Cirkus Hurvínek
Animovaný / Loutkový / Krátkometrážní / Rodinný
Československo, 1955, 27 min
Režie:
Jiří TrnkaHrají:
Josef SkupaObsah
-
Český barevný loutkový film. Vypráví o tom jak Hurvínek nemohl jít do cirkusu a prožívá sen, ve kterém předvádí v cirkuse akrobatickou jízdu na koloběžce, je cvičitelem a krotitelem dravé zvěře a provádí krkolomnou jízdu smrti. (Filmový přehled)
Český barevný loutkový film. Vypráví o tom jak Hurvínek nemohl jít do cirkusu a prožívá sen, ve kterém předvádí v cirkuse akrobatickou jízdu na koloběžce, je cvičitelem a krotitelem dravé zvěře a provádí krkolomnou jízdu smrti. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
ripo
Už rodová tradice předurčovala Jiřího Trnku k zájmu o loutky: jeho dědeček i babička vyřezávali loutky a záliba v tom přešla i na vnuka. Ten se narodil v Plzni a jako školák přihlížel loutkovým představením Josefa Skupy. Přinášel mu své první kresby, které prozrazovaly nemalý talent. Na střední škole byl Skupa Trnkovým učitelem kreslení a v té době se mladý Trnka účastnil přímo práce v Skupově loutkovém divadle. Odtud si přinesl svou pozdější lásku k loutkám i k dřevěnému divadlu. Když Skupovo divadlo už s Hurvínkem a Spejblem hrálo pohostinsky v Litvě, Lotyšsku a Estonsku, provázel je také Jiří Trnka, studující tehdy na Umělecko-průmyslové škole. Jiří Trnka zůstal vděčný svému velkému učiteli. Proto také často přemýšlel o tom zvěčnit jeho proslulou loutkovou dvojicí ve filmu. Nebyl spokojen s dosavadním dokumentárním záznamem Skupových představení, jak se občas a ojediněle objevovala v našem filmu. Vycházel z přesvědčení, že nelze prostě jen ofotografovat Hurvínka a Spejbla v divadelních situacích a přenášet je mechanicky z jeviště na filmové plátno. Pokusem o skutečně filmové vystoupení Spejbla a Hurvínka je film „Cirkus Hurvínek", jehož slovesnou předlohu napsal spi- sovatel Vratislav Blažek. Ve snu, do něhož Hurvínek upadne po pádu z jízdy po zábradlí, octne se v cirkusu, prožije vzrušující jízdu na motocyklu v jeho kupoli, stane se odvážným krotitelem divokých zvířat, oslňuje v jejich produkcích, dokud se zvířata proti Hurvínkovi nevzbouří. Spejbl má ve filmu parádní roli cirkusového principála. Atmosféra snu umožní dostat Hurvínka i Spejbla do podivuhodných dobrodružství a poskytuje mnoho možností k dokonalému využití loutkových hrdinů. Loutky i výpravu filmu navrhl Jiří Trnka, který se také ujal jeho režie. Hurvínek a Spejbl se tak objeví po prvé v barevném filmu. Zkušenosti z tohoto pokusu vybízejí k tomu pokračovat ve filmech s Hurvínkem a Spejblem a vytvořit z nich znenáhla celý cyklus. I na novém příběhu pracuje Vratislav Blažek a chce v něm zároveň zesměšnit lacině sensační a detektivní četbu, jakou ani část dnešní mládeže nepřestává hltat. Tento druhý film by nebyl určen dětem, ale spíše dospívající mládeži a jejím rodičům i vychovatelům. Tak film uchovává populární loutkové hrdiny Hurvínka a Spejbla a spolu zachytí i deklamační mistrovství národního umělce Josefa Skupy. Filmový přehled 29/1955(7.10.2009)
-
anais
Jako dítě jsem z té motocyklové scény měl strach a celý film na mě působil neuvěřitelně depresivně a bezútěšně. Hurvínka v tomto filmu stíhá jedno trauma za druhým, z čehož vyplyne v podstatě pokus o sebevraždu, když se Hurvínek zkroušený vzpourou zvířátek bezhlavě vrhne na motocyklovou jízdu smrti. Nebýt to sen, bylo po Hurvínkovi. Takhle jen přišel o cirkusové představení a dostal pořádně za vyučenou. Nekompromisní atmosféra protnula jindy ukřičené postavičky Spejbla a Hurvínka s poetickou atmosférou cirkusových šapitó.(27.9.2010)
-
veronikav
super -změna ... i když Hurvajze znám trošku jinak :-D(28.4.2010)
-
Master19
Oblíbené téma Jiřího Trnky - cirkus se zde prolíná s tehdy zhruba třicetiletými postavičkami Spejbla a Hurvínka. Zápletka je pěkná, zpracování také, jen mi nejde do hlavy, proč Spejbl nakonec otevřel tu klec, když na Hurvajze volal. Aby ho lépe slyšel?? :-)(19.4.2007)
