Airplane!
Pripútajte sa, prosím!
Airplane!
Flying High!
Flying High!
Kamera:
Joseph F. BirocHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Robert Hays, Julie Hagerty, Lloyd Bridges, Leslie Nielsen, Robert Stack, Peter Graves, Kareem Abdul-Jabbar, Jim Abrahams, Jonathan Banks (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V letadle směřujícím z Los Angeles do Chicaga je většina cestujících i řídící posádky nečekaně postižena silnou žaludeční nevolností. Všechno nasvědčuje tomu, že blížící se katastrofu letounu už nemůže vůbec nic odvrátit. Ironií osudu se v poslední okamžik řízení letadla ujímá bývalý námořní pilot Ted Striker. Ten sice umí ovládat řízení, ale sám je poněkud "nespolehlivý", protože několik let trpěl psychickými poruchami. A tak vlastně není příliš podivné, že v této extrémní situaci jedná zcela nepředvídatelným způsobem... (Bontonfilm)
(více)Recenze (507)
Nemůžu si pomoct, ale tahle parodie mi nepřijde příliš vtipná. ()
NFR 2010 ()
Jedna z nejvtipnějších parodií, jejíž humor neurazí ani vaše (pra)rodiče. 80% Zajímavé komentáře: Rex Mundi, JayKey ()
Koňská dávka nonsensu. ()
Mám to hodně podobné s kolegy, když jsem tenhle kousek viděl poprvé, tak jsem ho prakticky prosmál. I teď tam bylo spousty ha ha bombiček, ale uplný výbuch to už nebyl. ()
Tohle byla moje první crazy-komedie, kterou jsem viděl v kině ještě jako dítě.. Málem jsem už tehdy puknul smíchy a to jsem ještě některé vtipy ani nechápal. Dodnes jedna z nejlepších úleťáren tohoto žánru. Klasické scénky s pasažéry, unuděnými k smrti, nafukovacím autopilotem, nebo taneček s nožem v zádech - a to je jen zlomek z celého filmu. ()
║Rozpočet $3,5milióna║Tržby USA $83,453,539║Tržby Celosvetovo $93,000,000║ Nuž asi chyba je v tom že som to videl až v roku 2010,... a len prekvapivo smutne môžem polemizovať nad tým ako môže mať takýto brak až 81%???, komických vecí minimum, trápnych a nudných maximum. /25%/ ()
Pohodová parodie, která těží z toho, že konvence v žánru katastrofických filmů zůstávají po léta stejné, čili jejich parodie nestárne. Pravda, některé narážky na dobovou kinematografii už moc nechytám, ale parodie Horečky sobotní noci je prostě lahůdková. Připoutejte se, prosím! nabízí slušnou paletu gagů a uspokojivě zčernalého humoru, plus dobré "přehrávání" jednotlivých aktérů. Svěží i po letech! ()
Jedna z nejlepších parodií, která dříve měla určitě hodně diváků, ale dnes již působí dost použitě a staře. Vytvořit nesmrtelnou komedii se tak Zuckerům a Abrahamsovi nepodařilo, ale sám Jim to pak zvládl ve Žhavých výstřelech a David Zucker zase se svou Bláznivou střelou. Tahle trojice přesto patří k elitě kvalitních parodií, které mají humor a z jejich filmů je cítit hrdost. Tohle byl první krok, k lepším zítřkům plných humoru a bezchybnosti. Robert Hays, Leslie Nielsen i další však i zde překvapili výjimečně trefnými a vybroušenými scénkami a vtipem, který bych v letadlo moc zažít nechtěl. Silné 4*, na rozdíl od následujícího dílu. ()
Tato parodie svoji vybornou kvalitou nasadila hodne vysokou latku, ktere se ostatni parodie malodky alespon priblizi. ()
Leslie Nielsen se probouzí, zatím to vypadá spíše na odbočku z jeho doposud průměrné kariéry a málokdo tuší, že tenhle akční hrdina padesátých let a záporák let sedmdesátých (Pro nás známý možná tak z Columba) se stane čelním komikem let devadesátých. ()
Na jedno zkouknutí si ani nejde zapamatovat všechny ty skvělé fóry, ale nejlepší byl autopilot. :) ()
rozpočet : $3.5 million tžby americké : $83,453,539 ()
„Tú ženu musíme okamžite dostať do nemocnice!“ – „Preboha, čo to je?“ – „Veľká budova s pacientmi, ale to teraz nie je dôležité.“ Brutálna paródia trojice ZAZ (Zucker, Abrahams a ešte jeden Zucker) na v tej dobe už pomaly z módy vychádzajúcu vlnu katastrofických veľkofilmov LETISKO (1970) alebo SKLENENÉ PEKLO (1974). Jedno nešťastné lietadlo, pedofilný kapitán (Peter Graves), jeho pravá ruka, ktorá sa podobá na slávneho basketbalistu Kareema Abdul-Jabbara (hrá ho Kareem Abdul-Jabbar), pohotový drsný doktor na palube (Leslie Nielsen), v riadiacej veži rázny feťák (Lloyd Bridges) a pred sekundou vyfučal autopilot a nejde nafúkať! Práve prítomnosť „starej školy“ (vážne mienené herecké výkony, scenár v rámci možností logicky smerujúci od začiatku cez stred po koniec, nie úplne malý rozpočet) sa postarali o to, že dodnes máme dočinenia so skvelou paródiou (dvojka sa vydarila podobne). Smiať som sa smial len občas (pes, facky, prebíjanie sa letiskovou halou naprieč Jehovistami, nechutné sprosté pedofilné poznámky), ale usmieval som sa stále. Škoda, že dnes už sa takéto paródia nerobia. ()
Dneska uz kultovni parodie ma bohuzel jeden zasadni problem, zestarla. Ne ze by vtipy nebavily, navic celej dej je parodii na katastroficky filmy o letadlu v problemech, ale proste vtipu tu neni tolik, aby se clovek bavil celou dobu, nektery uz proste jen tak vysumi do ztracena a sem tam je naky hluchy misto. Nicmene jsou tu sympaticky herci a pak tu jsou v ty dobe komedialni extra machri Nielsen a Bridges, ktery ale bohuzel nedostali vic prostoru. Takze celkove povedena parodie, ale bohuzel dneska uz to nebavi celou dobu, ale jen misty. ()
Nalijme si čistého vína, některé vtipy byly už tehdy velmi laciné, nicméně je to přece jen nadprůměr. Rozdíl mezi tímhle filmem a nynějšími parodiemi spočívá v tom, že tady ještě všichni hráli s vážnou tváří, kdežto dnešní snímky tohoto typu jsou plné spikleneckého pomrkávání do kamery a pitvoření. ()
"Vybral sem si špatnej týden pro skoncovaní s amfetaminy." / "Chlapče, už si někdy byl v tureckym vězení." / "Máš rád filmy o gladiátorech?" / "Už si někdy viděl nahýho dospělýho chlapa?" Chápete, že nemůžu níž než 5 hvězd? ()
Když parodie ještě byly zábavné a když je točili lidé, kteří si je opravdu užívali. Na připoutejte se prosím jsem se poprvý díval jako malej kluk, někdy v jednadevadesátým na chatě, zakrytej i s hlavou a malou dírou mezi peřinou a matrací jsem koukal. Taťka se mě sice tehdy snažil přesvědčit, abych usnul, a to třeba tím, že mi na tu peřinu dával nohu, abych neviděl, ale já byl obratnej a dokoukal jsem to až do konce, aniž si to vlastně uvědomil. No a tehdy mě bavila stejně, jako dnes. Vlastně jsem si nikdy ani tu spoustu odkazů na starší válečný a katastrofický filmy neuvědomil, jen občas když dnes v nějakým dramatickým filmu vidím něco, co tihle kluci parodovali, tak se nedokážu neusmát. Například klasické rozloučení před akcí, když spolu leží v příboji (jasný Odtud až na věčnost). Nejlepší parodie, která navíc objevila komediální talent Leslie Nielsena a zničila mu tak na starý kolena jeho docela dobře vzešlou dramatickou kariéru. Dnes už chudák nemůže hrát nic, co není komedie. Přitom před Připoutejte se prosím hrál málokdy něco jinýho, než dramata. ()
Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jedna ze 140 nejlepších komedií - 140 Greatest Comedy Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Geniální parodie. Viděl jsem to už kdysi před mnoha léty, tehdy mi to až tak skvělé nepřipadalo. Ovšem nyní - řezal jsem se smíchy po celou dobu filmu a užíval jsem si perfektních gagů. Na některé filmy asi musí člověk dozrát. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2-pripoutejte-se-prosim-airplane/videa/ ()
Související novinky
Bláznivá střela se vrátí
A možná z ní bude něco jako Bláznivá pařba. Hollywoodu nestačil nový (strašný) Růžový panter, teď plánuje zmodernizovanou verzi další kultovní policejní parodie. Bláznivá střela se poprvé na plátnech… (více)
Kultovní crazy-comedy, která udávala směr tvůrcům v dalších letech a dekádách. Ačkoliv ty skutečné skvosty, jakými jsou v tomto ohledu Bláznivé střely či série Žhavých výstřelů, vděčí za svůj důvtip a filmovou genialitu skutečnosti, že si jejich režiséři zkusili společně, jak takový snímek může vypadat, právě na Připoutejte se, prosím. O tom, že se jednalo o novátorský počin svědčí už samotný trailer, ze kterého sarkasmus vyplývá nejen ze samotných scén, ale z celého jeho pojetí. Film je sám o sobě v zásadě jednoduchý s nenáročnou výpravou, překvapivě jednoduchými kulisami a pochopitelnou zápletkou. O to více je však kladen důraz na detail, což divák pochopí už při prvních hraných scénách. Prakticky každá scéna odkazuje na nějakou skutečnost ve společnosti, absurditu, slavné scény z jiných filmů apod. Cestování letadlem se tak v roce 1980 dostalo ke každému. Všichni si tak potvrdili, že se jedná o lukrativní způsob cestování, který je však zcela zbytečně démonizovaný, hrozí v něm otrava jídlem (kdo by taky obědval ve 30 000 stopách, že?), palubní personál a piloti jsou placeni více než štědře, přičemž k tomu není potřeba nic tak výjimečného, když si s letadlem dokáže poradit nafukovací panák nebo bývalý voják. Film tak přiblížil masám tento způsob cestování a patrně poukázal na a trefně ztvárnil tehdejší stereotypy o létání obecně, ačkoliv to dnes po více než 40 letech od uvedení do kin jen těžko zhodnotím. Skutečně každá scéna je komplexním nosičem, kdy je třeba vnímat obraz včetně pozadí, ale také zvuk. Je proto těžké vybrat ty nejzásadnější. Z ekonomického a společenského hlediska to jistě budou dva Afroameričané ve skvělých oblecích, evidentně zámožní cestovatelé, nicméně i tak jasně pochází z jiné společenské vrstvy, o čemž svědčí nutné anglické titulky v průběhu jejich dialogů. Oblečení pasažérů, chování personálu, druhý pilot Roger slyšící na „roger“, kterým kapitán potvrzuje věži, že rozuměl. Pak tam máme řízení letového provozu na věži, což je kapitola sama pro sebe. Takhle nějak si situaci ve věži představuji sám, takže to tenkrát muselo být skutečně krásně vykreslené. Skvělý Leslie Nielson (takhle nějak si Američané představují doktora), který je zde překvapivě klidný a přímý – inu Bláznivé střely či Utopence má ještě před sebou. Chuť lidí začít někoho, kdo panikaří, umravňovat, je ve filmu skvěle zachycená frontou pasažérů doslova mláticí panikařící ženu – takhle nějak to vypadá v letadle (a vlastně nejen tam), když někdo začne křičet – každý je odborník a musí to vyřešit. Nutná pozornost se samozřejmě točí kolem hlavní postavy filmu Teda Strikera, který je bývalý námořní pilot. Nyní má psychické problémy a jezdí jako taxikář, což poukazuje na socioekonomickou situaci válečných veteránů. Je zamilovaný do letušky na plném spoji TWA (hlavní konkurent Pan Am) z Los Angeles do Chicaga, kam si narychlo koupí letenku. Oproti cestujícím je prokazatelně v jiné společenské třídě. Nyní mu hrozí krach vztahu a je to vlastně to poslední co má. Jeho vzpomínání na doby před-během-těsně po válce ho zavede do nostalgických pocitů, že mu možná lépe už bylo. V rámci jeho dlouhého vyprávění se mu vystřídá celá řada posluchačů, kteří jsou z toho natolik deprimováni a unuděni, že volí různé způsoby sebevražd, které se odvíjejí od jejich společenského postavení (myšleno zejména stran menšin), což zrcadlí další společenské stereotypy. Airplane! představuje v historii komedií zcela jistě mezník. Divák se baví od začátku do konce a zároveň u každé scény přemýšlí a uvědomuje si, že se mu na plátně střídá jeden stereotyp za druhým, byť znatelně přehnaně. Viděno optikou moderního diváka je to však snímek spíše do kategorie „pro pamětníky“, neboť před 40 lety novátorské vtipy jsou nyní v sekci „klasika“. I tak je potřeba film pochválit a doporučit a pak se zaměřit na jeho následovníky. () (méně) (více)