Old Boy

Dae-sua je alkoholikom na pohľadanie. Potom ako je prepustený z policajnej záchytky, unesú ho neznáme osoby, ktoré ho držia v akomsi menšom apartmáne, kde pravidelne dostáva stravu, umývajú ho, holia či prezliekajú. Netuší prečo, nechápe. Po roku odcudzenia od civilizácie si TV vypočuje spravodajstvo, kde uvedú, že jeho manželku brutálne zavraždili. Vzhľadom k nájdeným odtlačkom na mieste činu, neustálim hádkam so ženou, i občasnou fackou, ktorú jej uštedril, polícia označuje za podozrivého číslo "1", práve jeho. Ako je to ale možné, keď on je uväznený medzi štyrmi stenami. Navzdory náročnej situácie z ktorej zdanlivo neexistuje východisko, Dae-sua túži iba po jednom - POMSTE. Napriek tomu, že som skutočne veľký fanúšik Kórejských či Japonských snímkov (obzvlášť thrillerov a drám), tento mi teda veľmi nesadol. Zaujal akurát samotný nápad a opäť raz, zas, neskutočné herecké výkony. Dosť som sa trápil, aby som "Old Boy-a" vôbec dopozeral, no zaujímalo ma rozuzlenie, vysvetlenie, KTO a hlavne PREČO. "Inosť" aziatov bola vždy rapídne odlišná od európskej či americkej tvorby (preto je tak výnimočná). Ich filmy vedia omnoho hlbšie emocionálne zasiahnuť, ako ktorékoľvek iné. Bohužiaľ, tu akoby sa roztrhlo vrece z nechuťou voči mojim zmyslom vnímania. V tomto filme ma absolútne nebavili tie čudesné doplnky nelogických záberov, či v iných prípadoch skutočne výnimočne odlišné pohľady kamier. Hudobný doprovod, ktorí väčšina užívateľov chváli, mi liezol na nervy úplne najviac. Dá sa povedať, že k životu ma prebral až samotný záver. Neviem čo si myslieť, a to som zvyknutý na Šion Sona, ktorého (niektorí užívatelia mi dajú určite za pravdu) praktiky v snímkoch sú skutočne "prazvláštne" a nedajú sa zrovnávať snáď s ničím čo sa dá bežne vzhliadnuť. Takže "Old Boy", u mňa – NIE. (14.05.2014)

Není nic blbějšího, než když člověk trefí pointu na začátku filmu (tím nemyslím "proč uvězněn", ale vztah hlavních hrdinů). Od vyřčení věty „Neznáme se?“ jsem měl bohužel jasno a finále mě tak nechalo chladným, protože ten nejsilnější trumf děje jsem již stihl vstřebat během filmu. To je nicméně čistě můj problém. Coby celek mi přišel Oldboy zbytečně emocionálně odtažitý, vizuál nadprůměrný, ale nijak výjimečný (měl jsem pocit, jako by se Park snažil skloubit Finchera s Leterrierem) a komplikovaná střihová skladba se mi zdála krapet samoúčelná (Joe Wright a Alejandro González Iñárritu jsou jednoznačně šikovnější v „matení“ dějovými střihy). Příběh je poměrně zajímavý (a líbí se mi pochybná moralita), nicméně jeho způsob podání mě neoslovil. Nemám problém s asijským stylem podání, Oldboy mě ale nestrhl. Zůstal jsem v jeho vesmíru nezúčastněným divákem. Jak řekl ďábelský Al Pacino ve snímku Ďáblův advokát „Je to šprýmař. Obdaří člověka instinkty. A co udělá pak? Čistě pro pobavení, jako na soukromé kosmické grotesce, stanoví pravidla, která je potlačují. Podívej se, ale nesahej. Sáhni si, ale neochutnej. Ochutnej, ale nepolykej.“ Přesně tak jsem se cítil při sledování Oldboye. (06.12.2008)

"Nemůžete najít správnou odpověď, když kladete špatné otázky." Já tedy asi ne, ale Oh Dae-su by mohl. S kladivem v ruce a nožem v zádech se totiž nekompromisně řítí za svou pomstou a je mu zcela jedno, že možná nemá dostatek informací. Jenže tak jednoduché to není. Je to spíše tradičně korejsky drsné, lehce překombinované a nabízející řešení, s jejichž strávením by mentalita středoevropana mohla mít jisté problémy. Stále si třeba myslím, že bych svou ruku za mrakodrap nevyměnil, ale o prsteníku levé ruky bych možná zauvažoval. Nějaké nabídky? (18.04.2016)

Jsem zvyklý na scény, které přivodí člověku týdenní nechutenství, ale když Oldboy dospěl ke scéně v sushi baru + chobotnička mrskající se na prkýnku, musel jsem zrak odvrátit, poněvadž TOHLE byl vážně kentel hnojový. Když jsem vše rozdýchal a srdce zastavil, ukázal jsem tuto scénu svému spolubydlícímu, který mi následně poprskal obrazovku přehrávače zubní pastou z důvodu zakuckání se. Akceptuji Korejskou kulturu, zbožňuji jí, ale někdy prostě i člověk milující tohle všechno musí dostat rozum a říct si: „Fajn, tak až tam jednou pojedu, nebudu si představovat při hovoru s Korejcem, že měl v hubě živého živočicha!“.__ No vidíte, kecám tady o jídle, teda vlastně „jídle“ a zapomínám psát o filmu samotném. Chan-wook Park je nejen vizuální mistr, ale především (alespoň se mi to tak zdá) dává před scénářem přednost hudebnímu doprovodu, který je vážně na pováženou dobrý! Vše je dovedeno k dokonalosti hereckými výkony, které nemají obdoby a prostě nemám, co bych vytknul. Ta originalita je tak nádherná….. (04.10.2008)

Tohle je skvělý, ale bacha abyste neočekávali moc, protože si myslím, že Old Boy je malinko přehodnocován, zvláště řeči o nějaké "pointě" (závěr je IHMO malinko blbost, ale ... ?) ... Ale i tak se dočkáte skvěle odehraného a krásně natočeného snímku, takže vřele doporučuji. A samozřejmě stojí za shlédnutí i vícero Parkových děl ! (14.06.2005)