Režie:
Bohdan SlámaScénář:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHudba:
Leonid SoybelmanHrají:
Tatiana Dyková, Pavel Liška, Aňa Geislerová, Marek Daniel, Zuzana Kronerová, Simona Stašová, Bolek Polívka, Martin Huba, David Dolnik, Marie Ludvíková (více)VOD (5)
Obsahy(1)
O neobyčejných zázracích obyčejných lásek. Monika (Tatiana Vilhelmová), Toník (Pavel Liška) a Dáša (Aňa Geislerová) jsou kamarádi od dětství, kteří spolu vyrůstali v jednom paneláku. Monika, Toníkova dávná láska, pracuje v supermarketu. Její přítel Jiří odletěl do Ameriky za prací a Monika doufá, že už brzy pojede za ním. Toník teď žije se svou tetou na statku u města a živí se všelijak. Nechce zpátky do paneláku, nechce pracovat ve fabrice, nechce poslouchat rady svého otce. Dáša žije sama, má dvě malé děti a ženatého milence Járu. Dáša je k smrti unavená a zoufalá, ale pořád věří jeho slibům, že se rozvede a sežene jí práci. Monika dostane k Vánocům od Jiřího letenku a začne se chystat na cestu do Ameriky. Dášin duševní stav se zhoršuje, už není schopná se starat o děti. Když Dášu převezou na psychiatrii, Monika zruší letenku do Ameriky a ujme se jejích dětí. A náhle znovu zjišťuje, jak velkou oporu má právě v Toníkovi. Pro Toníka začíná nový život - kvůli Monice a dětem je schopen udělat cokoli: pustí se do přestavby statku, a dokonce začne pracovat v továrně. Jenomže hra na rodinný život je pořád jenom hrou, i když si to Toník nepřipouští - Moniku čeká budoucnost v Americe, děti jsou jenom "vypůjčené" a do baráku pořád teče... Nový film režiséra Bohdana Slámy navazuje na jeho úspěšný debut Divoké včely, který měl mimořádný ohlas u českých diváků a přinesl mu i řadu cen na mezinárodních filmových festivalech. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (504)
Ak tomuto filmu k dokonalosti niečo chýba, je toho skutočne málo. Sláma dokáže zdanlivo obyčajný príbeh obohatiť tuctom myšlienok v jednej scéne. Je pravda, že na scenári sa ešte trochu dalo zapracovať (zdanlivo kľúčová postava Anny Geislerovej brzdí tempo a narúša celistvosť atmosféry) a že Bolek Polívka na seba príliš strháva pozornosť, ale film má úžasnú atmosféru civilizačnej daždivej poetiky. A to, čo predvádzajú Liška s Táňou Vilhelmovou (ale i Huba a Kronerová), je fakt super. Štěstí sa zadrie pod nechty a rovnako zabaví, ako zamrazí. ()
Pokud hodně moc přivřu obě oči, možná bych se nakonec i nechal slyšet, že se v Česku každý rok objeví alespoň jedno parádní osudové drama. Roku 2005 o sobě dal razantně vědět Bohdan Sláma, když takto natočil depresivní Štěstí (best kontrast ever). A když píšu depresivní, myslím to naprosto smrtelně vážně. Během dialogů mezi Liškou, Vilhelmovou a Geislerovou s vlastními úsměvy na tváři nepočítejte - v žádném případě. Láska bolí. Fest. ()
(v kontextu české kinemotografie deset až dvacet hvězdiček) Češi se po více jak čtyřiceti letech znovu naučili dělat filmy a ne jenom "estrády", jak říká současným výtvorům české kinematografie Jan Němec. Jenomže, jak čtu, diváci na to nejsou připraveni - už si zvykli na všecky ty Pupenda, Snowborďáky a Netleskající ruce, jakožto i na Hollywood. Štěstí je opravdu nečekaným (a dlouho očekávaným) štěstím českého filmu, ale naneštěstí je dnešní český divák někde na úrovni polipa, takže... ---------- ------- 25. 3. 2007 : Napodruhé už jsem si všiml několika "nepochopitelností" ve scénáři, několika nedotažených dialogů a chvílama nepřesvědčivých výkonů, ale přesto je pro mě Štěstí spolu s Návratem idiota a s filmy Jana Švankmajera to nejlepší, co u nás po revoluci vzniklo. ----------- 29. 9. 2010 : Už se na to radši znova dívat nebudu.. Dojem čím dál slabší. ()
Ze začátku mi to přišlo jaksi nuceně podané, ale pak si mě ten film získal. Někteří herci jsou fakt dobří (Liška, Huba), jiným jsem to moc nevěřil (Geislerová, Daniel). "Štestím" Bohdan Sláma překonal svojí prvotinu, i když to bylo podle stejného mustru. Takže příště by mohl vyrukovat s něčím trochu jiným. ()
Kdybych se nemusel připravovat na rozhovor s Bohdanem Slámou a na text o VENKOVSKÉM UČITELI, asi bych se na ŠTĚSTÍ už nikdy v životě nepodíval a rozhodně bych si ho nepořizoval na DVD._____ Jedná se o zajímavý přiklad filmu, který jednak oslovuje festivalovou porotu svým sociálním tématem a zakomponováním vztahů do "vyprávění" a jednak se zamlouvá spoustě českým kritikům a i divákům, protože je to "film s velkým srdcem, jenž v člověku probouzí sociální cítění". Tím ale jakákoliv zajímavost a diskuze u tohohle filmu končí, protože autentičnosti se nedosáhne prostřednictvím kompozičně promyšleného rámování a práce s hloubkou ostrosti, kdy v druhém plánu jsou banality v podobě kontrastu přirody a průmyslové krajiny, a ŠTĚSTÍ je v zajetí "syndromů českého polistopadového filmu"._____ Herci jsou obsazeni dle svých zavedených rolí, a tak Liška a Vilhelmová hrají postavy jako ze svých předchozích filmů, nejvýrazněji z NÁVRATU IDIOTA, a pokud je někomu dovoleno vymanit se ze "šarže" - případ Polívky a Geislerové -, stejně do ní nakonec spadne, protože scénář postavám neposkytuje dostatek prostoru. Odkazování a silná inspirace v české nové vlně je patrná a ukazuje tak omezený rozhled tvůrců a všech na filmu se podílejících, jenže nejedná se ani o inspiraci zdařilou - kontemplativní vlny se nedosáhne tím, že osudovost se vyznačí blesky, vyšinutost jedné z postav extravagantním oblékáním a lacinými scénami koupání... Ten film neukazuje, proč postavy činí to, co činí, a chce nechat promlouvat obrazy, ale ty jsou plné otravných klišé (kozy v kuchyni) a kýčovité estetiky (to oblečení, ta jakože-vyhrocenost...)._____ Vedle VÁCLAVA vrcholná ukázka "českého chcípáckého filmu", u kterého máme soucítit s postavami na okraji, abychom se cítili tak chápaví a pohnutí (tak leda sami sebou). Je to snobárna a kýčovitá sračka, která se tváří, kdovíjak není duchaplná či oduševnělá, přitom se jedná o okázalou banalitu. A nic víc. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (15)
- Pouť, na které se natáčelo, byla postavena naproti Baumaxu v Mostě a každý člověk, jehož obličej byl v záběru kamery, dostal 500,- Kč. (Pulos)
- Na festivalech v San Sebastianu, Anges, Athénách a Montrealu oceněn jako Nejlepší film. (M.B)
- K věcné obrazové stránce filmu, postrádající exhibicionistické sklony, režisér Bohdan Sláma řekl: "Tenhle styl jsem si vyvzdoroval proti tlaku všech. Všichni do mě hučeli, abychom ukázali ještě tohle a ještě tamto, že musíme ukázat to prostředí, že jsou záběry moc úzký a moc dlouhý, že existuje něco jako filmový střih, ale mě vzrušovalo být v těch smrtelně dlouhých záběrech co nejblíž obličejům herců, pokusit se kamerou poznamenat jejich co nejniternější emocionální prožitky, a to prostředí aby spolupracovalo v druhém plánu, který je v té nudli cinemascopu pořád dost výrazný, aby se divák dozvěděl všechno, co se dozvědět má. Ve filmu jsou dva celky, a to myslím pro náš příběh stačí. A jestli to někomu nestačí, ať si udělá výlet do Mostu a hezky si to všechno nakouká." (NIRO)
Reklama