Šifra mistra Leonarda

V uplynulém týdnu jsem viděl dvě výborné literární adaptace (pozn. - dnes je 29.5.2006) - Kingova Nadaného Žáka a Brownovu Šifru Mistra Leonarda. Nebudu kopat do pana Browna, který si namastil kapsu povedenou trefou do rádobykontroverzního tématu, které samozřejmě současná společnost bude nadšeně rozebírat a za rok po Svatém Grálu ani neštěkne. Mimochodem - Brownovy romány jsou si podobné jako vejce vejci, takže pokud jste četli Šifru, nemusíte dál utrácet;) Vtírá se myšlenka, že Brown je další sui generis popovou hvězdou naší doby - nepřinese vlastně nic objevného, jenom "to svoje" zajímavou a přitažlivou formou podá (DaVinci Code je sakramentsky čtivá věc, to nelze popřít), vydá album nebo dvě (v jeho případě tři nebo čtyři knížky) a zase se nad ním zavře voda. A je to tak dobře. A jak je na tom tedy filmovka? Casting - bez výhrad, herecký projev hlavních představitelů rovněž...tedy až na Jeana Reno - ten byl na mou knihou živenou představu málo démonický;) Paul Bettany jako Silas to však divákovi bohatě vynahradí, s kouzelnou italštinou a latinou k tomu. Sir Ian zase pobaví svojí angličtinou, která chtě nechtě tvoří z latiny cosi směšně nechutného. Když jsme u humoru - tady scénárista nebo snad sám režisér měli šťastnou ruku, neboť v románu se ničeho takového jako je drobné odlehčení situace nedočkáte. Co už tak šťastné není, je pozměnění vztahu "Princezny Sophie" k jejímu dědečkovi...je to změna zbytečná a podle mého závěr filmu krapet shazuje. Nevysvětlenosti z knihy přetrvávají i zde, ale díky kabátu, do kterého se celá ta šaráda navlékla, si je uvědomíte až po delší době. Možná až na Jürgena Prochnowa, který schytal tu nejméně domyšlenou roli ze všech. Dost o tom, jde se dál. Hudba - Hans Zimmer si jde tvrdě za svým a kromě občasného hannibalovského či batmanovského úletu se na svém prostoru nevykrádá. A jeho prostor je velký, vzhledem k (dalšímu správnému) režisérskému rozhodnutí v některých scénách vysadit románové proslovy a nechat vše na hereckém výrazu a hudbě. Kolkolem vzato, z nepříliš hlubokého originálu vymáčkla Howardova kumpačka maximum - výbornou zábavu s občasným zamrazením (ať už příjemným či nepříjemným), úsměvem tuhle a šibalským mrknutím tamhle. Na závěr mi nezbývá než říct, že žádná Šifra nezboří církev...už proto, že víra je dogmatická, iracionální, s kořeny hlubokými jako peklo samo. A fakt, že kdosi ve Vatikánu cítí potřebu vydat katechismus k výkladu tohohle filmu pro věřící svědčí tak leda o tom, že si páni s černými pozadími nejsou jistí už ani těmi svými ovečkami. Ale jak říkám, tímhle filmem se nic nezmění, to jenom lidi reagovali přehnaně nadšeně...a ejhle, přišli na to, že takhle snadné to nebude. Alespoň do chvíle než Al Pacino konečně přestane předstírat, že je jen "so fucking good" herec;) 70% (29.05.2006)

V momentě, kdy k nejroztomilejším chvílím filmu patří Paul Bettany utahující si na noze cilici, by se měl režisér zamyslet nad možností, že je něco shnilého ve státě dánském. - Zpětně po opakovaném shlédnutí jsem k filmu shovívavější, neboť mě přece jenom hlavní premisa jaksi dojímá. A zároveň by mě zajímalo, jestli si Tom Hanks připadal jako blbec, když musel svojí kolegyni herečce říct onu větu. Protože rozhodně vypadá, jako že si připadá jako blbec, když tam tak stojí v tom sklepě, s tou parukou, svítí na něj filmaři lampami a je úplné ticho, protože majestátní hudbu dodá až postprodukce. (18.11.2006)

Zpočátku zajímavé ale od půlky už jen nudné a nudné. Tvůrci vaří z vody a snaží se pořád nečím šokovat diváka ale vůbec se jim to nedaří. Těch všemožných hádanek a hlavolamů se po hodině divák přejí a film už jen ztrácí tempo. Ron Howard je skvělý režisér. Ovšem kvalita tohoto snímku není ani poloviční oproti jeho geniální Čisté duši nebo Těžké váze. 55% (15.05.2009)

Tak dlouho jsem se už dlouho ze srdce nezasmál. Myslím, že časem řada scén zkultovní a je jen otázkou času, kdy bude zparodována celá Šifra. Kupříkladu už ta první scéna. Děda běží po Louvru a místo aby chytl nejlehčí obrázek, on si vybere několika metrové plátno a těžce ho sundává ze stěny... Další "Job 38:11" třísk babu po kebuli :-) Sivý filmeček. Hlavně ten trojnásobný závěr... Záporáci chyceni. Už se těším dom... Ale kdepak, ještě musíme odhalit božského potomka - tipněte si kdo to byl. Nemusíte ani číst knihu, uhodnete to co se postava objeví poprvé na plátně.. Slušné dobře končíme. Ale kdepak, ještě budeme několik minut hledat ... Já už jsem vlastně vypustil co. A v domnění, že bude následovat odhalení ještě několka point to Ron utne. Zrada! Pošlu na ně albínského mnicha aby je zbičoval do krve :-) Film tak hloupý až mě rozesmál a za to a za Iana ty dvě hvězdičky v klidu dám. S náboženství a kontroverzí a tím vším kolem to nemá nc společného. Knihu jsem nečetl takže kvalitu převedení taktéž nehodnotím. Je to škoda. Ode mně jakožto milovníka konspirací a záhad by jste čakali víc, leč filmaři na to neměli. (24.05.2006)

Ježíš byl taky jenom člověk aneb Mnoho povyku pro nic. Doprovázena pískotem kritiků z Cannes a obdobně nesouhlasným mručením církve, sklidila filmová adaptace nejdiskutovanější knihy posledních let hromadu proklatě nízkých hodnocení. Právem? Jistěže právem, právo na mylný názor má každý, ale skutečně šlo ten velkohubý brak (ano, četl jsem jej) zfilmovat lépe? Struktura filmu je totožná s tou knižní, tzn.: kecy, kecy, útěk, kecy, kecy, útěk, kecy, kecy, útěk, kecy, kecy, kecy, kecy, konec. Akiva Goldsman z knihy pouze pietně vyextrahoval to nejpodstatnější a pohořel v iniciativní snaze vdechnout plochým postavám nějaký život – z chodících charakterových vlastností učinil nechtěně směšné chodící charakterové vlastnosti. Nechtěně směšný je rovněž akurátní casting. Nudný historik Tom Hanks (obecně akceptovatelný), stejně jako divák nic nechápající vyšetřovatelka Audrey Tautou (je fešná, i když nemá co hrát), britsky šarmantní profesor Ian McKellen (sázka na jistotu), zavilý francouzský inspektor Jean Reno (no comment) a jako (jediná) nečekaná třešnička na dortu albín jménem Paul Bettany. Odměřené, užvaněné, nepřekvapující. Svou bezguľovostí šokující nanejvýš pro neznalce knihy. Ale špatné, mizerné, neukoukatelné? Sakra, lidi, nebuďte tak rozmlsaní. Ron Howard si režíruje svůj standard, Zimmer mu obrušuje hrany okázale temnou hudbou a vše svižnými, ač opatrnými kroky směřuje k „teď zadržte dech“ finále. K dobru režiséra budiž přičteno, že jsem jej (i při znalosti elementární myšlenky) na chvíli zadržel. Dobrý thriller, dobrá zábava, proč ta špatná nálada? 60% Zajímavé komentáře: Marius, Faidra, Jordan, Tommy987, k212, Nick Tow, gr8 escape, Morien, PALINO, tEnCo, f1, Le6n, Konikolec (13.09.2008)