Mariňák

Po vizuální stránce nesmírně krásný film, dějově to až taková sláva nebyla. Při sledování Mariňáka se mi vybavila spousta jiných (a lepších) snímků od Olověné vesty a Jak jsem vyhrál válku přes Tenkou červenou linii, Pahorek po Černého jestřába, a příběh byl zase klasickou zpovědí jednoho zeleného mozku vyhlížejícího bitvu. Ale naštěstí byl taky dostatečně opepřený humorem (což mi připomíná, že ve zdejších žánrech chybí "komedie"). Nad průměr ho ovšem hravě vystrká technické zpracování. Režisér Mendes s kameramanem Deakinsem se v poušti vyřádili, vedro je z filmu téměř cítit, a od zapálení ropných vrtů až do konce je Mariňák neskutečná pastva pro oči. Jeden záběr úchvatnější než druhý. (16.12.2012)

"Hele vole, Husajn už to má spočítaný! Do týhle prdele už nebudem muset nikdy vkročit..." (volná citace) - Sam Mendes mě opět nezklamal, líbila se mi jak "Americká krása", tak "Road to Perdition", a jeho "Mariňák" je opět neobyčejný snímek, který se klidně může honosit nálepkou "Jeden z nejlepších protiválečných filmů". Výborný scénář, hlavně dialogy, ve kterých si Mendes neodpustí narážky na současné americké "pouštní" problémy, což vítám + skvěle napsané a zahrané postavy. A ten chlapec, Jake, se mi začíná líbit čím dál víc. A to nemluvím o soundtracku, který je nabitý rockovými peckami. Chyba nevidět. (22.02.2006)

V příbalovým letáku novodobých verbířů k mariňákům stojí : Budeš bojovat za vlast, budeš důležitou součastí největší armády na světě, budeš pomáhat všem lidem na světě, pro svou přítelkyni budeš hrdina. Budeš MARIŇÁK !! Jenže pak si tento leták přečte jeden z nejlepších režiserů současnosti Sam Mendes a řekne si: "ale hovno, ale hovno". Vytvoří naprosto skvělý a originální film a v něm stojí : Vůbec nemusíš bojovat, budeš mít jen pocti marnosti, budeš tahat hovna z latrýny a když budeš mít pocit že hůř bejt nemůže, pošle tě doprdele tvoje holka, na kterou každý den před spaním myslíš, aby si přežil to peklo. Budeš MARIŇÁK !! (08.02.2007)

Vážných pohledů na válku, jako peklo na Zemi, je v kinematografii habaděj. Odlehčených zábavných satir už je poněkud těžší se dopátrat. Ale dívat se na válku bez kapky sentimentu a přitom si zachovat sarkastický tón o tom, že „válka je vůl“, i když je v ní nuda? Sam Mendes prodělal žánrovou metamorfózu a místo rodinných krizí si všímá negativních dopadů bojového konfliktu na jedince, aniž padne jediný výstřel. Už od úvodu na buzerplace, který svým způsobem parafrázuje Kubrickovu Full metal jacket, přes nekompromisní nalévání ideologie do mozků vojáků, kdy je před veřejností potřeba navěky prohlašovat, jak je důležité bojovat za svou vlast, až po samotné (ne)setkání s nepřítelem, kterým v tomto případě nejsou irácké jednotky, ale vlastní frustrace z nebetyčné nudy a nekonečného čekání. Když Swoff myslí na svou holku, divák má chuť jít a poplácat jej soucitně po ramenou, když za trest čistí latríny, radši se odvracíme. A když obloha zčerná a z nebe začne padat ropný déšť, musí každému docvaknout, že horší už to být nemůže. Pak se nám vybaví vzpomínky na setkání s osamělým koněm či kolonu Hummerů putujících pouští a chceme kameramanu Rogeru Deakinsovi pozlatit ruce. A jakákoliv rozprava Foxx – Gyllenhall nám napovídá, že současná herecká generace má svá esa. a já si začínám říkat, že jít do války nebylo zrovna to nejšťastnější rozhodnutí. (15.04.2006)

Nikoliv válečné běsnění, ale jen hodiny nudy, čištění zbraní, vzpomínek a masturbací. Asi to prožívali mariňáci při misi á la Pouštní bouře. Desítky hodin cvičili, aby pak jen bezvýznamně debatovali v nekonečném pouštním vedru. A ztráceli morálku. I tak jsem k filmu mého oblíbeného Sama Mendese přistupoval, čekal jsem zajímavé situace, poselství nebo alespoň pořádnou atmosféru. Ale kde nic, tu nic.. Jde o jednu životní etapu mladého kluka (úžasný Jake Gyllenhaal), řadu filmových citací, tu a tam černý humor, ale po celou dobu děje jsem se neměl takřka čeho chytit!! Cynické vyznění je cítit už od samého začátku, kdy si náš nováček dává otázku, zda-li to byl nejlepší nápad, dát se k pěchotě. Nevím, komu přiřknout chybu.. Traumata z Perského zálivu na amerického diváka doléhají asi podstatně jinak než na toho evropského. Tenhle nevyzpytatelný kousek mě prostě neoslovil!! Technicky samozřejmě pecka (Roger Deakins opět kouzlí).. (13.03.2006)