul, který svou atmosférou nakazí i současného diváka a který je dalším důkazem tvrzení, že v nepříznivých dobách vznikají ta nejlepší díla.(23.1.2009)
-
togaf
Tenhle druh komedií nemám ráda - neustále někdo něco zapomíná, zaměňuje a ztrácí. Sentimentální výlevy Zorky Janů "v lásce, manželství a dětech je jediný smysl života" to celé jen potvrdil. No ale zase tu byla Adina a její skvělá písnička. Takže ať žije všech srdcí ráj a bajkajlaj.(26.7.2011)
-
Elví
Jedna z průměru. Zorka Janů v téměř totožné roli jako ve filmu "Když Burian prášil", stejně tak Adina Mandlová v roli, kterou zastávala ve většině filmů (kterou ale ovládala nadmíru dobře), je tu spíš jen tak "na ozdobu".(29.10.2005)
-
Compadre
Úplně výborná pohodová komedie..hlavně Plachta je k popukání :) a opilecký výstup Ference futuristy to je prostě špičkovost.(17.10.2009)
-
kebom
Milá a podarená veselohra na nedeľné popoludnie so skvostnými výkonmi J. plachtu a F. Futuristu. Na danú dobu až neuveriteľne nadčasové "hlášky" v dialógoch.(4.5.2009)
-
Greg25
Slušná komedie černobílé éry našeho filmu v době 2. světové války. Příběh je jednoduchý, ale v podání Jindřicha Plachty a dalších výborných herců je to především zábava, která potěší snad každého fanouška komediálního žánru. 80%(15.11.2009)
-
dr.fish
Z českých mlýnů je taková lehká oddychová operetka, která podtrhuje krásu české krajiny, venkova, města i lidí samých. Jindřich Plachta je zde vskutku ve formě a po celý film baví diváka skvěle. Těžko naznačit děj, protože o něj vůbec nejde, je to spíše směs komických situací sestavený v časovém sledu, tento děj pak spojují dohromady osoby mlynáře (Pištěk) a krajánka (Plachta). Podtrženo sečteno- nenáročné, lehké, milé a velmi dobré. 75%(5.6.2011)
-
Lelíček
Dnes večer se na film podívám a vzpomenu na mojí oblíbenou,milou a laskavou Annu Letenskou.Statečná ženská!!(4.2.2012)
-
Kenneth
Tak u tohoto filmu jsem se chvílemi válel smíchy v křečích. Důvodem byli Kocourkovští učitelé a Jindřich Plachta, u kterého jsem to sice čekal, ale tady se fakt překonával - jeho historku o tom, jak stříhal nebožtíka na smrtelné posteli jsem myslel, že nepřežiju. Pištěk a Futurista předvedli svůj obvyklý výkon - byli skvělí a ten nocleh, který Futurista Plachtovi s Pištěkem opatřil, to byl taky divácký zážitek. To bylo probuzení. :-)(23.9.2003)
-
jakoby
Zorka Janu moc prilezitosti pro vetsi role v ceskem filmu nemela. Pribeh je zasazen spise do roku 1890. Vesnicti lide se vecer sejdou a zaspivaji si, ve meste se krade a chodi do kabaretu. Vyborny film. Nezenme se hop hej!(14.5.2011)
-
doktofaust
Natočit takový film bylo za války čím dal těžší a to k propagaci češství. Zde se to povedlo.(23.7.2008)
-
honzic
Pěkné písničky, dobří herci, humorné chvíle, přesto mi něco na tomto filmu schází.(26.2.2008)
