Zathura: Vesmírné dobrodružství

No... Pokud bych to měla brát jako (volné) pokračování mé milované "Jumanji", je to urážka a tudíž adept zralý na odpad!. Když se ale na "Zathuru: Vesmírné dobrodružství" podívám jako na normální pokus o rodinné sci-fi, musím hodnotit o něco lépe. Ale opravdu jen o něco. Není to zase úplný propadák, ale nemohla jsem překousnout ta kvanta nelogičností, příliš časté promlouvání do duše a směšné chování KRAJNĚ NESYMPATICKÝCH postav. Jedno zhlédnutí bohatě stačilo... (27.02.2009)

Srovnání s Jumanji bych se stejně nevyhnul, takže jím rovnou začnu. Jumanji fungovalo jako ukázka možností digitálních trikových technologií obohacená o účast Robina Williamse. Zathura vsadila na vizuální retrostyl a podle všeho to k tomuhle typu předlohy sedí lépe. Minimální herecké obsazení (celkem pět lidí), vesmír s vlastními fyzikálními zákony... ve výsledku je to celkem slušný rodinný film, u kterého by se neměli nudit ani dospělí diváci. (18.03.2006)

Mám rád Jumanji... je to taková moje srdcovka. Tohle "pokračování, nepokračování" ale naprosto ztratilo atmosféru a kouzlo, aniž by přidalo něco nového. Pamatuju si, jak jsem jako kluk hrdinům Jumanji fandil, jak jsem se o ně snad i bál - tohle by u mě tyhle pocity vyvolat nedokázalo. Ani před deseti lety, natož dnes. Je jen opakováním toho samého, jen s nesympatickými herci. Skutečně mě to zklamalo. (29.12.2009)

Maximálně na sobotní ráno, i Kouzelný klíč a Malí válečníci jsou důstojnější podívaná, rozhodně nejde o žádný pořádný film, žádný velkofilm jako Jumanji. Ti dva bráchové byli neskuteční kreténi, hlavně ten malej a ten kosmonaut jakbysmet. Jediným velkým kladem je úžasná Kristen Stewart. Mezi Jumanji a tímto dílem vidím propastní rozdíl. (30.06.2006)

Po prvních patnácti minutách, které mnoha rodičům připomenou vlastní starosti s dětmi a jejich rivalitou, je potřeba přetočit vnitřní hodiny někam do věku deseti let, protože jedině tak si člověk vychutná vesmírné dobrodružství jak by měl a nedojde mu, že hra není nijak nápaditá, protože jedinou hrozbou jsou stále dokola Zorgoni, že vesmír je jakýsi podivný protože v něm hoří kanape a člověk nepotřebuje skafandr, a že pointa astronautova příběhu je nelogická a nesmyslná. Na jednu stranu je to příjemně hravé, na druhou jen hezká podívaná, která příliš nevtáhne, nicméně děti si to užily, takže hra byla úspěšně dohrána a uložena do krabice, dokud ji za patnáct let zase někdo nenajde. (21.01.2011)