Le Dernier Trappeur
Der letzte Trapper
The Last Trapper
Obsahy(1)
Francouzský dokumentarista Nicolas Vanier putuje po těch nejmrazivějších krajinách jako jsou Sibiř, Laponsko, Aljaška a samozřejmě Kanada, kde podnikl skutečnou bílou Odyseu - 8 600 km přes Aljašku. Na této cestě se setkal s mužem, který ho inspiroval k natočení filmu Poslední traper. Padesátiletý Norman Winther žije se svou indiánskou ženou Nebraskou uprostřed kanadské divočiny. Zdá se, že je poslední, nebo jeden z posledních skutečných traperů. Má své psí spřežení, kterým loví i jezdí pro zásoby. Svůj dům si postavil vlastníma rukama a doufá, že se nebude muset přesunovut dál na sever, aby unikl hlučné civilizaci. Žije v rovnováze jak s přírodou tak sám se sebou. Má svou vlastní filozofii, své zásady. Ve filmu, který je na pomezí dokumentu a hraného filmu, představuje sám se, stejně jako jeho žena i přátelé, s nimiž se setkává jen zřídka. Traper není jen obyčejný lovec, je to (jak praví naučný slovník) potulný lovec lovící kožešinovou zvěř. Takový je Norman Winther. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (121)
Jak mě mohl takový skvost minout? Něco mezi dokumentem a filmem, ale z každého si bere to nejlepší. Z filmu uvěřitelnost a napínavost, z dokumentu naopak to, že to není fádní popis. Prostě stále jste v napětí a čekáte, co kde rupne a ono ne, ono to funguje tak...jako normální život. Skvělá forma a skvělé zpracování. ()
"Jestli je to naše poslední sezona, proč sis dal letos se srubem takovou práci?" Nicolas Vanier ukázal život Normana Winthera jak s jeho krásou, svobodou a oddaností přírodě, tak i s nekonečnou pakárnou v podobě mrazu, neustále se někam propadávajícího psího spřežení a dřevorubců, kteří tu svobodu neúprosně otesávají. Ukázal ho pomocí nádherných obrázků (hodně moc), příjemné hudby (méně) a nějakých těch moudrých průpovídek - z toho ovšem netřeba míti strach, poslední traper moralizuje zhruba stejně, jako (dosaď jméno staršího příbuzného) na návštěvě - povinně a přímočaře. Netouží povýšeně poučovat, chce si jen povídat o divočině, trapeřině a úctě k přírodě. Norman Winther je starý paličák, který věří, že takové pouto má smysl. Škoda, že jemu podobných už tolik není. ()
Krásný napůl dokument napůl dramatický příběh z divokého kanadského severu. Tak nádhernou přírodu a soužití s ní jsem už dlouho neviděla. Tak nějak jsem si vždycky představovala splynutí s přírodou, kdy člověk trochu reguluje a hodně pomáhá. Psi byli taky úžasní a dobře to dopadlo i s novou fenkou Apache, o kterou jsem měla trochu strach. Aby si k ní její pán našel cestu. Kdo máte chuť trochu se zasnít a hodně kochat, doporučuji tento film. ()
Musím říct, že jsem se při sledování filmu úplně přenesl do světa dobrodružných knih krásně drsné a nelítostné přírody. Traper Norman Winther a jeho silná vůle mi byla ohromně sympatická. Nakonec nemohu nezmínit se, že pobyt v divočině nemusí být vždy jen dobrodružství, ale i úžasná životní náplň. Což už se zdá dnes již za normálních okolností takřka nemožné realizovat. A film jenom dokresluje výjimečnost tohoto svérázného trapera. ()
Dokument ve stylu Roberta Flahertyho ( viz. http://www.csfd.cz/film/81655-nanook-of-the-north ), u ktereho budou mnozi ryzi reality chtivi divaci jiste na pochybach, zda ho za dokumentarni film jeste vubec povazovat. Reziser svou metodu flahertyovskeho stylu nataceni mimochodem priznava uz tim, ze se pes hlavni postavy jmenuje Nanuk. ()
Galerie (21)
Photo © Hollywood Classic Entertainment [CZ]
Zajímavosti (2)
- Všetky psy, ktoré chová Norman Winther, sú plemena sibírsky husky. (Laslo)
- Ve filmu dvakrát zazní píseň Leonarda Cohena „By the Rivers Dark“. (Please)
Reklama