The Proposition
The Proposition
Proposition
Režie:
John HillcoatScénář:
Nick CaveKamera:
Benoît DelhommeHrají:
Guy Pearce, Emily Watson, Ray Winstone, David Wenham, Richard Wilson, John Hurt, David Gulpilil, Danny Huston, Noah Taylor, Tom Budge, Tommy Lewis, Bogdan Koca (více)Obsahy(1)
Film se odehrává v drsném a neúprosném prostředí australského vnitrozemí na konci 19. století. Proposition je ohromujícím příběhem oddanosti, odplaty a hledání spravedlnosti v zemi bez pravidel. Charlie Burns (Guy Pearce) je odpadlík, žijící se svými dvěma bratry mimo hranice zákona. Artur (Danny Huston) a Mikey (Richard Wilson) jsou hledaní pro znásilnění a vraždu. Když se kapitánu Stanleymu (Ray Winstone) podaří zatknout Charlieho a Mikeyho, udělá Charliemu složitý návrh - skoncovat s brutalitou, jež je obklopuje. Aby Charlie zachránil svého bratra před oprátkou, musí najít a zabít Arthura, svého psychopatického staršího bratra, o němž si Stanley myslí, že je hlavním viníkem násilí. Oba muži čelí nemožnému morálnímu dilematu, které vede k vražednému vyvrcholení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (401)
Aniž bych si dopředu četla vaše komentáře, zaskočilo mě, že jsem v Proposition viděla muže, kterého vidělo i spoustu z vás - to jest Mrtvého. V čem se liší, shrnu jako ženská: Proposition zasáhne přes všechnu špínu a krev úchvatnými obrazovými kompozicemi, Mrtvý muž zasáhne vším. ()
Costnerova Krajina střelců naruby skrze notně špinavější okuláre. Komorní, drsná, upocená hra o pomstě na silně emocionální poloose, jednoduchá, přitom obrovsky silná - jak formou, tak i obsahem. Hluboké životní vystřízlivění, v němž je "rodina nade vše" podřízena heslu "jsou věci, které je třeba udělat". V prostředí zaprášených prérií a desperát se zkaženými zuby to za asistence Caveova hudebního podkresu chutná jako měsíc proleželý utopenec s horou cibule. 85%. ()
Krvavý morytát podle scenáře Nicka Cavea. Tohoto muzikanta, básníka a příležitostného scenáristu renesančního ducha mám moc rád a když skvostně zarostlý a špinavý Guy Pearce jede působivou australskou krajinou za doprovodu šeptajícího hlasu (...."Kdy?" řekl měsíc hvězdám na obloze....), nelze necítit dotyk Caveovy poetické duše. I několik zajímavých dialogů značilo, kdo je jejich autorem, nicméně chtělo to ještě trochu zapracovat na příběhu. Ten je až příliš jednoduchý a předvídatelný, po závěrečném masakru jsem cítil absolutní prázdno, nepříjemné pocity a žádnou potřebu si tuhle nezvyklou krvárnu pustit znovu. Přesto doporučuji, tak drsný a nekonvenčně pojatý snímek v našich kinech už dlouho nebyl a stojí za to si na něj udělat vlastní názor. ()
Nicku Cave, ty jedeš...bylo to tak vždycky a jak nasvědčuje tohle proniknutí do filmového světa, ještě dlouho to tak bude. Takřka neobývaná pustina oplývající zvláštní krásou, sestava zvláštních hrdinů, syrovost, podmanivá hudba a dialogy...kde já jsem to už viděl? Bylo to černobílý a vařil do toho Neil Young a byla to dokonalost. Čímž nechci říct, že by si snad Proposition půjčovalo něco z Mrtvého Muže, to ani náhodou. Jen ten styl je dost podobný. Cestou z kina jsem schválně vyhlížel Měsíc, ale bohužel, bylo zrovna zataženo;) ()
Ultradrsná, australoidní, špinavá a depresivní odnož westernu. Stejná deka, jakou vás přikrývá Caveova hudba. John Wayne by v tomhle univerzu nestačil říct ani "nazdar", Clint Eastwood by ještě možná sáhnul po koltu, ale přežít déle než pár minut - to by zde zvládnul nanejvýš Chuck Norris. 75% Zajímavé komentáře: Adrian, Tyler, rawen, YURAyura, crackonosh ()
Dokonalá atmosféra, skvělí herci v rolích nejednoznačných postav, podmanivá hudba, nádherná kamera… a to vše zastřešuje prostinký příběh, který je napsán podle neobtahovanějších westernových šablonek. Skončí titulky a zpětná rezonance nikde. ()
V 18. století objeví Angličané Austrálii, ihned na to ji kolonizují a zřídí zde trestanecké kolonie. V 19. století se odehrává tento film, s kolonizací nemá prakticky nic společného. Proč toto říkám? Austrálie vždy byla, je a bude prazvláštní krajinou, kde vznikají opravdu zajímavé filmy. To samé se dá říci i o Proposition. Je libo western z vyprahlé a písčité krajiny Austrálie, kde Vám ten nejmilejší vrazí kudlu do zad a nikdo se nedoví, že jste žil natož, že jste zemřel? Příběh je sice velice jednoduchý, ale konec je tak excelentně nepředvídaný, že jsem na konci filmu (rozuměj na začátku titulek) přemýšlel čím jsem to byl vlastně svědkem. Zde neexistuje hrdina ani nepřítel pouze jen samotný příběh, který se Vám před očima odvíjí a spolu s krásnými pohledy na krajinu ve mně utvrdil fakt, že jsem byl svědkem něčeho naprosto ojedinělého. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,903,434║Tržby Celosvetovo $5,048,693║ /videl v kine: 40%/ (videl na festivale Cinematik 2007) ()
Každý snímek, pod který se scénáristicky podepíše Nick Cave je zárukou vyjímečnosti. Jeho přístup k postavám, melancholie, syrovost a vše co k němu patří se vsají do příběhu, postav a příběhu a on vytvoří svůj malý svět, který nelze zaměnit s žádným jiným. Guy Pearce jako jeden z bratrů, který je vyslán zabít nejbrutálnějšího ze svého rodu, aby ochránil toho nejnevinnějšího. Možná by jste čekali trochu silnější baladu než se vám dostane a to se pro mě stalo také hlavním zklamáním filmu. Pohledy na zapadající slunce a trocha poetiky filmu jen přidává, ale dohromady to působí prázdně. Jedna postava putuje dějem, aby splnila svůj úkol a ostatní jen sedí a čekají. Ve filmu se chvílemi až příliš nic neděje a svou atmosféru, které jistě dopomáhá, že se režisér "s ničím moc ne*ere" a neváhá přímo před kamerou ustřelit komukoliv hlavu. Krve jsem čekal ve filmu mnohem méně, ale za trochu té menší poetické brutality jsem jedině rád. Škoda, že film se nedokáže od svých silných základů odrazit k výšinám filmového nebe a zůstane v šedém průměru. ()
Scénář: Nick Cave .. Nádherné záběry zdánlivě nehostinné Australské krajiny na jejímž písku se odehraje typický westernový souboj bandy padouchů a strážců zákona. V titulcích se za sekcí scénář a hudba objevilo stejné jméno: Nick Cave, který se se tímto po letech vrací k psaní nejen hudby, ale i samotného filmu. Ten nepostrádá depresivní nádech a spoustu filozofování. Jenže zápletka je v podstatě dosti jednoduchá a tak je délka filmu zaplňována různými dlouhými záběry přírody apod. Ty sice tvoří zvláštní atmosféru, ale ve výsledku spíše ruší a nedovolují navodit nějaké tempo a napětí. ()
Ušmudlaní a věčně umolousaní lidé žijící na obrovském australském „pískovišti“ v ráji much. Jediná oáza čistoty je v tomhle místě dům šerifa Stanleyho a jeho ženy. Zákon, čistota a řád proti špíně i „špíně“ násilí. Jeden z posledních brutálních zločinů je znásilnění a zavraždění těhotné ženy. Dva ze tří zločinců ( bratrů) jsou za mřížemi a šerif jednomu z nich udělá nezvyklou nabídku.. Drsné, špinavé, upocené, krvavé a v kontrastu s tím ulepeným světem až kýčovitě krásné západy slunce a k nim podmanivá, místy snad až mystická, hudba. Jako celek velmi působivé. ()
Využijúc jednu z klasických dejových formuliek westernu (zrada ako nevyhnutný prvok vykúpenia života svojho rodinného blížneho) nám známy gloom-rocker Nick Cave, tentokrát ako aj scenárista, predostiera mimoriadne drsnú a špinavú drámu od protinožcov z obdobia vrcholiacej kolonizácie, kedy sa príslušník anglického kráľovstva snaží nastoliť zákon a poriadok v "Bohom zabudnutej" krajine. Postupne, aj vďaka kombinácii jedinečných obrazových kompozícií s ambietne melancholickým a taživým hudobným podfarbením (za niektoré sekvencie by sa ani Leone nemusel hanbiť) začína minimálne dôležitú úlohu - ako príbeh sám, zohrávať aj nehostinná krajina a ľudia, ktorí ju obývajú. V dichotómii tak vystupuje celý rad prvkov - divoká préria proti civilizácii; dbanie zákona ku morálnej ambivalencii, rodinná loajálnosť proti starozákonnému "oko za oko..."; a v neposlednom rade aj naračný film versus lyrikou podfarbená kontemplácia. Výsledkom je silne pocitová snímka, ktorá s minimom klišé zanechá silné zárezy v mysli dlho po zhliadnutí. ()
,,"Kdy?" řekl měsíc hvězdám na nebi. "Brzy," řekl vítr, jenž byl mu v patách. "Kdo?" řekl mrak, jenž se rozplakal. "Já," řekl jezdec, vyprahlý jak poušť. "Jak?" řeklo slunce, jež roztavilo zem. "Jak?" řekla řeka, jež odmítla téct. "Kde?" řekl hrom, co nehřímal. "Tady," řekl jezdec, jenž vytáhl zbraň... " ()
První australský western co jsem viděl a je to síla. Exteriéry jsou úchvatné a dodávají filmu skvělou atmosféru bohem zapomenuté pustiny, jakou známe z "Mad Maxe." Hodně naturalistické scény jsou tu všude a i když se film důsledně vyhýbá akci, mrtvol je tu dost. Chvílema, když byly záběry na Guye Pearce jedoucího pustinou a do toho hrála meditativní hudba jsem si vzpoměl na Jarmuschova "Dead mana" se kterým má "Proposition" trochu společeného. Co se týče špinavosti a upocenosti lidí, tak je tu zase inspirace Spaghetti westernama, spíše než učesanými americkými kovboji. Kdyby nebylo Emily Watson možná bych šel s hodnocením ještě výše, a možná časem stejně půjdu. ()
Na Proposition se určitě zajděte podívat, o tom žádná. Tenhle žánr se už dnes ( bohužel ) netočí. Australský western o místě a lidech, kteří ještě nebyli připraveni na zcivilizování a ti, co se o to pokoušeli, na tom většinou nebyli o moc lépe -- Co se týče filmu samotného, ztotožňuji se s argumenty tříhězdičkových komentářu Limy a Rentona. Řídký scénář, nepříliš zajímavé postavy ( ale čím víc nad tím přemýšlím, tak docházím k tomu, že konkrétní postavy tu slouží jen jako prostředek pro obecnější témata - viz v příběhu zmíněný Darwin, mizantropie ) a absolutní emoční/pocitové prázdno po skončení ( jsem asi výjimka, jiné komentáře mluví o velkých emocích, mě minuly ). Ale režisér je bezpochyby talent, hlavně kvůli němu stojí za to film vidět. Drsné, špinavé, kruté ( zapomeňte na sympatizování s bandity - jejich lidská stránka je tu potlačena ). Úderné uvedení některých scén - často jsme bez předchozího upozornění přímo hozeni do překvapivé situace ( krátkou sekvenci "oštěp" bych směle zařadil do nejoriginálějšch scén roku 2006 ) a stejně tak bez tradičního ukončení bývá utnuta. Tato ráznost mně osobně ale nepříjemně kontrastuje ( záměrně ) s těmi náladovými "emočními" scénami, které mě bohužel minuly. Myslím, že s hutnějším ( téma se mi líbilo ) scénářem, zaměřeným více na postavy ( tak jak to uměl Peckinpah, Proposition se jeho filmům v určitých ohledech podobá ) by se mohl John Hillcoat parádně předvést, zařazuju si ho po bok mladých režisérských talentů ( jako je např. Zack Snyder, jehož nekorektnost mi občas připomněl, i tenhle film je přístupný od 18 ) a jsem zvědav na jeho další film...70% ()
Bohem zapomenutý kraj. Příležitost smazat vinu. Spravedlnost a pomsta..... Prostě normální western, ve kterém jen chvíli máte pocit, že dobro zvítězí nad zlem. Ovšem nikdy nevíte, kdo je vlastně dobro a kdo to druhý. Zajímavá hudba, který mohlo bejt i víc. Fanoušci žánru budou spokojeni, ostatní si aspoň mohou zkrátit čekání na svoji westernovou pecku. ()
„Nikdy viac.“ PROPOSITION je skvelé a „špinavé“ antiwesternové inferno, určené skôr pre odolnejšie povahy a tvrdšie žalúdky, ktorého úvodná dievčenská pesnička vás rafinovane ukolísa. Vynikajúce herecké výkony (predovšetkým Ray Winstone; takto by vyzeral muž, prenasledujúci Butcha Cassidyho a Sundancea Kida, keby nám ho režisér ukázal, namiesto rozvíreného prachu ciest), osobitá austrálska divočina, riadne krvavé korenie (oštep, hlava) a krehká Emily Watsonová ako žena, ktorá zaplatí za to, že chcela lynčovať. PROPOSITION je veľmi dobrý, zaujímavý a pôsobivý film, jeho problém je len v tom, že sa ťažko opisuje jeho špecifická atmosféra, na ktorej má výrazný podiel bard Nick Cave. Toto mi už niekoľko rokov od prvého pozretia uviazlo v hlave a je to tam dodnes (napriek trápnemu slovenskému "prekladu" VRAŽEDNÝ NÁVRH - kto to vymýšľa a je svojprávny?). Cinematik 2007 ()
Drsny, spinavy, realisticky, ale jinak to je docela obycejne drama, tenhle pribeh by se moh odehravat kdekoliv jinde. Nastesti se odehrava v australskym vnitrozemi a ty skvely zabery filmu fakt pomohly. Hudba Nicka Cavea je taky skvela, ale ja sem o tomhle cloveku slysel az ted, jeho fanousci budou asi vic nadseny. Ale popravde receno me film docela nudil, ono je to precejen hlavne drama, takze tu je akce pomalu, coz by zas tak nevadilo, jenze film me poradne nezaujal, vzdy, kdyz uz to vypadalo, ze se film rozjede, nekdo sel na vec, zacla hrat drsna hudba, tak strih a dej se prenes jinam. Co ale musim pochvalit jsou herci, skvele vybrany a skvele hrajici a vsichni spinavy, Guy Pearce tu vypada fakt huste a zajimava je postava Raye Winstona, takova nejednoznacna. Cekal jsem od filmu vic, ale svy kvality ma. ()
// S Hillcoatem jsme si ani do třetice nerozuměli a je tak nejspíš na čase to přestat zkoušet. Krásná kamera, fajn hudba, Danny Huston na to ale podle mě nemá, Pearce i Winstone si zasloužili více interakcí a polovinu času jsem byl otrávenej tím, co se tam děje, nebo naopak neděje. 6/10 ()
Související novinky
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Shia LaBeouf na odstřel?
Vskutku podivuhodné spojení – Shia ve filmu australského drsňáka Johna Hillcoata, tvůrce Cesty a nelítostného kenguru-westernu Proposition? Ale ano. Prozatím nic není oficiální, ale údajně už spolu… (více)
Tahle země není pro kanibaly
...aneb Viggo Mortensen versus lidožrouti. Ne, nejste sami, kdo má pocit déja vu. Jsou tomu zhruba dva týdny, co jsme psali o připravovaném historickém dramatu Vanikoro, mapujícím tragický konec… (více)
Brilantné._____Asi takto nejak si predstavujem spoločné dieťa Peckinpahovej Wild Bunch, Zinnemannovho High Noon, Leoneho C'era una volta il West, Malickových Days of Heaven, Nicka Cavea a austrálskeho kronikára. Hillcoat pojíma žáner revizionistickou optikou 21. storočia, ktorá vo westerne stále vidí studnicu originality a možnosť vztiahnuť sa k fenoménom formujúcim históriu modernej civilizácie. A že je to optika setsakra nekompromisná, pri ktorej by Eastwoodovmu „Blondiemu“ (vedome parafrázujem výstižné popisy v iných komentároch) pripaľoval cigaretu maximálne revolver konkurenčného banditu._____Syntéza vplyvu klasického westernu zo 40., antiwesternu z 50. a krvavej reformulácie žánrových základov z druhej polovice 60. rokov utvára ojedinelý a unikátny štýl filmu. Stranou príbehu ide od prvého pohľadu o jednoduchú a strokrát obohranú jednohubku o skúške lojálnosti a ceste za spravodlivou (?) odplatou. Mohlo by sa teda zdať, že prínos treba hľadať práve v odlišnom prístupe k charakterom a ich pozadiu, čo je v zásade správne. Jedno z podlaží hĺbkových vrstiev stojí práve na uveriteľných motiváciách a výborne napísaných postavách. Tie nemožno rozdeliť na „dobré“ alebo „zlé“, etika je pre nich relatívna a morálka luxus, ktorí si nemôžu dovoliť. Konflikty stoja na tých najbazálnejších vzťahoch a problémoch - brat musí zradiť brata, aby si zachránil vlastnú kožu, predstaviteľ zákona čelí potupe a výsmechu kvôli jedinému pochybnému rozhodnutiu, žena nedokáže naďalej zvládať osamelosť a domácnosť zahalenú strachom z dlhej neprítomnosti muža. Ich osudy spája jeden spoločný prvok: dlhé a nekonečné čakanie._____Život ako večné čakanie - na zlomový okamih, ktorý konečne niečo zmení a pretrhne hrádzu nečinnosti. Akékoľvek snahy o zmenu - presadenie spravodlivosti, vytrhnutie sa spod vplyvu vlastnej rodiny, vyrovnanie sa s vlastnou minulosťou - sú buď neuskutočniteľné, alebo dosahované za cenu vysokých obetí. Ušpinení antihrdinovia sa brodia vlastným potom a krvou k nejasnej fatamorgáne nádeje na vzdialenom horizonte. Ťaživé a zničujúco pomalé tempo filmu je formované nehostinným prostredím a unavené herecké výkony podliehajú surovým podmienkam, za akých film vznikal. V teplotách dosahujúcich miestami až enormných 57 °C sa herci pod nánosom dobových kostýmov, s revolvermi a winchestrovkami v rukách vlečú nekonečnou prériou. Neoblomná pasivita sveta dostáva až mýtický rozmer._____Zmena, ktorú do Austrálie prichádza vykonať kapitán Stanley, sa však ukazuje zhola nemožná z iného dôvodu. Odpor, na ktorý naráža, je dôsledkom pamäte krajiny, poznačenej dlhou a krvavou kolonizačnou históriou. Film ideologicky spadá do tzv. „cinema after Mabo“ (Viac k téme napríklad tu alebo tu), éry austrálskej kinematografie nastupujúcej v 90. rokoch o ktorej vyšla v roku 2005 i súhrnná publikácia. Až do rokov 1992-3, kedy vláda potvrdila platnosť konceptu „Mabo“ a tradičných domorodých zákonov, bolo popierané právo pôvodných obyvateľov na austrálsku pôdu. Scéna, v ktorej černošský sluha opúšťa pozemok kapitána Stanleyho a pred bránou zanecháva svoje topánky je vo svojej mlčanlivosti veľavravná. Veta „You got the wrong fuckin' black man.“, ktorú utrúsi Two Bob zatiaľ čo mieri hlavňou koltu na dôstojníka Dunna, v sebe skrýva celé dekády pretrvávajúceho sporu o nárok na zem medzi austrálskym „bielym“ a „čiernym“ mužom, cudzincom a domorodcom. Zároveň je symbolickým vyrovnaním sa s novostanovenou hierarchiou otrokov a pánov, ktorú so sebou priniesli kolonizátori - najhorší zločinci, vyhnaní z Veľkej Británie na opačnú pologuľu. Podobnosť s utváraním legendárneho Divokého Západu v severoamerických prériách je preto obrovská, no s krutosťou kriminálnych živlov u protinožcov sa americkí kovboji a banditi nemôžu rovnať. Ale späť k téme._____Mýtický rozmer tu dostáva i samotná krajina. Drsná pustatina, z ktorej vzchádzajú drsní ľudia, schopní tých najbeštiálnejších činov. V rozľahlých pláňach niet miesta pre zľutovanie a milosrdenstvo, no vo vzduchu cítiť čosi nadpozemské. Film začína bez akéhokoľvek úvodu a zoznámenia s postavami krvavou prestrelkou v búde s plechovou strechou rozžeravenou neúprosným slnkom a dusným vzduchom plným lietajúcich triesok. Následne však zvoľní, dni a noci sa začnú zlievať v neúprosne naťahovaný čas v bohom zabudnutej zemi nikoho (za ktorú ju prisťahovalci považujú). Hranica medzi fyzickým a metafyzickým sa začína vytrácať. Utrpenie, bolesť a sebaspytujúce otázky dostávajú rovnaký priestor. Kto sme a kam sa uberáme? Existuje Boh? Existuje vôbec v tomto hnusnom, špinavom pekle zvanom Austrália, niečo ako život? Pustá krajina, zem zrodená z krvi a prachu sa odráža vo veľkých detailoch vyprahnutých a vetrom ošľahaných tvárí. Evolúcia ako skamenený monolit, rozdrvený v prach. Len opice s vulgárnym slovníkom. Sme mizantropi?_____Kľúč k pochopeniu ambivalentnej hlavnej postavy je nám podsúvaný postupne a veľmi obozretne. Charlie Burns sa vydáva nájsť svojho brata, v skutočnosti ale nachádza sám seba. Návrat k rodine lemujú temné spomienky, prezentované len v neexplicitných náznakoch dialógov, konfrontácií, pohľadov a výrazov. Špirálovitý zostup archetypálneho westernového antihrdinu do vlastnej duše odhaľuje kryptickú túžbu vymaniť sa spod kontroly staršieho brata Arthura. I keď Proposition hĺbku Coppolovej Apocalypse Now nemá, analógia s ponurou a sebedeštruktívnou cestou kapitána Willarda do útrob vietnamskej džungle za nájdením plukovníka Waltera E. Kurtza je veľmi zreteľná. V nedostupných končinách pozemského pekla okolo seba Arthur utvára auru hrozivej legendy. Chýry, ktoré o ňom domorodci šíria vravia o nesmrteľnosti a harmonickom splynutí s prírodou. Človek-pes, ktorého Charlie nachádza ho dovádza na hranicu šialenstva. Ak cez ňu nechce prepadnúť a hľadá vyslobodenie, existuje jediné riešenie - vykúpenie smrťou._____Kým iní ju menujú na prvom mieste, ja si štylistiku a formálnu stránku zámerne nechávam na záver. Podobne ako je tomu práve v raných filmoch Terrenca Malicka, postavy sú zasadzované do veľkých prírodných celkov a vytvárajú neoddeliteľné puto. Detaily ušpinených zjazvených tvárí sú zrkadlom prostredia, z ktorého vzišli. Súbežné vedenie niekoľkých naratívnych línií je bez veľkého rozmachu, ale vo všetkej komornosti intímnych osudov komplexne postihuje vlastnosti dobovej spoločnosti. Premiešavanie lyrického pásma s epickým umocňuje kontemplatívny rozmer. Poetické tempo ani technickú formu nemožno obviniť zo samoúčelnosti, každá zložka má svoj pevne stanovený význam v rozprávaní. Jedinečnosť obrazových kompozícií a kontrastného odlíšenia dňa a noci sa blíži práve „malickovskej“ a „leoneovskej“ pomalej krajinomaľbe, navodzujúcej absolútnu zakorenenosť postáv do sveta (podobne ako je tomu v Cobra Verde Hernera Werzoga). Rovnako podstatnou je baladická, prevažne inštrumentálna hudba, ktorej centrálnym hlasom sú smutné husle Warrena Ellisa a Caveove netradičné vokálne performancie. Práve ony dodávajú snímku veľmi špecifickú a neľahkú, náročne vydobytú atmosféru, pohybujúcu sa medzi temne bezvýchodnou prašnou zemitosťou a pohľadmi upierajúcimi sa k ťažkým nebesám, nijak neodľahčujúcu nepríjemnosť dejových motívov._____Úžasne trpezlivý a zničujúci film, ktorý obrovské nároky na diváka odmeňuje len totálnou stratou ilúzií a nepreniknuteľnou depresiou. A jeden z najlepších westernov, aké som kedy videl. 100% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] () (méně) (více)