Vera Cruz

Dnes již tematicky nepříliš hutný a nepříliš zajímavý western, který není ani dost zábavný, což je dáno hlavně tím, že postavám nebylo dáno více péče. Ve své době to byl western nejspíš výjimečný vyobrazení jisté amorálnosti a cynismu na ploše hlavních postav, čímž inspiroval podstatně lepší westerny, které vznikly o 10-15 let později. Já mám revizionistické westerny nesrovnatelně radši než ty klasické a toto je raný příklad revizionistického westernu vzniknuvšího v klasické éře, ale tohle mi k uspokojení prostě nestačilo. Navzdory tomu, že mě spíše bavívá sledovat postavy nezosobňující všechnu ctnost, tak jejich role mi žádný zvláštní požitek nepřinesly. Cooper hraje podmračeného bývalého konfederačního velitele, kterej přišel o jmění a hledá bohatství v Mexiku, kde potká mladšího a živelnějšího pistolníka/banditu, jehož hraje Lancaster. Sice si nemohou pořádně věřit, ale oba potřebují prachy, takže se nechají najmout francouzskou vládou jako obránci dostavníku převážejícím hraběnku směrem k přístavu Vera Cruz. Pravým nákladem však jsou 3 miliony, za něž mají být v Evropě najmuti žoldáci, protože film se odehrává během druhé franko-mexické války (1961-1967). Film se v rámci žánru odlišuje i tím, kde se odehrává. Postavy třeba přejíždí přes Teotihuacán, ale nijak zvlášť tu není tematizován střet kultur. Postavy nijak nereflektují, že tu byly i jiné kultury a že možná záleží na tom, které kultury přetrvají. Přitom by to do filmu tematicky sedlo vzhledem k tomu, jak se to v závěru vyvrbí. Aztécké pyramidy jsou tu však jen proto, aby divák viděl jen něco exotického... Protagonistům jde jen o prachy a táhnou to spolu jen proto, že mají stejný zájem. Hraběnka je ale přechčije a unikne s penězi. Dvojice se tak přidá na stranu mexického odboje, dobyjí s ním pevnost a Cooperův ex-konfederát se nakonec rozhodne, že ty peníze by měli patřit Mexiku, což vede k duelu, jelikož jeho mladší kolega na Mexiko kašle. V roce 54 však platil haysův kodex a vyobrazení násilí nebylo přístupné, takže akce za moc nestojí. Vztah mezi protagonisty mi přišel spíše slabý, nezáleželo mi na nich, páč si mě ničím nezískali, takže ani duel mezi nimi nebyl nikterak napínavý - což je dáno i tím, že Vera Cruz není film příliš esteticky výrazný. Duely v Leoneho filmech mají sílu i díky tomu, jak jsou natočeny, sestřihány a jakou hudbou jsou podkresleny. (09.12.2023)

Tak šlape to poriadne od začiatku do konca. Akcia nie je vždy najdôveryhodnejšia, ale vďaka tomu tempu a dvom výrazným hlavným postavám to vôbec neprekáža. Takže na "divokom západe" nebola iba občianska vojna, ale po nej hneď aj tá v Mexiku a z hľadiska príbehov príťažlivých pre sfilmovanie na tom nebola o nič horšie. Strety indiánov s novousadlíkmi, respektíve vojakov juhu a severu si zameňte za Francúzov, Mexičanov a klasických kovbojov a máte tu hneď originálny western, ktorý plní okrem funkcie zábavnej aj tú historicko-informačnú, aj keď pravdepodobne s veľkou dávnou autorskej licencie. (09.07.2019)

Naozaj veľmi divný westerník. Prítomnosť rytierov a brnení, mi nijak zvlášť nevadila a ani neevokovala, no na škodu bol celkový dej a hlavne rýchly záver, ktorý som nečakal. Dej je na svoju dĺžku až príliš jednoduchý a kvôli pár silnejším okamihom nemôžem dať vyššie hodnotenie. 60%. (04.03.2007)

Výpravný, ale pritom veselý western s jednoduchým dejom. Pri všetkých tých pajácoch v brnení a honosných francúzskych róbach mi film pripadal ako kríženec westernu a európskej kostýmovky. Mexičania, teda tisícky Mexičanov, dávajú veci na pravú mieru, ale len na lepšie tri hviezdy. Po filme som pochopil aj tie narážky na najbelejší westernový úsmev a môžem to potvrdiť, druhou záhadou sú mi gymnastické výkony po priestrele ramena a amatérskej operácii. –––– Jozefe, jsi navenek Američan, v duchu však Francouz! (07.07.2019)

Prestrelky, akcia a podrazy vo westerne odohrávajúcom sa v Mexiku za vlády cisára Maximiliána I. Mexického. Podraz v sebe ukrýva už úvodná scéna kúpy koňa. Kupujúci sa onedlho po kúpe dozvedá za dramatických okolností, ktoré ho takmer stoja život, že ním kúpený kôň bol ukradnutý. Hlavným motívom je však iná krádež. Ide totiž o to, kto získa zlaté mince, pôvodne slúžiace na najatie žoldnierov v Európe, ktorí by pomohli cisárovi Maximiliánovi v boji s mexickými rebelmi. Ústrednú dvojku tvoria dvaja dobrodruhovia, akých sa po ukončení občianskej vojny v USA pohybovali na juhu tisíce. Bez poriadnej roboty, s vojenskými skúsenosťami, pripravenými rýchle tasiť kolty vo vidine rýchleho zisku. Jednému z dvojice hlavných hrdinov, patriacich k takémuto typu dobrodruhov, sa žiarivo bielo lesknú zuby, no on sám je morálne skazený až k sčerneniu. Priateľa nevidí v nikom okrem lesklých zlatiakov. Klasická westernová schéma posunutá smerom k výraznejšej akčnosti a znejednoznačneniu charakterov hlavných postáv. Okrem novátorstva v prístupe k deju a postavám, film ponúka veľkorysú výpravu, obsahujúcu okrem iného candrbál ako z Viedenskej opery, jazdu konského sprievodu okolo Mayskej pyramídy boha Slnka v Teotihuacáne (najväčšej pyramídy v Mezoamerike), scénku s cisárom Maximiliánom, jazdy obrnených rytierov i zástupcov Rakúskeho dobrovoľníckeho zboru (Österreichisches Freiwilligen Corps) - vo filme pomenovaní ako huláni. Takéto exotické lokácie a postavy sa vo westernoch vidia pomerne zriedka. (22.06.2020)