Rambo II

Od začátku je zřejmé zcela odlišné pojetí akčního hrdiny. Zatímco první díl vykreslil Ramba jako drsnou mašinu schopnou dokonale splynout s prostředím a využít plodů přírody k ochromení a zdecimování nepřítele a k přežití, díl druhý mu dává ihned do rukou palebný arzenál, který čítá nože, granáty, moje oblíbené explozivní hlavice šípů, luk a Rambo dále vystřílí tisíce nábojů ze samopalů a sem tam to proloží šlehou z pancerfauzu. Mizí tak ta jeho selská chytrost a nutnost okamžitého rozhodování se. Přibylo živých terčů a tak se mrtvoly počítají po desítkách. Moment, kdy Rambova averze vůči zavšiveným Thajcům přeteče přes pomyslné hrdlo, je krutý, ale očekávaný. Stejně tak očekávaná je jeho následná pomsta, jelikož až do této chvíle nepřišla žádná zapamatování si hodná scéna. Závěrečné inferno, které rozpoutá Rambův ukradený vrtulník, je pak dostatečným zadostiučiněním za občasná předchozí hluchá místa. Potom si jen poslechnu, jak se Murdock trapně obhajuje, shlédnu malé dramatické představeníčko a druhé Johnnyho dobrodružství ocejchuji 60% 300,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (05.10.2007)

John J. Rambo, narodený 6. 7. 1947 v Arizone, indiánsko - nemeckého pôvodu. Do armády Spojených Štátov Amerických vstúpil dňa 6. 8. 1964. Bol prijatý k Špeciálnym jednotkám. Päťdesiatdeväť potvrdených zabití, dve Strieborné hviedzy, štyri bronzové a štyri purpurové srdcia, Kríž za zásluhy, medaila za statočnosť... dokonale vycvičený, vražedný stroj v ostrej akcii, v juhovýchodnej Ázii, priamo vo vietnamskom vnútrozemí. Poslanie: záchrana amerických, vojnových zajatcov. Drsná, akčná jazda. **** (22.01.2011)

Pokračování kultovního filmu "First blood" se nese ve zcela jiném duchu. Zatímco v jedničce vyniká zejména boj muže proti muži a schopnost přežití a obrany v divočině, zde uvidíme snad všechny druhy boje (kulomet, nůž, bombardér, luk). Není zde tolik silných a dojímavých scén jako v jedničce, ale některé tu jsou ("Rambo, nezapomeneš na mě"). Zkrátka "Rambo dvojka" je efektní akčňák typický pro 80.léta. Avšak je i něčím výjimečný a nezapadá do akčního standartu osmdesátých let. (14.09.2005)

Rambo ničící kompjútry sprškou olova, toť jedno z nejkrásnějších mement 80. let, jakoby se Stallone dopředu mstil tomu, co zničí jeho milovaný žánr. Ačkoli to zní paradoxně, po stránce psychologie a idejí mi dvojka nepřijde o tolik pozadu vůči (už tak dost retardované) jedničce, byť se tu místo subjektivních stesků derou na konci z Rambových úst vskutku programové agitace. Cosmatosův film mnohem více zapadá do archetypů akčních 80. let a v nejvyhrocenějších momentech je neodolatelně prkenný a teatrální (čili zábavný). Počet explozí je enormní, pilot největšího možného sovětského vrtulníku nemá na přilbě jednu rudou hvězdu, ale hned dvě (aby se to nespletlo) a kurdějemi upravený POW s kulometem v ruce jakoby chtěl divákovi připomenout ten krásný ideologický mišmaš, který tehdy vládl akčním Hollywoodem. Lze takový film alespoň trochu nemilovat? (16.08.2010)

Dvojku mám strašně rád, protože právě v ní je (můj subjektivní názor) John Rambo úplně největší drsňák. Dostane tady pořádně přes p**u, což se v ostatních dílech už moc neděje, navíc mu zabijou blízkou osobu, což bych paradoxně normálně bral jako úplně nejlacinější trapas, ale tady to prostě z nějakého neohalitelného důvodu funguje fajnově, plus se to celé odehrává v džungli s rákosníkama, což filmu zvyšuje body count. Tohle je už čistě akční superdrive, kterej uplně chápu, že ve srovnání s jedničkou nemusí každýho potěšit, ale mě celkem překvapivě naplnil skvěle. 90% (13.01.2014)