Snídaně na Plutu

Originální již tím, že hlavní hrdina nehledá otce, nýbrž matku (a sebe samého). K tomu preferuje ženské šaty, nadužívá zdrobněliny a volí zásadně nenásilné řešení konfliktů. Logicky tak padá srovnání se všemi těmi drsnými filmy o severoirské problematice (Ve jménu otce, Zvedá se vítr). Snídani na Plutu oproti nim nechybí také hravost a nadsázka, obsažená už v názvech jednotlivých kapitol (a dovedena ad absurdum závěrečným citátem Oscara Wildea). Ony a výběr songů kontrastujících s děním nejlépe vypovídá o Patrickově bezelstném vnímání světa. Ze strany režiséra šlo o velmi šikovný tah, neboť není třeba vnitřního monologu, k němuž každá adaptace knihy psané ich formou svádí. Být celý film našlapaný jako začátek a konec, možná bych z něj měl nejen chvilkovou radost, ale dlouhodobě dobrý pocit. Třeba dojem vylepší druhé zhlédnutí bez odfláknutého českého dabingu. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, Morien, Mahalik, dzej dzej (29.06.2010)

Ve středu jsem Snídal na Plutu. Se Cillianem Murphym. Člověkem, který vytvořil jednu z nejobdivuhodnějších filmových postav. Patricka zahrál naprosto fantasticky (dlouho mě nikdo takhle nestrhl svým talentem), jeho přirozenost hraničí až s představou, že je opravdu poloviční žena. Z počátku mi Kotě přišlo až moc přehrávaný. Prostě pochybuju, že někdo může být až tak prapodivný. Jenže při bližším pohledu, se do něho/ní zamilujete. Záporné vlastnosti přetváří v kladné, to co vás na něm zprvu odpuzovalo se stává kladivem pro vaše city. Jeho rozbouřený život mě chytil za srdce a aniž jsem si to vlastně uvědomoval, tak ke konci jsem skoro brečel. A to je úžasný, poněvadž přesně tohle na filmech obdivuju. Jordan mě na dvě hodiny vytrhl z mého života, který v tu chvíli nebyl tak úžasný, jak jsem si v danou dobu představoval. Vhodil mě do naivního světa. Světa, kde lidé pozorují život z pod těch růžovejch brejlí, které jsou někdy opravdu ku prospěchu. Patrick věřil, že pesimistický pohled na svět je totální blbost a podle toho se taky choval.__ Snídaně na Plutu mě zkrátka dostala. Stala se pro mě filmem, který budu mít zaškatulkovaný jako jeden z nejlepších, které jsem doposud viděl (a to neříkám často). Je to spíš film pro bláznivý lidi, kteří chtějí od života něco víc a možná ještě víc. A ještě jednou obrovský potlesk pro Cilliana!!!!!!!!!! (01.05.2009)

Křehký film poskládaný z krátkých, ale kouzelných epizod - o ztraceném koťátku, které bylo jiné než ostatní, přesto šlo životem s revoltou v duši, s odzbrojující naivitou i neuvěřitelnou statečností. Nemělo problém se svou identitou ani se světem - hledalo si své místo na slunci a nebylo pro něj důležité, jestli značně nedokonalý svět má nebo nemá problém s ním. (09.03.2010)

Je to jeden z těch bizarnějších filmových kousků, kterému nechybí kouzlo a půvab. Bez předsudků se dívá na svět kolem sebe a nesnaží se vnucovat, vychovávat, či poučovat. Dívá se očima, které jsou zalité radostí ze života a nesmírnou touhou, která žene stále vpřed a na všem dokáže najít i pozitivní stránku. Irsko, to jsou i tři zápory v jedné větě. Irsko, to byla IRA a jejich nacionalistické nahlížení k anglické rozpínavosti. Irsko, to je těžkopádná a prudérní katolická církev. A nad vším ční město měst, které dokáže pohltit, brát, vydírat, ale i dávat. A to vše sledují pozorné oči s lehkým nadhledem veselých a švitořivých červenek. Svoboda, sex, transvestitismus, transsexualismus, hledání, ideologický boj krve, potírání, zloba, msta, netolerance, laskavost, těhotenství, útěky, nalézání. Toho všeho a ještě mnoha dalšího se dotýká, aby to nechával proplouvat zvolna mezi prsty, občas se něčeho lekne, sem tam něco vyzdvihne. A přesto stále opěvuje především tu rozmanitou krásu života, který může přinést i nevšední zážitky, pokud jsme jim otevřeni. Hlavním průvodcem je Patrick 'Kitten' Braden (skvělý Cillian Murphy, jako malý Conor McEvoy), který stále hledá. Sám sebe, svět kolem sebe, lásku, svou matku, bezpečí, život, aby nakonec našel otce. Jeho bezprostřednost vyráží dech, nebojí se provokovat i pomáhat. Z dalších rolí: katolický otec s nově naleznutou cestou Liam (dobrý Liam Neeson), Patrickova nejlepší kamarádka Charlie (zajímavá Ruth Negga, jako malá Bianca O'Connor), Patrickův kamarád s osvobozeneckou cestou Irwin (Laurence Kinlan, jako malý Emmet Lawlor McHugh), přísná pěstounka Ma Braden (Ruth McCabe), její ukřičená dcera Caroline (Charlene McKenna), přízračná žena Eily Bergin (elegantní Eva Birthistle), řídící katolické školy (sám autor knižní předlohy Pat McCabe), frontman kapely Mohawks se slabostí pro Patricka a boj Billy Hatchett (zajímavý Gavin Friday), vzteklý mužík z pohádky John Joe Kenny (Brendan Gleeson), hravý iluzionista Bertie (dobrý Stephen Rea), policejní vyšetřovatelé atentátu Wallis (Ian Hart) a Routledge (Steven Waddington), či malý zvídavý Patrick (Sid Young). Život může přinášet mnohá překvapení, strasti i příkoří. Ale kráčet přes něj se má s hlavou vztyčenou a s radostnou veselostí v srdci. Pak nám nabídne i velice nevšední až absurdní zážitky a tolik nám toho dá. (09.05.2016)

Strhující kapitoly ze života Patricka Bradena, který je tak trochu jiný než ostatní a vzhledem k době, ve které žije, v době tuhého pánbíčkářství a nacionalismu, svým chováním zašel za hranice toho, co je pro společnost normální. Herecké kreace Cilliana Murphyho jsou neuvěřitelně přirozené za každé situace, afektované děvče s předstíranou cudností, které i podezřelé z teroristického útoku IRA se snaží nevinně nabalit svého vyšetřovatele. Když říkám, že kapitoly, myslím tím kratičké obrazy, úlomky, střípky, představy a sny, žádný seriozní životopis. Tyto fragmenty jsou pevně spjaty s hudbou, která vypráví příběhy a dotváří atmosféru, místy ironicky (Children of revolution). Výborný film "The best of Ireland." (28.12.2007)