Obsah
-
Paní DeVill dostane jednoho dne od své dcery Florence dárek v podobě psa. Jelikož Florence pracuje v útulku, nejedná se o žádné štěně. Baxter je pořádný kus bullteriéra. Madam DeVill si na stará kolena přeje psího mazlíčka, který nehýří elánem a aktivitou. Baxter je ale dominantní a má svou hlavu. Madam DeVille se rozhodne Baxtera zbavit. Ujímá se ho mladý pár žijící v sousedství. Když však mladá žena otěhotní a po čase porodí dítě, Baxter dítě začne brát jako konkurenci a počíná spřádat plány na jeho odstranění. (Chatterer)
Paní DeVill dostane jednoho dne od své dcery Florence dárek v podobě psa. Jelikož Florence pracuje v útulku, nejedná se o žádné štěně. Baxter je pořádný kus bullteriéra. Madam DeVill si na stará kolena přeje psího mazlíčka, který nehýří elánem a aktivitou. Baxter je ale dominantní a má svou hlavu. Madam DeVille se rozhodne Baxtera zbavit. Ujímá se ho mladý pár žijící v sousedství. Když však mladá žena otěhotní a po čase porodí dítě, Baxter dítě začne brát jako konkurenci a počíná spřádat plány na jeho odstranění. Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Rob Roy
Povinnost pro všechny, co mají, měli, nebo si chtějí pořídit psa. Nadaný žák křížený s existencionální výpovědí bulteriéra. Pokud vlastníte tuhle rasu, tak si můžete přičíst i tu pátou hvězdičku...90%(15.12.2006)
-
hirnlego
Zpočátku docela nadějně vypadající film s poměrně originálním námětem vyprávění z pohledu psa (originálním v tom, že se rozhodně nejedná o další z rodinných filmů se zvířátky). Bohužel po chvíli jsem se nemohla ubránit dojmu, že je to nějaké poněkud "prázdné" (třebaže byly i světlé chvilky). Sice bulteriéry já moc ráda a minihitlery naopak nerada - takže za to jsou plusové body - na 4* to však prostě nestačí. Každopádně, minimálně v jednom měl Baxter pravdu...never be obedient...(23.2.2007)
-
Flipnic
Tohle je STRAŠLIVĚ HUSTEJ film ... Opravdu jsem po dlouhé době narazil na film, kterej mne dokázal svým pojetím, atmosférou a celkovým zpracováním a myšlenkou tak zhnusit, že jsem z něj byl ještě pár hodin "brrrrrr!" ... Film pojednává o pitbulovi, kterej vystřídá 4 páníčky, celej film je doprovázen jako by monologem pitbula, který vypráví tento filmový snímek a to prostě po svém, po "pitbulsku" ... Je až neuvěřitelně geniální, jak tvůrcové dokázali ztvárnit "myšlení a uvažování" pitbulteriéra, silného bojového plemene. Ze psa jde opravdu strach ... a hnus ... Hlas, který pitbula "dabuje", je geniálně zvolen a vyloženě z něj člověku mrazí po zádech (myslím původní francouzštinu, kterou docela ovládám ...). Fakt šííílená záležitost. Příběhy psa nejsou moc zajímavé, ale celé to ztvárnění a uvažování psa, má opravdu hodně nepříjemný nádech a pachuť ... Tohle se musí vidět, nejde to moc dobře popsat. Finále s mladým chlapcem je již hodně husté a zvrácené, i když se v něm nic neděje, ten chvípák kluk tomu filmu nasadí fakt korunu ... Jeden z těch opravdu "ošklivých, nehezkých filmů" ... Jen pro okrajové publikum ... a miláčky bojových plemen. (4,5*)(2.5.2010)
-
lupuscanis
BOIVIN, BAXTER (1989). Maybe that’s why we keep animals around us – to remind us of something we have lost, an innocence. Francouzský snímek natočený podle románu prakticky neznámého amerického autora existenciálních „hororů“ (Ken Greenhall). V jeho rodné zemi kniha vyšla v roce 1977 v malém nakladatelství, proslulém jako nouzové přístaviště rukopisů, jež ostatní nakladatelství odmítla. Zatímco v prudérních Spokojených státech amerických knihu s miniaturním nákladem vůbec neseženete, můžete si ji kdykoli přečíst ve francouzském překladu. Ujišťuji vás, že to je jen jeden z důvodů, proč tenhle film nebyl o 12 let později natočen v Hollywoodu. Baxter, je pes. Bullterrier. Pes, kterému to myslí. A hodlá se s námi o své neobyčejné postřehy podělit. Možná si skutečně držíme u sebe zvířata, proto, že nám připomínají cosi, co jsme zapomněli. Baxter nás ale rázně vyvádí z omylu, že by to mohla být „nevinnost“. Je to daleko spíše cosi hodně starého, cosi amorálního (neplést s nemorálním!) – cosi „mimo dobro a zlo“. Baxter vtipně a s nadhledem dekonstruuje naivní rousseauovskou představu o zapomenuté nevinnosti, již tak rádi hledáme kdesi v minulosti. Naopak, tam kde nevinnost očekáváme, může být ukryt zdroj čehosi potenciálně velmi nebezpečného. A zároveň čehosi, čím jsme, z čeho jsem udělaní. A co jsme nikdy neměli, nemáme a nebudeme mít úplně ve své moci. A právě proto: Je třeba krotit tu bestii… A tím zdaleka nemyslím jen toho psa. Film s citem pro neotřelý černo-černý humor.(17.8.2008)
-
Bloody13
Jedno je jasný: tenhle film vás buď dostane do kolen, nebo úplně mine. Sarkastická výpověď jednoho pitbulla, který vystřídá několik majitelů, než najde toho... no... obrázek si musíte udělat sami, ale mohlo mě to napadnout, že to skončí takhle. Každopádně hustá podívaná! Skrze Baxterovy oči a jeho monology se dovídáme o světě, který je nám, páníčkům, tak trochu cizí i přesto, že je pro nás běžnou rutinou. Nikdy mě nenapadlo, co všechno si může o mě myslet náš pes. Baxter mě donutil se zamyslet nad světem okolo nás, nad vztahem člověka ke zvířeti. Špinavé, drsné a přesto dojemné.(1.11.2010)
-
Pedestrian
Nemá to vůbec daleko k Noémovu I Stand Alone. Jenom s tím rozdílem, že na život se tu nahlíží z pohledu psa. Frantíci válí(19.12.2010)
-
evilmind
Když vám na úvod řeknu, že Baxter je francouzský thriller/horror na motivy románu Kenneth Greenhalla Hell Hound, jehož hlavním hrdinou je stejnojmenný sociopatický bulteriér, jistě se mnohý příznivec těch nejkrvavějších podívaných zaraduje v očekávání věcí následujících. Zbytečně. Baxter je psychologické drama, vyprávěné z neobvyklého psího pohledu příslušníka psí rasy, považované hlupáky za takzvané bojové. V některých obchodech film prodávají také jako „black comedy”, ale věřte tomu, že se moc nezasmějete. Zřejmě si někdo myslí, že když ve filmu vystupuje „mluvící” pes, musí to být vždycky úchylně věrný patolízal typu Lassie, Benji, Gora nebo Rin-Tin-Tina. Omyl. Baxterovy monology, komentující jeho postoje k lidskému světu kolem něj, jsou pronášeny dokonale bezbarvým, studeným hlasem, a provázeny většinou efektními detailními záběry na malá, zlá bulteriérova očka. Jakkoliv ale hrozné věci, na které Baxter myslí, mohou znít člověku děsivě a necitelně, přece jen to nutí diváka k zamyšlení - nejsou jeho myšlenky vlastně pro psa docela přirozené? Přece toho nechce tak moc. Mít vlastní lidskou bytost, kterou bude moci poslouchat, která mu bude rozkazovat, bytost, co stejně jako on nezná strach ani lásku. Někdo, kdo ho bude krmit, nebude ho zavírat v domě, a bude si s ním hrát na zahradě, ale nenechá mu tolik svobody, aby ho trápily „nepřirozené myšlenky”. To přece nejsou pro psa tak absurdní přání. Jakkoliv prostředky, které Baxter volí, aby svých cílů dosáhl, nejsou z lidského pohledu úplně v pořádku. Nejděsivější ale je, že Baxter zdaleka není tím, z koho jde největší strach - což se ukáže ve chvíli, kdy se mu vysněného pána podaří najít... Je jenom málo filmů, které ve vás zanechají i po svém skončení nepříjemnou kyselou pachuť v ústech, a mysl plnou otázek, na které byste raději neměli chtít znát odpověď. Baxter mezi ně patří.(7.1.2012)
-
Radka_86
Tak tenhle film se mnou po psychické stránce hodně zamával a jen tak na něj nezapomenu. Pohled na svět a nás lidi bulteriéra Baxtera, jeho monology a názory ve mě zanechaly hodně hluboké dojmy a bylo to opravdu hodně hodně drsné a husté....Myslím, že po shlédnutí tohoto snímku už budu na psi pohlížet jinak a s větším respektem, co kdyby na tom bylo přecejen něco málo pravdy a psi nebyli tak nevinní a oddaní jak si myslíme....Velmi emotivní je závěrečná část filmu kdy se Baxter dostane do rukou posledního majitele - psychicky narušeného kluka. To bylo velice drsné a dojemné zároveň. A konec, tak ten mě naprosto vykolejil a psychicky "rozsekal". Neskutečně drsný, syrový a emotivní film, který ve mě zanechal tak hlubokou stopu že nemůžu dát jinak než plný počet, francouzi tohle vážně uměj! 100% zážitek(11.5.2012)
-
Vampyre
Je to taká analíza vsťahov narušeného chlapca so silným sklonom k sadizmu očami psa bulteriéra. Veľmi drsný film so silným záverom.(28.3.2006)
-
Teardown
* za Baxtera(3.4.2009)
-
kajas
Opravdu zajímavý pohled na život očima psa. Já bych si tuhle rasu v životě nepořídila, ale v posledních minutách mi bylo Baxtera hrozně líto. Sehnala jsem docela nekvalitní nahrávku s originálním zněním a Baxterův hlas mi až naháněl husí kůži (tu mi ale naháněl i jeho poslední páníček, fakt psychopat!). Škoda, že tenhle film je v naších končinách tak málo známý.(27.5.2012)
-
tremors
Takže nakonec opět měním hodnocení na čtyři, protože několik nudnějších chvil se našlo.(25.12.2010)
