Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (576)

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Klasika. Starý válečný film se spoustou známých a kvalitních herců bez hlavního představitele. Všichni mají rovnoměrně rozložené role. Tak trochu neprávem je s tímto filmem zmiňován hlavně Steve McQueen, který mě teda nenadchl. Ano, komediální talent by tam byl a snad by mu slušela i nějaká komedie, ale více mě zaujal Richard Attenborough a hlavně James Garner. Ti přesvědčili o svém odhodlání a nadhledu každým pohledem nebo gestem. Skvěle zapamatovatelný ústřední motiv Elmera Bernsteina řadím hned vedle takových velikánů, jakými jsou Addisonův Příliš vzdálený most a Arnoldův Most přes řeku Kwai. Samotný útěk je proveden napínavě a po celé tři hodiny jsem nepocítil náznak nudy. To se mi naposled stalo u Tenkrát v Americe. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Velký film o velkém útěku - velký ve všech ohledech. Je to výkladní skříň dobrodružného žánru, o tom není sporu. Hrdinům nejde nefandit, hlavní hudební motiv je úžasný, a celkově není problém zvládnout ty téměř tři hodiny téměř bez dechu;) Jenže ono je to právě v té ukázce nezlomného odhodlání a nadlidských schopností útěkářů neuvěřitelně do očí bijícím způsobem naivní. "Hej, Johny, potřebovali bysme sbíječku a dvě elektrocentrály." "Tak hoši, tady jsou, a tu živou krávu k tomu máte jako bonus." To sice přeháním, ale nějak takhle je celé neuvěřitelně komplikované kolektivní úsilí o kompletní logistické zabezpečení uprchlíků podáváno. Nic není problém, nikdo se na nic neptá, a hlavně nikdo na nic nepřijde. Samé dvojité stěny, skryté místnosti, padělatelská velkomanufaktura, kristapána, tohle by snad nemohlo fungovat nikde, natož v táboře postaveném speciálně pro opakované útěkáře z celého evropského bojiště. Mě by nejvíc zajímalo KDE a JAK Garner schrastil všechen ten materiál, a ne jak překvapeně na něj dokáže kdo z hlavních hrdinů civět, když se s něčím vytasí. Stopáž na to byla dlouhá dost. Nemůžu ale popřít, že tu sehranost a systém, který všechno mělo, je nutné obdivovat - o to víc, že TAHLE část tak opravdu fungovala. Jako zábava je to skutečně vynikající záležitost, ale nesmíte o tom přemýšlet. Steve McQueen, který tu je za Frajera Lukea, si Velkým Útěkem vytesal pomník v životní velikosti. A já ho klidně kdykoliv přeleštím. 80% ()

Reklama

Boss321 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších dobrodružných snímků jaký kdy byl natočen. Inteligentní scénář, nenapodobytelná atmosférá a geniální herecké obsazení včele s klaustrofobikem Charlesem Bronsonem, který zahrál jednu ze svých nejlepších kreací a Stevem McQueenem, který pro mě navždy zůstane jako frajer. Neříkám, že ostatní herci byli špatní, ale tihle mě zaujala nejvíce! Konec je krutý a nejednoho z vás určitě překvapí (ostatně tak jako mě). Jediné co mi vadilo je, že zajatecký tábor byl vykreslen hodně "kamarádsky". Společně se Sedmi statečnými nejlepší film Johna Sturgese...... ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Vězeňské filmy jsou vždycky výborné, ale tento se vymyká, je totiž vynikající. Prakticky nejde sledovat scénu vynášení hlíny v kalhotech a nevzpomenout si na Shawshank. Škoda že Steve McQueena nebylo více. Sledovat ho jako amerického frajírka stojí za to. Mě se ale moc líbil James Garner. Nemá cenu se zkrátka bavit o kvalitách tohoto filmu. Myslím že čas prověřil dostatečně. Po 50 letech stačí jen zatleskat. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Klasika od mistra Sturgese. I přes rozsáhlejší délku tu žádná nuda nehrozí. Režisér dal po Sedmi statečných dohromady další skvělou hereckou sestavu a společně stvořili nekompromisní chlapácký film své doby. Jenom škoda, že ve finále to pro většinu hrdinů dopadne tragicky, ale tak to prostě chodilo. Každopádně v dnešní době už by bylo hodně těžký něco takovýho natočit. Nebo by to šlo, ale povinně minimálně s jednou ženskou, černochem, asiatem a hispáncem aby to splnilo požadavky doby a to by prostě nebylo ono. Stará dobrá prověřená kvalitka.85% ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Ve filmu kromě komparzu nevystupuje žádná žena ani dítě. (facojurka)
  • Některé skutečné okolnosti ve filmu chybí, protože vešly ve známost až po jeho dokončení. (ČSFD)
  • Hilts 'The Cooler King' (Steve McQueen) měl za předlohu postavu poněkud atypickou. Zatímco většina zajatců byla ztvárněna podle důstojníků RAF nebo Empire Air Force, major John "Johnnie" Bigelow Dodge (1894-1960), známý též jako Artful Dodger byl příslušníkem britské armády, třebaže byl původem Američan. Dovolme si malou poznámku ohledně jeho matky Flory - jejím druhým manželem se stal Lionel George William Guest, bratranec ministerského předsedy Winstona Churchilla. Dodge bojoval už v první světové válce a zažil tragické bitvy u Gallipoli a Dardanel. Nějaký čas strávil u námořnictva, za své činy byl vyznamenán. Před druhým konfliktem se přihlásil jako dobrovolník k 51. pěší divizi Highland. Poté, co se jeho jednotka vzdala v Saint-Valery-en-Caux, Dodge se pokusil doplavat k evakuačním lodím, ale ty byly příliš vzdálené, ačkoliv John uplaval kolem sedmi mil. Po návratu na břeh jej zajali Němci. O další útěk se major pokusil při plavbě po řece Scheldt na holandském území - skočil do vody, ale osudným se mu stal vystrašený Holanďan, který ho předal důstojníkům Luftwaffe - tím je také vysvětlen důvod, proč se coby příslušník pozemních vojsk ocitl mezi zajatými letci. Než doputoval do Stalag Luft III, prošel tábory Dulag Luft (i tady se pokusil utéci), Stalag Luft I a Oflag XXI-B (další útěk a dopadení). Při přípravách Velkého útěku Dodge kvůli velké postavě nekopal tunely, nýbrž "odváděl pozornost" a snažil se zakrýt hluk způsobený hloubením. Jeho cesta na svobodu skončila odpoledne v den útěku, když byl chycen na nádraží Hirschberg. Putoval do koncentračního tábora Sonderlager s ostatními kolegy ze Stalag Luft III, a také tady se zařadil do skupiny, která v září 1944 opět vykopaným tunelem utekla. Tentokrát Dodge prchal Němcům přes měsíc a dostalo se mu pomoci od příslušníků francouzského odboje. Nakonec ho udal německý sedlák a Dodge putoval do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Zde strávil většinu času na samotce až do února 1945, kdy byl odvezen do Berlína a byla mu přidělena úloha mírového vyslance za účelem uzavření separátního míru mezi Německem a Velkou Británií. (Robbi)

Reklama

Reklama