Proposition

V 18. století objeví Angličané Austrálii, ihned na to ji kolonizují a zřídí zde trestanecké kolonie. V 19. století se odehrává tento film, s kolonizací nemá prakticky nic společného. Proč toto říkám? Austrálie vždy byla, je a bude prazvláštní krajinou, kde vznikají opravdu zajímavé filmy. To samé se dá říci i o Proposition. Je libo western z vyprahlé a písčité krajiny Austrálie, kde Vám ten nejmilejší vrazí kudlu do zad a nikdo se nedoví, že jste žil natož, že jste zemřel? Příběh je sice velice jednoduchý, ale konec je tak excelentně nepředvídaný, že jsem na konci filmu (rozuměj na začátku titulek) přemýšlel čím jsem to byl vlastně svědkem. Zde neexistuje hrdina ani nepřítel pouze jen samotný příběh, který se Vám před očima odvíjí a spolu s krásnými pohledy na krajinu ve mně utvrdil fakt, že jsem byl svědkem něčeho naprosto ojedinělého. (30.01.2007)

Costnerova Krajina střelců naruby skrze notně špinavější okuláre. Komorní, drsná, upocená hra o pomstě na silně emocionální poloose, jednoduchá, přitom obrovsky silná - jak formou, tak i obsahem. Hluboké životní vystřízlivění, v němž je "rodina nade vše" podřízena heslu "jsou věci, které je třeba udělat". V prostředí zaprášených prérií a desperát se zkaženými zuby to za asistence Caveova hudebního podkresu chutná jako měsíc proleželý utopenec s horou cibule. 85%. (27.07.2006)

Scénář: Nick Cave .. Nádherné záběry zdánlivě nehostinné Australské krajiny na jejímž písku se odehraje typický westernový souboj bandy padouchů a strážců zákona. V titulcích se za sekcí scénář a hudba objevilo stejné jméno: Nick Cave, který se se tímto po letech vrací k psaní nejen hudby, ale i samotného filmu. Ten nepostrádá depresivní nádech a spoustu filozofování. Jenže zápletka je v podstatě dosti jednoduchá a tak je délka filmu zaplňována různými dlouhými záběry přírody apod. Ty sice tvoří zvláštní atmosféru, ale ve výsledku spíše ruší a nedovolují navodit nějaké tempo a napětí. (30.03.2006)

Krvavý morytát podle scenáře Nicka Cavea. Tohoto muzikanta, básníka a příležitostného scenáristu renesančního ducha mám moc rád a když skvostně zarostlý a špinavý Guy Pearce jede působivou australskou krajinou za doprovodu šeptajícího hlasu (...."Kdy?" řekl měsíc hvězdám na obloze....), nelze necítit dotyk Caveovy poetické duše. I několik zajímavých dialogů značilo, kdo je jejich autorem, nicméně chtělo to ještě trochu zapracovat na příběhu. Ten je až příliš jednoduchý a předvídatelný, po závěrečném masakru jsem cítil absolutní prázdno, nepříjemné pocity a žádnou potřebu si tuhle nezvyklou krvárnu pustit znovu. Přesto doporučuji, tak drsný a nekonvenčně pojatý snímek v našich kinech už dlouho nebyl a stojí za to si na něj udělat vlastní názor. (14.09.2006)

Hezký, drsný, zpocený a smradlavý new wave western. Začátek a konec považuji za nejvydařenější, samotný průběh nastavuje nepřístupnou tvář a je místy těžší za ní proniknout.. Z postav má větší hloubku jen ta kapitána Stanleyho, ostatní zanechávají dojem hrubých náčrtů. Jak kdosi kdysi poznamenal, filmy z Austrálie mají atmosféru už jen díky tomu, kde se odehrávají - což platí i zde. Nick Cave stvořil hezkou hudbu se špetkou poezie, střídání scén z pustiny a Stanleyho domu obstarává slušné vyprávěcí tempo a konec je nádherný. (27.03.2008)