Videodrome
Videodrome
Videodrome
Videodrome
Režie:
David CronenbergScénář:
David CronenbergKamera:
Mark IrwinHudba:
Howard ShoreHrají:
James Woods, Sonja Smits, Deborah Harry, Peter Dvorsky, Jack Creley, Leslie Carlson, Julie Khaner, Reiner Schwartz, David Tsubôchi, Sam Malkin, Bob Church (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Ústřední postavou příběhu je Max Renn, bezskrupulózní ředitel kontroverzního televizního kanálu 83, který nabízí vše od lehké erotiky po brutální násilí. Při hledání nového námětu do vysílání Max narazí na pirátskou nahrávku, jejíž název zní Videodrom. Přímočará syrová násilnost pořadu Maxe fascinuje do té míry, že navzdory varováním začne pátrat po jeho původu a tvůrcích. Vydává se tak na cestu, která jej zavede do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky a postupně se propadá do světa, v němž realitu nahrazují čím dál tím děsivější a divočejší vize... Torontský rodák David Cronenberg, který dnes patří k žijícím klasikům nejen žánrového filmu, na sebe poprvé výrazněji upozornil ve druhé polovině 70. let, kdy v rychlém sledu natočil snímky Shivers (1975), Rabid (1977), Brood (1979) a především Scanners (1981) s proslulou scénou explodující lidské hlavy. V těchto filmech ustanovil svůj charakteristický autorský rukopis a etabloval se jako tvůrce silně tělesných hororů, které se nevyhýbají šokujícím násilným výjevům, jejichž prostřednictvím se vyjadřují k údělu moderního člověka, potýkajícího se s prudkým vývojem technologií a přírodních či lékařských věd. Pomyslným vrcholem rané fáze Cronenbergovy tvorby je právě Videodrom, v němž už v roce 1983 dokázal předznamenat, jak se může virtuální realita prolnout se skutečností až do té míry, že člověka doslova pozře. Film je zajímavý také tím, že v jedné z hlavních rolí se zde objevuje Deborah Harryová, známější jako Debbie Harry, frontmanka novovlné kapely Blondie. (Česká televize)
(více)Recenze (219)
Programový ředitel Kanálu 83 Max Renn (James Woods) stále hledá nové náměty pro svoje vysílání - čím kontroverznější, tím větší sledovanost, větší zisk a tak dále. Jednoho dne s technikem narazí na tajemné vysílání, kde jsou vysílány filmy toho nejhrubšího zrna - mučení, snuff. Max ucítí příležitost jak opět šokovat. Začne pirátské vysílání sám sledovat, aniž by si uvědomil, jak jej toto sledování mění. Halucinace a ztráta smyslu pro realitu jsou tím nejmenším problémem ... Davida Cronenberga považuji za filmaře s možná největší fantazií vůbec. Jenže někdy jsou jeho filmy až za hranicí divákova (mého) chápání - jako třeba Videodrome. Při závěrečných titulcích jsem hluboce přemýšlel, o čem ten film vlastně byl, co mi jím chtěl David Cronenberg sdělit (kromě toho, že už v roce 1983 uměl hezky modelovat z plastelíny jakékoliv tělesné otvory - třebas obří díru do břicha hlavního hrdiny - to jen pro vysvětlenou, abyste si nemysleli že jsem nějakej perverzák :) ). Jenže to, ani Woodsův herecký výkon nezachrání chaotičnost příběhu. I když .. jedno vysvětlení Cronenbergova počínání mě přece jen napadá - možná chtěl snížit sledovanost svých filmů, a tak natočil film o škodlivosti televize :) ()
Veľmi osobitá alegória psychickej deformácie a postupnej deštrukcie človeka, zasiahnutého zhliadnutím najväčšieho tabu. Videodrome sa dal sfilmovať na desiatky spôsobov. David Cronenberg si vybral ten jemu najvlastnejší - krvavý, nechutný, fyzicky doslovný. Či už jeho režijný jazyk prijmete alebo nie, jedno nepopriete - film je dráždivý, tajuplný a maximálne nepredvídateľný. Hoci nie až tak pútavý, ako jeho najlepšie kúsky. ()
Pozorovat, jak si někdo strká videokazety do břicha, je opravdu bizarní zážitek. Velmi zvláštní záležitost. Cronenberg už natočil lepší filmy. ()
Dost veliké zklamání. Videodrome není, narozdíl třeba od The Brood, dostatečně silný. Cronenberg se tentokrát drží nepochopitelně při zemi, nedočkáme se žádných speciálních chuťovek, možnosti, které téma halucinací nabízí, zůstaly totálně nevyužity (ano, kazety v břiše jsou zajímavé, ale že by to bylo něco, o čem tu uživatelé píší "brutální, nechutné, šokující" - to tedy skutečně ne). Narozdíl od Davidových dalších filmů si tento od diváka drží značný odstup, nedokáže ho strhnout, příběh se odvíjí pouze na obrazovce místo toho, aby se odehrával i něm. Totálně odosobněné a neutrální, a to tentokrát i pro diváka. ()
Solidní nelogický blázinec těžící z oslavy videokazety a osmdesátkový výplod šíleného režiséra. Tak nějak bych popsal jednou větou film Videodrome. James Woods tu svoji divno postavičku hrál s takovou vervou, že pokaždé, kdy vykulil na plátno ty svoje oči, tak to ve mně evokovalo nepříčetný strach a každá vyhřezlá vnitřnost nekonečný hnus. Solidní hororová hříčka v duchu Věci od Carpentera, která, podle mě, dosahuje podobných kvalit. ()
║Rozpočet $5,952,000║Tržby USA $2,120,439║Tržby Celosvetovo $-║ ()
David Cronenberg je odjakživa jiný režisér a ukazuje věci odlišným způsobem než ostatní. Jeho vize a nápady, které se projevují efekty působícími velmi reálně, jsou jednou fantastické, aby podruhé byly spíše odpornými. tato nevyváženost je i ve Videodromu, který se věnuje studii nejen lidské touhy po uspokojení, rozkoši, ale také samotnému kultu VHS nebo spíše televizního vysílání obecně. Některé scény nebo náznaky mi trochu připomínají pozdější dílo Cronenberga ExistenZ, které se však dokázalo ponořit do paranoie a chápání reality ještě hlouběji a děsivěji. Videodrom je pokus, který svým paranoidním způsobem reaguje na televizi a její obrovskou rozšířenost a možná i všechny záporné (i zdravotní) vlivy na lidstvo, ale také ukazuje člověka samotného, kterému je představen svět, po kterém začne toužit a on ho prostě musí chtít. Chtěl bych vědět, jak Cronenberg udělal tu scénu s tuším televizí a vlnami na ní ... ()
James Woods ztvárnil Maxe, ředitele malé televizní stanice vysílající hlavně erotické a násilné programy. Max se zaštiťuje tím, že lidem dává to, co skutečně chtějí, a díky tomu mohou diváci ventilovat své niterné tužby bezpečným způsobem; ve skutečnosti mu však jde hlavně o vlastní výdělek a moc. Paralely se současnými mediálními molochy a vlastníky sociálních sítí postavených na zneužívání slabostí lidského mozku tedy snad ani nelze nevidět. ()
Na mě příliš kyberpunkové. Když se tam začali vzájemně ovládat pulsujícíma videokazetama v břiše, nebo když to břicho někomu sežralo ruce, tak jsem to přestal chápat. Měl jsem za to, že se jedná o halucinace, ale přitom na toho řvoucího týpka bez ruky reagovali i normální civilisté. Dneska by měl Cronenberg natočit Internetodrome. To by teprve byla jízda :) ()
VHS dávno vyšli z módy, ale fenomén ľudského ukojenia a toho, čo je pre spoločnosť dobré a čo už neznesie, je a bude aktuálny vždy. Na tomto Cronenbergovi je niečo nechutné, niečo úchylné, nebezpečné, iné... niečo fascinujúce. ()
Jeden z tech slabich Cronenbergovo filmu. Ze zacatku se to tvari jako nejaky drama o snuffu, ale po pulhodine to uz rejza nevydrzi, nastoupi halucinace, film dostane slusnou atmosferu a vcelku se rozjede a dojde i na par libove prasackejch, i kdyz trikove slabsich zaberu. Problem je, ze se to tak nak furt mota v kruhu a postupny odhalovani, o co ze to tu vlastne jde, neni buhvijak zajimavy a za chvily uz cloveka ani nezajima, jestli se zrovna kouka na "realitu" nebo halucinace hlavniho hrdiny. Nastesti tu je docela charismatickej Woods, takze tenhle pomalu plynouci film docela osvezuje. Neni to vylozene spatny, uz sem videl od Cronenberga daleko vetsi nudy, ale zadnej velkej horor se nekona a tech par dobytkarskejch zaberu to nezachrani. ()
Výborná Cronbergova šílenost, která začíná trochu jako 8 mm, aby se pak změnila v naprosto pomatenou zvrácenost ... Excelentně divná záležitost, která mne zpočátku uchvátila, později popletla a na konci trochu rozesmála... Základní myšlenka se snad někde pohybuje kolem "Natural Born Killers" a "8mm" ... ()
Přibližně jednou roka se vzbudím a zjistím, že mám úchylnou náladu. A to pro mne znamená, že je čas na další kousek z dílny strejdy Cronenberga, protože kterýkoli jiný den v roce by mi smyslné řezání nožem do ramene, bičování televize či ukrývání pistole do vlastního břicha, připadalo snad až nenormální. Dnes jsem s tím problém neměl, ale na to, abych si to řádně užil, jsem příliš mizerný haluškista i sádlomáslochista. ()
Typický Cronenberg v nejlepší formě (a jeho oblíbená témata - transformace, manipulace, odcizení) - rozhodně to není film pro každého, ale jednou za čas si dát něco silně nekonvenčního rozhodně neuškodí. Poprvé mě tenhle snímek vyděsil kdysi v začátcích vysílání Novy a v souvislosti s jeho tématem mi to teď příjde jako úsměvné. Řekl bych, že dnes by to tahle televize nevysílala. Tak bacha, ať se vám nestane to, co hlavnímu hrdinovi! :o) ()
Děj Videodromu by se dal charakterizovat jako excelentní nápad v béčkovém kabátě s málo knoflíky, ale to až tak nevadí, pokud na vás film promluví čistou Cronenbergštinou (sex a násilí). Videodrome je intenzivní thriller s vtahující atmosférou, která je založena na nabourávání hranic reality. Video se prolíná se skutečností a my společně s hlavní postavou poznáváme, že televizní obrazovka tvoří jen neznatelnou hranici mezi dvěma ekvivalentně reálnými světy. Na pozadí fajnově béčkového a v určitých momentech dost brutálního thrilleru se navíc rýsuje pár chytrých, nadčasových myšlenek o fascinaci násilím a síle (televizní/počítačové) obrazovky... 8/10 ()
Tři nebo čtyři? Pořád se nemůžu rozhodnout. Cronenbergovi nemůžu upřít dokonalou vlastnost zaujmout, nemůžu se ale zbavit pocitu, že zastřené a zmatené to bylo mnohem víc, než bylo nutné. Dám tedy zatím tři hvězdy ovšem s tím, že jsem Videodrome viděl moc rád. ()
Bizardní úchylnost, kterou by nenatočil tímto způsobem nikdo jiný než David Cronenberg. Kamera, soundtrack, herci všechno dobře sedí na svém místě, pasuje a skládá dokonalou mozaiku. Hranice mezi halucinací – Videodrome a reálným světem je proklatě tenká, halucinace jsou úderné a přesvědčivě vykreslené, rovněž samozřejmě zahrané. Gore se taky docela povedlo (hlavně ke konci se pěkně rozjíždí, např. vhs mechanika uvnitř břicha, přirostlá zbraň k ruce). I když byl začátek pomalejší, celkově na mě film hodně zapůsobil, jako všechny Cronenbergovi filmy/horory. Originální film 9-/10* ()
K některým filmům musí člověk zkrátka dozrát. Když jsem před lety Videodrom sledoval, nevěděl jsem si s ním rady, provokovala mě jeho sexuální agresivita a fakticky jsem ho emočně zavrhnul. Mezitím jsem se stačil seznámit s následnou Cronenbergovou tvorbou, mám na mysli především eXistenZ, který mě naopak nadchl a který je logickým vyústěním Cronenbergových úvah o směřování společnosti. Když jsem se k Videodromu vrátil, neváhal jsem mu přidat 2 hvězdičky, což je u mě jev nevídaný. Režisér při natáčení vyšel především z intelektuálních polemik o negativním vlivu televize na lidskou psychiku. Intelektuálové televiznímu vysílání vyčítali především nedemokratičnost, tedy fakt, že televizní obsah divák jen konzumuje a nechá se otravovat a manipulovat škvárem, když by si zajisté při možnosti volby vybral něco hodnotného. Kdyby tak věděli, kam se vývoj za pár desítek let posune a že si intelektuálové zas tak moc nepomůžou. Zároveň v téže době byla hodně aktuální sexuální revoluce a nejrůznější formy fetišismu a sexuálních praktik se propíraly od A do Z. No a do třetice tu máme Cronenbergův trvalý zájem o biotechnologie a bioetiku. Smícháno dohromady, vznikl provokativní temný Videodrom. Je fakt, že Cronenberg později pracoval s většími rozpočty a i to řemeslo se u něj ještě vypilovalo, ale ani tak neodolám a naservíruju mu 4 hvězdičky a 70 % celkového dojmu. ()
„Televize je realita a realita je méně než televize.“ Ďábelské. Cronenberg v tomto svém mediálním body hororu roubujícím jeho oblíbená témata tělesné a duševní transformace/deformace a manipulace na městské legendy (televizní vysílání způsobující mozkové nádory, mozkovymývačná televize ovládaná americkými pravičáky, snuff filmy) předjímá život ve virtuálním světě - na internetu, který je u něj reálnější než život skutečný a to tak, že smrtelně. "Má to něco, co ty nemáš. Má to svou filozofii. A proto je to tak nebezpečné." ()
„Television is reality, and reality is less than television.“ Některé věty nelze tesat do kamene, neboť ani on není věčný.. Stačí jeden podnět, třeba osmimilimetrový a osm centimetrů se rázem mění na osm palců, co vás dostanou osm světelných let od reality. To je lidská transformace prostřednictvím posedlosti. Posedlosti, která kontroluje mysl, aby zničila tělo. Cronenberg, tak jiný, tak svůj, se v podstatě celou kariéru drží jednoho tématu a nutno dodat, že jednoduchost mu při tom sluší mnohem víc, než neopodstatněné mlžení za jasného dne.. Sony, JVC, Toshiba a James Woods. Co se týká značek videorekordérů, neměl člověk na začátku osmdesátých let moc na výběr.. ()