Nevěrná

Kdo neví, jak oživit vztah, zde je recept. Film, zachycující lidskou dravost, hlad po vášni a touhu po útěku od stereotypu. Ano, i ženy mohou hodit všanc své dítě contra vášnivý sex s mladým milencem v kině, ale kdo jsme my, abychom průběh či dopady závěru tohoto filmu mohli soudit? Kdo jsme my, že jsme si tak jisti, že nás tohle nemůže potkat? kdo Lane nevěřil, že si roli s Olivierem Martinezem užívala, ať se jde zahrabat, protože tenhle film dokáže udržet lehké erotické nabití i pro příští generace! (07.12.2013)

Ač nejsem Lyneova fanynka (může vůbec nějaké mít?!), ani nefandím erotickým thrillerům (stopáž tohohle dílka opravdu vzrušující není), tak mě tento film zaujal. Už jen z toho důvodu, že se v něm víc děje než tlachá ve stylu "Miluju tě!", "Miluješ mě?". Nic vlastně není komentováno, jak se často stává u daleko horších snímků, mimo jiné hlavní hrdinka působí dost přesvědčivě (o to horší je to u Gera, ten je až příliš kladně uťápnutý). Co už tak moc přesvědčivé není, je vyhrocení celého jakoby trojúhelníku. Škoda, mám za to, že se film slibně rozjížděl a skončil v předvídaných klišé. (17.01.2004)

Diane Lane hrá sexy vydatú ženu a ako to už vo filmoch býva, sexy vydatá žena sa zapletie so sexy slobodným mužom, ale čo teraz s manželom? Samotné obsadenie je z filmu asi najlepšie, inak je to po remeselnej stránke obyčajný a neoriginálny film na sobotný večer. Nemôžem povedať, že by ma nudil, ale podobných filmov už bolo skutočne dosť a nebyť Diane Lane dám **. Adrian Lyne je priemerný režisér , ale napr. film 9 a 1/2 týždňa veľmi dobre fungoval čisto ako erotický, Neverná nemá ani dostatok erotických scén a čiže ani dusna sa v ňom vôbec nedočkáme. Za jedno zhliadnutie však samozrejme stojí. (04.10.2007)

Při hledání originálního filmu od Chabrola jsem narazil i na tento americkej remake a jelikož je poměrně pozitivně hodnocen, tak jsem ho zkouknul taky. Srovnávat oba filmy je zbytečný, protože tento remake nesahá originálu ani po kotníky. Tam, kde si Chabrol vystačil s pár náznakama a určitym tajemnem, se v remaku všechno polopatisticky vysvětluje. Atmosféra veškerá žádná a hlavně místo Michela Bouqueta, kterýmu stačil jeden pohled a běhal z toho mráz po zádech, je tady hysterka Richard Gere. Ještě klika, že tu jeho manželku nehrála Julia Roberts. Pokud originál neznáte, můžete si k mýmu hodnocení 1 hvězdu přidat. (02.01.2013)

Chabrolovu klasiku z roku 1968 mám hodně rád, byl jsem proto zvědavý, jak moc ji Američani zprasili. V tomto ohledu jsem byl příjemně překvapený, Lynův remake je nečekaně skvělý. Film má skvělou psychologii postav a krásnou kameru, ale nejvíc se mi tam asi líbila fantastická Diane Lane, která zde ztvárnila velmi podobnou postavu nevěrnice jako o 3 roky dříve v dalším skvělém snímku Procházka po Měsíci - tyto role záletných žen zmítaných pochybnostmi jí vyloženě sedly. Její herecký protějšek, Richard Gere, mě ale moc nebavil, on podle mě nikdy neuměl moc hrát (btw. s Diane Lane si společně zahrál už v r. 1984 v Coppolově snímku Cotton Club). Chabrolova původní verze se mi ale asi přece jen líbila trochu víc - jednak má svižnější tempo (Lynova verze je téměř o půl hodiny delší, mj. kvůli tomu, že věnuje tolik pozornosti seznámení obou milenců, a celkově si v posouvání děje dává dost na čas) a jednak se nějak vyjadřovala k tehdejší době (pro Chabrola typická skrytá kritika buržoazie), což když se přeneslo do amerických reálií roku 2002, už tam žádný takový přesah bohužel nebyl, a možná o to více vynikla banálnost námětu o manželské nevěře, citelná už tenkrát u Chabrola. A nelíbil se mi ani Lynův relativně otevřený závěr, který nechává finální zakončení příběhu na divákovi, zatímco v Chabrolovi měl manželův čin jasný následek. Btw. potěšily mě tam dvě nepřímé narážky na původní Nevěrnou ženu - postava podváděného manžela má stejně jako ve starší verzi vůz Mercedes (konkrétně Mercedes-Benz 420 SEL [W126], který byl btw. v r. 2002 už zastaralý, neboť jeho výroba skončila v r. 1992) a Connie a Paul si vyrazí do kina na Festival francouzského filmu (a sice konkrétně na snímek Jacquesa Tatiho Prázdniny pana Hulota z r. 1953). (03.05.2020)