Mortadela

I ve většině malých rolí se objevují známé tváře, které máme spojené s filmařsky velmi přijatelnou érou v Americe (počínaje náročnými kousky až po seriál M.A.S.H.), ale obsazení je bohužel to jediné zajímavé na filmu. Rázná italská ženská poznává poměry v Americe, a tak z prvotního těšení se rychle vystřízliví. Scénáristicky nic převratného. (20.10.2011)

Rázná Sophia Lorenová září v nijak zvlášť povedené kritice americké imigrační politiky a v o trochu povedenější kritice mužského pohledu na svět. Zpočátku zábavná filmová anekdota o neústupné Italce a italském národním salámu ztrácí dost rychle dech – v podstatě se vytrácí zároveň s posledním kouskem uzeniny. Nebýt Lorenové, jdu s hodnocením ještě o pár desítek procent níže. (06.02.2012)

Úsměvná komedie z letiště. Do Spojených států přicestuje Italka za svým snoubencem a jako svatební dar si veze velikou mortadelu. Dovoz masných výrobků je zakázán, ale Maddalena (Sophia Loren) se své mortadely za žádnou ćenu vzdát nechce. Tím začíná příběh točící se okolo tohoto problému. Ač má film dobré herecké obsazení, je celý od začátku do konce postaven na italském temperamentu a kráse Sophie. (02.12.2011)

Temperamentní a bezprostřední Sophia Loren + pravá a nefalšovaná italská mortadela versus nekompromisními zákony svázaná svoboda Spojených států amerických. Svěží, lehká a nenucená atmosféra postupem času nenápadně, zato vytrvale uvadá, patrně přejedená zmíněné delikatesy - tím pádem i pointa (ač svým způsobem dokonalá) vyznívá trochu rozpačitě do ztracena. A poučení ? Vážené a ctěné dámy, jak samy uvidíte, na muže všech možných (i nemožných) fyzických a psychických předností se za žádných okolností nemůžete příliš spoléhat - daleko jistější je stát pevně na vlastních nohou ... ;-) (16.11.2011)

Prvá zhruba polhodina bola celkom údernou poviedkou ukazujúcou a kritizujúcou nezmyselné byrokratické procedúry dané existenciou hraníc a umožňujúce prácu stovkám neveľmi racionálnych zamestnaní od colníkov cez policajtov cez úradníkov vymýšľajúcich brzdy voľnej a slobodnej výmeny tovaru.Trefne poukázala i na predposranosť bývalých radikálov, ktorí sa po začlenení do lepšej spoločnosti k revolučným ideálom mladosti obracajú chrbtom (toto sa týka aj v súčasnosti 90% vš študentov po ukončení školy) a zároveň lesk a biedu reportérov naháňajúcich sa len za atrakciou nie za témou samotnou. Žiaľ po tomto úvode sa film a jeho spoločenskokritický tón rozpustil v takom nijakom vzťahovom dopovedaní osudov sklamanej talianskej snúbenky v Amerike a ako celok skĺzol do čistého priemeru. (16.11.2011)