Rambo: První krev

Existuje zákon, že tady nemůžu dostat najíst? - Jo, já! - Proč se do mě navážíš, nic jsem neudělal? Nestárnoucí akční drama, se spoustou nezapomenutelných scén, podmanivou hudbou legendárního Jerryho Goldsmithse a s vynikajícím Sylvesterem Stallonem v hlavní roli. Jeho postava  zde zvedá varovný prst americké vládě... (ale to už bysme zacházeli opravdu daleko). K filmu: kouzlo tohoto nadčasového příběhu nevyprchalo ani po téměř třiceti letech a film se dnes právem řadí mezi klasiku svého žánru. Nejvíc s Johnem soucítím, když objeví světlo na konci tunelu. Doslova. Tam se mi vždy rozbuší srdce. Závěrečná scéna, kdy si Rambo, v náručí plukovníka Trautmana - vylévá své bolavé srdce a poodhaluje svou rozlámanou vojenskou duši, zničenou válkou - je naprosto neuvěřitelná (doporučuji vidět v originálním znění). Filmová legenda. P.S. Snímek se mezi některými neznalými fanoušky nikdy nezbavil své násilné nálepky a to i přesto, že Rambo, ta mašina na zabíjení, zde vůbec nikoho neusmrtí. It's a Long Road. (17.11.2009)

To byly časy prvních videí a na nich Rambo. Tenkrát, neznaje problematiku navrátilců z Vietnamské války, byl pro mě Rambo prostě borcem, který dokázal zvládnout celou eskadru a udělat pořádnou čáru přes rozpočet nafoukanému šerifovi Teaselovi. A to jsem tehdy nevěděl, jaký kvalitní snímek sleduji. "First blood" není ani tak akční film, jako spíše psychologické dobrodružné drama o muži, který byl ve válce někdo a teď nedostane ani místo blbýho hlídače. Všechno je natočené realisticky, opravdově. Béčkař Ted Kotcheff natočil nestárnoucí snímek, daleko přesahující jeho ostatní počiny. Svůj herecký výkon nepřekonal jak Sylvester Stallone (kdo si myslí, že neumí hrát, ať se podívá na jeho konečný monolog), tak i Brian Dennehy. (13.02.2005)

Ať si říká kdo chce, co chce, Rambo podle mě není akční film. Samotných akčních scén ve filmu najdeme pomálu, k opravdovému bojovému setkání "muž proti mužům" dojde jen jednou a v celém filmu zaklepe bačkorama snad jeden jediný člověk a to obtloustlý polda, který vypadne z helikoptéry, když po ní Stallone hodí šutrem. Rambo je jen trochu akčněji pojaté drama vypovídající o Vietnamském syndromu, které bych s klidem srovnával s Lovcem jelenů, s tím rozdílem, že Rambův Vietnam se znovu odehrává po návratu domů. Mou nejoblíbenější (sice jen několikasekundovou) sekvencí filmu jsou Rambovi vzpomínky na vietnamské mučení, které působí perfektně atmosfericky a opravdu rád bych viděl, co by Kotcheff dokázal stvořit, kdyby se celý film (řekněmě se scénářem, který se svou kvalitou vyrovná Rambovi) odehrával právě ve Vietnamu. (18.09.2005)

Svého prepubertálního času byl pro mě první Rambo s naprostým minimem čiré akce téměř artovým psychem, u kterého jsem si sám sebe vážil za to, že ho mám z celé série nejradši. A přestože už dávno nemá smysl dělat z prologu příběhu smutného zabijáka něco víc, pořád je pro mě John nezpochybnitelným akčním idolem. (18.03.2006)

Ale je to tak sedmdesátka. I ty neakční části, kdy Sylvester Stallone pláče nad mizérií války i své městské současnosti, by byly dobré, kdyby šlo o herce. Celá ta zápletka ohledně maloměsta, které hledí na veterána s opovržením, je zajímavá, jen se mi zdálo, že se v ní občas zbytečně moc tlačí na pilu. Režie ovšem není ani tak zajímavá, např. pronásledování v autě mohlo být zrežírováno více invenčně. Z herců je jasně nejlepší Brian Dennehy, Richard Crenna coby kožený oficír nemá moc co předvést. O ostatních radši nemluvím. Jako taková nenáročná trošku adrenalinová podívaná na jakékoliv odpoledne - proč ne. Ovšem klasika - ani omylem. Tedy pro mě ne. (15.03.2005)