Série noire
Čierna séria
Režie:
Alain CorneauKamera:
Pierre-William GlennHrají:
Patrick Dewaere, Myriam Boyer, Marie Trintignant, Jeanne Herviale, Andreas Katsulas, Bernard Blier, Fanny Bastien, Vincent Grass, Erick Desmarestz (více)Obsahy(2)
Proč má být někdo bohatý a někdo chudý? Tragédie cesťáka z pařížského předměstí... Pro svůj čtvrtý film sáhl francouzský režisér Alain Corneau po knize amerického spisovatele Jima Thompsona. Corneau napsal scénář s Georgesem Perecem, který cizeloval dialogy filmu v duchu poesie a humoru noirových detektivek. Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu. Dvě kamery na ramenou nepřetržitě natáčejí herce a každé jejich hnutí, herci mají microporty. Zatímco kamera respektuje hereckou akci, herci do písmene respektují Perecův text. Černá řada (název je odvozen z ediční řady La Série noire nakladatelství Gallimard) navazuje na určité francouzské noirové tradice v kinematografii (Clouzot, Allégret) a v literatuře (Céline), nezapře vliv Martina Scorseseho a jeho filmů Taxikář (Taxi Driver) a Špinavé ulice (Mean Streets). Hlavní představitel Patrick Dewaere vždy mluvil o Černé řadě jako o filmu svého života a Corneau by se raději filmu vzdal, kdyby Dewaere roli Francka odmítl. (Česká televize)
(více)Recenze (39)
Uznávaný francouzský režisér Alain Corneau natočil za přispění lehce parodických prvků zžíravé psychologické drama prostoupené ponurou atmosférou morálního úpadku a zmaru. Do vnitřně rozervaného hlavního (anti)hrdiny se fascinujícím způsobem převtělil Patrick Dewaere. I když Černá řada disponuje hned několika skvělými hereckými výkony, tak ten Patrickův je natolik strhující, že prostě nemá obdoby. Jedná se zcela jistě o jeho životní roli. (85%) ()
Tak řeže život, nebrzdí. Nepostrádá dekadentní směr. Umolousaná, dennodenní autostráda, stinný smyk. Joker/Pierot autonomních piruet, pod dohledem kyvadel líbivě bídných narkotik. ()
Roztančený Patrick Dewaere v baloňáku si mě získal hned po prvních minutách a pak už jsem si jen užívala jeho gesta, taneční pohyby, záchvaty šílenosti a radosti, samomluvu, jeho uhrančivý čokoládový oči. " Promiňte, ale upadlo vám oblečení." :-) ()
Mně se prostě k noiru hysterické přehrávání Patricka Dewaere nehodí. Škoda, že ho režisér neukočíroval. ()
"Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu." No, tak to se tedy opravdu nepovedlo, z každého záběru čiší šroubovanost a afektovanost francouzské nové vlny. Jako by vlastní "příběh" byl jen nutné zlo. Nicméně dát míň než 2* mi brání to, že tam přece jen "něco" bylo. ()
Franck Poupart je na první pohled komická figurka s knírkem, který dává vzpomenout na vysmívanou mužnou ozdobu Milouše ze Saturnina. Jenže jakmile se objeví jedna zbytečná a morálně pochybná bába jako překážka k prachům a zaslouženému štěstí v podobě čisté krásky (a hlavně těch prachů) uprostřed všeho toho sajrajtu, z Milouše se stává Raskolnikov na speedu, sice bez teorií a velkých ideálů, ale s psychopatickým egem. A zjišťuje, stejně jako divák, že leccos čekal jinak – opravdu to tou tragikomikou, vypečeností osudu a neplánovaných okolností při všem tom pachtění trochu připomíná pozdější bratry Coeny. Nástup té tajemně mlčenlivé / možná trochu retardované (nehodící se škrtněte) princezny (Marie Trintignant v režii nevlastního taťky) v područí ježibaby je vskutku odzbrojující. Patrick Dewaere je neuvěřitelný. Ale pozdější osud hlavních představitelů, to je opravdu černá řada… ()
Výborná parafráze na Dostojevského, P.Dewaere by byl nádherný Raskolnikov i v originále. Hraje opravdu skvěle, lahůdka! ()
Patrick Dewaere robí celý film. Takého herca, podivína i fešáka zároveň, si len tak ľahko s niekým nezameníte. Jeho Franck je hysterický chlapík, nervák a nejaký súzvuk s divákom sa nedá veľmi očakávať. Avšak je natoľko extravagantný, že hneď zaujme, no postupom času je to stále to isté a nemá už nič ďalše v rukáve čím zaujať a málovravná Mona taktiež. Dielo by bodlo skrátiť, resp. prepísať dialógy, dosť sa utápa v prázdnych kecoch. A linka s manželkou čo sa vráti po čase je celkovo dosť nanič, teda jej návrat zbytočne ruší. Skvele je však tvorcom vystihnutá beznádej protagonistov skrz ponuré interiéry i exteriéry, akoby im ani okolie a vyššia moc nepriala. ()
Zločin a trest ve francouzském provedení. Směs černohumorových scén, lehkého hororu, psychodrama, detektivka.....Na konci filmu si nelze nepostesknout, jak velká škoda filmovému umění nastala předčasným odchodem Patricka Dawaera. Jeho postava podomního obchodníka byla zcela geniální a v některých momentech se nebylo možno ubránit dojmu, že jeho záchvaty nebyly snad ani hrané, a jeho tragický konec života jako by to potvrzoval. Stejně skvělá byla postava Mony v provedení Marie Trintignantové, která ostatně zemřela rovněž tragicky. Sledovat psychologii těchto postav bylo skutečně zážitkem. Další postavy mi připadly o několik hereckých tříd níž. Když k tomu připočítám celkovou atmosféru filmu a skvělou kameru, nebylo co řešit. Za mne plný počet. ()
Excelující Patrick Dewaere. ()
Zvláštní film a v podstatě bez konce. Lidé se tam chovají zvláštně a není tam snad jediná alespoň trochu sympatická postava. Sám protagonista nemá nic, co by ho stavělo do lepšího světla a jak tu zmiňuje jiný komentář, bylo to takové celé bizarní. ()
Syrové, jak jen Francouzi v 70. letech uměli.....ale přesto tak nějak studené a lehce přepísknuté....ale především temné a depresivní....Dewaere a jeho snaha vybřednout z marastu....jde i přes mrtvoly....přesto s ním tak nějak soucítíme.... ()
vskutku zajímavý film, váhal jsem i nad plným počtem, ale přece jen mi přišly prakticky všechny postavy až příliš bizarní. Vlastně tu nenajdete jednu kladnou postavu, jeden je horší než druhý, celkovou bezútěšnost dokresluje i prostředí, v kterém se příběh odehrává. Pro slabší povahy dost depresivní snímek. Výkon herce v hlavní roli podle mého celý film dost pozvedá, ten je naprosto strhující. ()
Celkom slušný príbeh podomového obchodníka, ktorému sa pritrafí okradnúť starú ženu, ktorá ponúka svoju neter za peniaze. Skvelý Patrick Dewaere v roli Franka, ktorý vlastne celý film odohrá sám, kým ostatní mu len sem tam nahrávajú. ()
Marnost nad marnost. Ztracená existence v šedivém světě plným záporných postav, k nimž jsem střídavě cítil soucit a odpor. Franck Poupart mi připomněl břídila z románů Patricka Quentina, jemuž dal Patrick Dewaere až děsivě skutečnou podobu a Alain Corneau jej uvrhl do bezbřehé mizérie, z níž nelze za nic na světě vybřednout. Všechna ta špína ulic, místností, osudů a charakterů se mi zadřela za kůži a už tam asi zůstane navždy. ()
Raskolnikov mi neučaroval ani v originále (kniha), natož pak tenhle plagiát. Asi nejsem dostatečně ujetý na to, abych měl rád pošuky a lúzry. Přehlídka magorů všeho druhu. Závěr to završil. Všechny hvězdy patří Dewaeremu za herecký výkon, i když mám pocit, že ta role mu šla tak nějak sama. ()
Patrick absolutně dokonalý herecký výkon. Ne zrovna veselé. Krásné zobrazení Paříže s té jedné stinnější stránky. Kromě pár melodií z tranzistoráku bez hudebního doprovodu jen dodává atmosféru. Z počátku 75%, ale postupně graduje k 85%. ()
Exaltovaný herecký projev hodící se buď na divadelní prkna nebo do filmů z padesátých let. Hlavní postavě čpí ze všech pórů taková neskutečná marnost, je až s podivem, že se vůbec doklopýtal do konce filmu. A tam nakonec zakopl. ()
Toto je urcite kvalitni snimek, Dewaere hraje skvele, psychicky nevybalancovany hlavni hrdina je v jeho podani hodne verohodny. K tomu pasujici nehezke prostredi, hnusne, tmave domy a byty tomu dodaji atmosferu. Presto ale me to uplne nenadchlo, pro me prumer. ()