Želvy mohou létat

Zimomriavky a slzy ma sprevádzali počas viacerých scén tohto filmu. Tá drsná atmosféra kurdského utečeneckého táboru bola naozaj silná. Satelit na mňa miestami pôsobil ako despota, ale asi takého vodcu práve všetky tie osirelé deti potrebovali, aby dokázali aspoň ako tak prežiť - aj keď paradoxne ich živobytím bolo zbieranie nášlapných mín. Do toho všetko zasahuje príbeh Agrin, Hengova a Rigy, ktorí sa zrazu zjavia v tábore. Práve táto tajomná trojica bola podľa mňa vynikajúcim hnacím motorom celého filmu, lebo práve v nich bol vyjadrený celkový symbolizmus celého utrpenia počas Sadámovho režimu, ktorý bol pre Kurdov hotovou katastrofou. Práve Kurdi najviac napokon vyťažili z americkej invázie do Iraku a po rokoch krutosti sa dočkali napokon v rámci Iraku dokonca autonómie v severnej časti krajiny. Film bol však nesmierne silnou výpoveďou prostredníctvom očí tých najnevinnejších obetí vojny - teda detí. (17.03.2014)

Jako sorry, ale tohle fakt ne. Nejspíš tu budu za lidský odpad, že jsem nedokázal tohle ocenit, ale něco tak strašně umělého, prvoplánového a vyděračského jsem už sakra dlouho neviděl. On je to totiž takový íránský Hrob světlušek, ale ten na rozdíl od tohohle nějak funguje. Želvy mohou létat se řídí jedním takovým "mottem" - natoč válečný film, do hlavní role dej dítě, čím menší tím lepší a jediné oko nezůstane suché. A těm, kterým zůstane, jsou jen odporní lidé bez kousku citu. A tady nejen že je v hlavní roli dítě, on tu skoro nikdo jiný než děti nehraje. Asi bych si tolik nestěžoval, kdyby to mělo aspoň dobrý scénář a slušně představené postavy, ale tenhle film nemá ani to. O těch děckách nevíme skoro vůbec nic (a to platí jen o třech z nich, o ostatních jsem se nedozvěděl už vůbec nic), ale v tom je právě ta vychcanost tématu, protože děti ve válce okamžitě musí vzbuzovat v hromadě diváků lítost a říct proti tomu křivého slova si už jen z principu koleduje o malér. I to bych asi do určité míry překousl. Jenže pak je tady to nejhorší. Na jednu stranu je na tom krásně vidět, že režisér měl celý záměr filmu promyšlený a čiší to z každé scény, ale bohužel tím záměrem bylo neustále citově vydírat. Jen a pouze na tom, že v hlavní roli jsou děti, které žijí v právě probíhající válce a některým z nich i chybějí různé druhy končetin. Opět je v tom vidět ta vychcanost - to si prostě zaslouží lítost už jen z principu. Já to nepopírám, těch děcek mi je líto, válku taky neschvaluji a ačkoli i konec je strašně vyděračský, aspoň hezky ukázal tu absurditu války, to protiválečné poselství se mi taky líbí a věřím, že to muselo být hodně drsné a stejně jako za každé války to odnesla hromada nevinných lidí, ale vůbec se mi nelíbí, jak to ten film sděluje. Z každého záběru ta snaha co nejvíc citově vydírat diváka přímo teče, přičemž ale SKUTEČNÉ a přirozené emoce z toho neplynou ani náhodou. O to víc mě štve, že je to film z Íránu, protože tam a v Rumunsku jsou na co nejrealističtější filmy mistři, ale tohle je jen chladný prvoplánový vyděračský kalkul, který už jen z tématu doufá ve festivalový úspěch. Je mi fuk, jak moc velké odsouzení za své hodnocení a komentář si tu vysloužím, ale myslím že jsem dostatečně vypsal, s čím mám u tohohle filmu takový problém. Ve mě to fakt nezanechalo žádný silný pocit. Navíc mám pocit, že i Vzpomínky na lásku byly přirozenější než tohle. Vždyť už jen ten název svým způsobem vydírá, když ho chápete. Ze dna to ale tahá naprosto skvělá kamera a uvěřitelné civilní výkony všech dětí - velká škoda, že jsou ale využity do vypočítavého plánu režiséra Ghobadiho. A to od něj chci vidět ještě dva filmy, ale po tomhle si od něj asi dám radši pauzu, stejně jako od Terryho Gilliama. Lepší 1* (29.04.2021)

Konečně můžu s čistým svědomím říct, který styl je nejlepší. Magický realismus. Svět je příliš moc realistický na to, aby mohl být abstraktní, a až příliš magický na to, aby mohl být realistický. Tento film zasáhne velmi hluboce každého člověka, kterému není lhostejný celý okolní svět. (14.01.2008)

Neuvěřitelně realistické... (21.01.2008)

Na filmu nejvice ocenuji, myslim, ze celkem dobre ztvarnenou atmosferu. Tu podporuje vyborna kamera a solidni rezie. Jako nejvetsi zklamani vnimam to, ze i pres silny namet me film nijak vyrazne neoslovil. I kdyz mi byl tento region vzdy blizky. A nevim do jake miry za to muze Satelit, ktery byl v mych ocich nesympatak od zacatku do konce. (03.03.2010)

Magický kurdistánský realismus v klubovém snímku o dětském předákovi, který odněkud pobral mnohem více schopností, než starci ve vesnicích na pustých kopcích plných nášlapných min. Traumata z režimu Saddáma zahlédneme jen okrajově, ale obraz bezútěšného života v nenormální zemi prožijeme i díky podmanivé hudbě a neokoukanému prostředí naplno. Skvělý zážitek. (29.02.2008)

Krásně zpracovaný film o méně krásném životě těch, kteří doopravdy VÍ, co je to válka. Divila jsem se, jak je možné, že to ty děti tak skvěle zahrály. Opravdu věrohodný film, silný a snad (doufám) i užitečný. Škoda, že ho povinně nepromítají v USA, pan Bush by před ním mohl pronést pár "moudrých" slov. (03.09.2008)

Na válku se zvyknout dá viz. http://www.csfd.cz/film/16097-rambo-prvni-krev-first-blood/ a http://www.csfd.cz/film/220982-rambo-do-pekla-a-zpet-rambo/ . _______ INFORMACE _______ O Iranu toho moc nevím a tak režiserka podstatné věci několikrát zopakovala. Má u mě bonbon. (31.08.2009)

Silný snímek o předčasně dospělých dětech, s nimiž se život nemazlí. Promítala bych to všem rozmazlencům povinně :-) Co mě zaujalo z jazykového hlediska, je to, že si ty děti vzájemně vykaly - chlapci neznámé dívce. Má-li kurdština tuto formu, již děti ve své vzájemné komunikaci používaly zcela běžně, tak už to o něčem svědčí... Film nenápadně podbarvovala krásná hudba... (19.09.2010)

Pan Satelit je sice otravný a poměrně vadí, ale ostatní výkony herců jsou až magické (stačí jen pohled některého z hlavních představitelů a vím vše). Ano, některé dialogy můžou být naučeně odříkané a příběh prvoplánový, ale pokud bychom znali hlubší souvislosti a zažili si život v uprchlickém táboře, jistě bychom výše uvedené nemuseli napsat (jaký stejný snímek s tímto tématem, původem a dějem znáte?). Přeji všem, aby se na tento neskutečně silný film koukli ještě jednou a spolu se mnou se ponořili do třeskuté atmosféry hlouběji a pochopili... (28.08.2009)

Jestli u tohohle filmu budu někdy brečet (což se mi u něj samozřejně nestalo) a nebo se ujišťovat , že tohle je tragédie, a ten nesmysl svět je prostě nespravedlivý, na ty dětičky z "třetího světa" , tak mi prosím Vás někdo nafackujte. Tenhle filmový "šmirgl" moje city neobrousil a s největší pravděpodobností ani neobrousí, nebudu ho totiž svévolně vyhledávat. Odškrtnuto... (12.08.2010)

Síla tohohle filmu je především v tom, že ukazuje místa a osudy, který jen tak někde neuvidíte. Válka je tady na míle vzdálená a přesto je blíž, něž v jakýmkoli jiným filmu. Samotnej příběh sice nijak převratnej není a mně osobně v něm chyběla scéna, která by mě posadila na zadek, ale jako znepokojující pohled na dětství z úplně jiný stránky, než z jaký ho známe my, film rozhodně stojí zato. Silný autentičnosti navíc výrazně přispívaj i výkony jednotlivejch dětskejch (ne)herců. Na tomhle filmu nehodnotím ani tak jeho obsah, ale spíš oceňuju to, že mi zajímavou formou zprostředkoval náhled na věci, o kterejch jsem dosud jenom slyšel. A za to má u mě kladný hodnocení. (23.04.2011)

Film z tohto regiónu je jedinečný nie len pre nefalšované výkony detí, ale aj pre veľmi dobre spracovaný osud o beznádeji tamojších bohom zabudnutých deciek. Ohromujúco autentické výkony malých-veľkých hrdinov a pritom ich tiež veľmi hodnoverný srdcervúci úzkostlivý príbeh si určite zaslúžil všetky tie ocenenia. Veľmi krutý film, v ktorom niektoré momenty ma budú ešte dlho prenasledovať hlavne ten onemujúci a otriasajúci záver, keď ani slovko zo seba nedostanete. (21.06.2011)

Neuveriteľne chladné :-( (01.12.2008)

Smutné, smutné, smutné, smutné, ve své podstatě však krásné.... (19.07.2009)

Zase trošku jiný film (28.08.2009)

Dosť silný a krutý film, zapôsobil...hmm. (07.03.2010)

Emocionálně dost naturalistický pohled do utečeneckého tábora v Iráku obsazeného pouze dětmi na hranici s Tureckem pár dní před americkou invazí. Hned první scéna do sousední vesnice, kde se všichni její obyvatelé snaží správně nastavit anténu, aby se dozvěděli, kdy je vlastně ty Američani zachrání (obsadí) je celkem zdrcující. Stejně tak fakt, že děti musí sbírat a deaktivovat miny, za které si potom mohou koupit ve městě satelit. Kolem a kolem je to opravdu silný film, který už opravdu nechci vidět znova (takové zakončení komentářů teď často čtu o United 93, věřte mi nebo ne, Let 93 je proti tomuhle čajíček) (21.09.2006)

Film zajímavý už jen svou lokací na Iráckém pohraničí těsně před vpádem Bushe juniora a nakonec i příběhem, který zpočátku není moc hmatatelný, ale nakonec to do sebe začne zapadat a člověk tuší kam se to asi bude ubírat. Všemu dění tu vládne dětský boss Satelit, který sežene cokoliv, ví vše a má všechny místní děcka a vlastně i dospělé pod palcem. Jeho sledovat přinášelo i vtipné momenty v tom veskrze smutném a tragickém příběhu. Taky bylo zajímavé sledovat ten denodenní chod toho mikrosvěta tam, schánění satelitu, děti bez rukou a nohou hledající nášlapné miny, bídu, strach i naději a k tomu jednu dívenku jejíž osud a pohnutky jsou odhalovány jen pomaloučku ale s o to větší intenzitou. LFŠ 2018 (31.07.2018)

Silné 4 *, téma a jeho zpracování si je žádají. Je sice možné, že někomu může připadat herectví zmrzačených dětí prvoplánovité a citově vydírající, ovšem jak natočit film o nich bez nich?? Mě osobně příběh hodně dojal, vyděsil a znechutil, což hádám byl režisérův záměr. Opravdu si neumím a nechci představovat sebe v jejich kůži. (01.07.2008)