poster

Milenec lady Chatterleyové (TV film)

Drama

Česko, 1998, 109 min

  • Morien
    ***

    Velmi komorní, velmi televizní. Měla jsem pocit, že si prohlížím pohlednice, které mi někdo omylem hodil do schránky. Já se na ně jenom letmo mrknu a potom je hodím do kastlíku ke správnému jménu.(12.11.2009)

  • Marci
    ***

    Už je to delší dobu, co jsem tuhle inscenaci viděla. Zahraná sice byla dobře, ale jako celek mě moc nenadchla. Zdena Studenková a Boris Rosner (jinak moji oblíbení herci) nebyli pro své role vybráni dobře - už jen s ohledem na věkový odstup. Skuteční hrdinové podle knižní předlohy byli zhruba o 10 let mladší. Navíc role Mellorsovy manželky v podání Zuzany Bydžovské zde měla úplně zbytečně velký prostor. Právě to, co si zhruba po osmi letech z téhle inscenace pamatuju je řev Zuzany Bydžovské. Přitom tahle postava v knížce vůbec takový prostor a vlastně ani důležitost neměla.(25.4.2007)

  • Vančura
    ***

    Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Lawrencovy stejnojmenné románové předlohy. Pokud mohu mluvit za sebe, osobně mě tato televizní adaptace příliš neoslovila. Ve vztahu k předloze zde po mém soudu došlo k příliš mnoho násilným zásahům a škrtům, které smysl a vyznění původního textu zcela pozměnily. Je-li Lawrencův text velice komplexním dílem, které vizionářsky předjímá některé momenty budoucí společnosti a současně nekompromisně kritizuje svět autorových současníků, Polesného film je pouze jednou z mnoha ohraných variací na milostný trojúhelník, v tomto případě okořeněný retro atmosférou a odlišným sociálním postavením ústřední milostné dvojice. Milenec lady Chatterleyové podle mě příliš nefunguje ani jako samostatný film, na to zde příliš ruší důvěrně známé lokace (česká krajina, zámeček Hrádek u Nechanic), cizí jména postav i obsazení rolí, jejichž protagonisté typově ne příliš vhodně odpovídají svým románovým předlohám (z hereckých výkonů se mi líbili spíše představitelé vedlejších postav - Zavřel, Skořepová, Langmajer...). Vše ve filmu tedy působí tak trochu jako trapas, podobně jako například jakákoli česká divadelní adaptace Shakespeara - těžko jednoduše můžete věřit českým hercům, kteří se oslovují cizími jmény. Vyloženě nevhodnou jsem potom shledal scénu, v níž Conniina sestra vyčítá Mellorsovi jeho nářečí (stejně jako je tomu v knize, kde tento prvek hraje důležitou charakterizační roli), ačkoli Rösner mluví v celém filmu zcela normálně! Za vyložený trapas potom považuji Preissův voiceover, který na začátku a na konci filmu pronáší několik doslovně převzatých vět z knihy (v překladu Františka Vrby), přičemž obojí je vzato z první stránky románu a použito spíše jen na efekt, až jsem skoro v pokušení se domnívat, že tvůrci Lawrencův text vlastně vůbec nepochopili. Nesedlo mi ani použití skladby Samuela Barbera Adagio for Strings, kterou mám spojenou s filmem ČETA (1986), a její výskyt zde mě tak rušil. Celkově se nemohu ubránit dojmu, že kdybych toto neviděl, o nic bych nepřišel - je to taková ta klasická veřejnoprávní nuda z 90.let, jaké se v té době točily tuny, a kterou lze sice považovat za řemeslně slušně provedenou (režie, kamera, herci, kostýmy...), ale tak trochu zbytečnou podívanou, která kvalit předlohy nedosáhla ani zdaleka.(27.1.2014)

  • hans500
    ****

    To že je to jen TV film vůbec nevadí, přesto je to natočeno dobře, skvělé herecké výkony (samozřejmě Boris Rösner, ale příjemě mě překvapil i Marek Vašut). Skvělé využití skladby Samuela Barbera "Adagio for Strings", kterou dále můžeme znát např. ze Stoneovi Čety nebo Lynchova Sloního muže.(17.11.2009)

  • bassator
    *

    12. 11. 2009 - 10%(16.11.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace