Phantasm

Při sledování jsem pociťoval stejné pocity jako před lety když jsem si poprvé pustil Evil Dead. Tuto úžasnou a specifickou atmosféru má (bohužel) jen malé množství filmů. Nenašel jsem jediný nedostatek. Snímek mě pohltil a vyplivnul až při závěrečných titulcích. Takto vypadá skutečný kult. Tallman má skutečně pořádný koule! (04.03.2012)

Nezletilý vyrovnávající se se ztrátou, smrt přemožitelná jen ve snu. Sled často docela bizarních výjevů (ataky stříbrné koule, místnost s portálem), při kterých podružný děj ustupuje moci surreálna a phantasmických syntezátorů. Všechno to píchání na hřbitově, podivínský basketbalový pivot v čele pohřebního ústavu, zombie trpaslíci v kápích či bramboro-mrkvový dětský příkrm namísto krve budiž součástí tváře. Ta sice není dvakrát důvtipná, ale Coscarelli do ní vtiskl rysy, které jsou místy černé jak ten Plymouth Barracuda.. (07.07.2020)

Zajímavé, jak některé filmy fungují i po letech. Kdysi pro mne hodně strašidelné, dnes jako úvod série fungující vcelku dokonale. Hudba mezi Carpenterem a italským horrorem, příjemná kamera a nehostinné, ba přímo temné prostředí hřbitova s pohřebním ústavem. Malé hnědé kreatury mi dnes připomenou StarWars i lidičky z příběhů Darrena Shana. Létající koule se teprve zdokonalí v dalších dílech, ale Dlouhán je uhrančivý od prvního okamžiku. Snovými scénami se zatím šetří, atmosféra příběhu je ale velmi dobrá - tajuplná. Stísněné pocity se dají zažít i se záběry za slunečného dne... (05.02.2012)

Graveyard porn. Dva roky před Raimim a jeho EVIL DEAD se z nezávislých amerických vod vynořil jiný talentovaný nadšenec a sice Don Coscarelli se svým snově gotickým PHANTASM. Coscarelli se nápaditostí, vizuálností a citem pro atmosféru Raimimu vyrovná, ale nejen důrazem na vztah hlavních hrdinů - dvou bratrů, hledajících si po smrti rodičů cestu jeden ke druhému - Raimiho snímek s jeho plochými postavami překonává. Stejně jako v EVIL DEAD i zde Zlo nabývá rozmanitých podob, ty ale mají svou hierarchii, v jejímž čele stojí mrazivá záhrobní nemesis s typově úžasně přesným funebráckým xichtem Anguse Scrimma, která se zařadila do panteonu hororových ikon. Hodně z kouzla PHANTASM pak jde na vrub parádnímu hudebnímu motivu, ne nepodobnému tomu z o rok staršího Carpenterova HALLOWEENU. Jestli něco drhne, tak amatérské herecké výkony (a Reggie Bannister prakticky nemá co hrát, což se napraví v dalším díle), a určitou benevolenci vyžaduje i naivní a v závěru lehce zmatený příběh. Ale já ten film od jeho prvního zhlédnutí v půlce devadesátek miluju a mám ve své hororové topce. Mrkněte na www.phantasm.com (04.08.2005)

Ale jo, napodruhé se mi Phantasm celkem líbil. Jednoznačně nejsilnějšími stránkami filmu jsou atmosféra, hudba (jeden z nejlepších hororových theme songů vůbec) a postava hrobníka Dlouhána. Naopak zcela tristní je chování postav (hrobníkovi se nedá nefandit), zvlášť mladý hlavní hrdina Mike mě iritoval neskutečným způsobem. No a z hlediska hereckých výkonů velmi slabé. Ale jakýmsi způsobem už to na mne fungovalo jako příjemná hororová podívaná. Slabší čtyři. (21.05.2008)